Indexové fondy? Nic zvláštního

Pravděpodobnost dlouhodobého překonávání trhu je příliš malá na to, aby se na ni mohl investor spoléhat. Přesto je mezi drobnými akcionáři mnoho těch, kteří věří, že patří do skupinky šikovných investorů, kteří to, byť s nemalou dávkou štěstí, dokáží. Většině investorů totiž přesvědčení o vlastní výjimečnosti a přeceňování schopností brání v tom, aby si uvědomili starou známou pravdu, že trh se porážet nedá.

V žádném případě to neznamená, že jedinou alternativou aktivního investičního stylu jsou indexové produkty. Investoři by měli při výběru investic brát v úvahu řadu dalších věcí, které jsou pro dobrý výsledek důležité.

Diskuze o tom, zda je lepší indexové, nebo aktivní investování, je od základu nesmyslná.

• Na indexovém fondu není nic speciálního. Jde o investování, které je systematické, příležitostně rebalancované, transparentní, nízkoobrátkové, nízkonákladové, s velkou disciplínou a nízkými nároky na údržbu. To jsou důvody, proč je tak složité ho porazit, a to i pro velice dobré portfoliomanažery. Investor přesně ví, do čeho investuje. Aktivně spravované fondy mohou dělat prakticky to samé, i když z pohledu poplatků se s indexovými fondy srovnávat nemohou. Namísto spekulací, zda pasivní, nebo raději aktivní, je potřeba porovnávat disciplinované a nedisciplinované investiční strategie.
• Něco jako pasivní investování prakticky neexistuje. Investování do indexových nástrojů neznamená, že investoři nemohou být aktivní, stejně jako investice do aktivních fondů neznamená, že nemohou investovat pasivně. Dokonce i ti investoři, kteří zřídkakdy (pokud vůbec) dělají změny ve svém portfoliu a jedou na "autopilota", musejí udělat na začátku určitá investiční rozhodnutí. Patří mezi ně alokace aktiv, výběr typu fondu, intervaly rebalancování a další. Dokonce i to, že se investor pro nic nerozhodne, lze považovat za investiční rozhodnutí.
• V budoucnu budou mít jednoduchá portfolia extrémně nízké náklady díky vlivu konkurence a velkému výběru. Ale nízké náklady a snadná dostupnost neochrání investory před děláním chyb. Samotné nízké náklady totiž mohou vést ke špatným rozhodnutím a chybám, protože motivují investory dělat častější změny. Nejdůležitější tedy je, aby investor věděl, jaké investice vlastní a proč.

Aktivní a pasivní investování nelze hodnotit černobíle. Základem investování je disciplína. Nejdůležitějším cílem investice je nalezení takové kombinace aktiv, při níž je dosaženo nejefektivnější kombinace rizika, nákladů a výnosů v čase. Mnoho prodejců se snaží investory přesvědčovat o tom, že každé rozhodnutí je to nejdůležitější. Tento přístup ale nahrává pouze prodejcům, ne investorům.

Pro investora je důležitý dobře promyšlený přístup ke stavbě portfolia a chytré rozhodování, ne definice aktivního a pasivního investování. Základem je ignorování podrobných informací týkajících se produktů a strategií, do nichž neplánuje investovat. Snižuje to počet rozhodnutí, při nichž se lze dopustit chyb.

Indexové investování může fungovat, stejně tak aktivní investování i kombinace obou přístupů. Ale vše závisí na disciplíně a na způsobu rozhodování. Pokud není investor schopen dotáhnout své plány do konce, investiční styl mu k úspěchu stejně nepomůže.

Zdroj: A Wealth of Common Sense