Trump v Davosu: Chceme jednat o převzetí Grónska, vylučuji použití síly

Americký prezident Donald Trump ve středu vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde se v několika blocích věnoval zahraniční politice, energetice i globální ekonomice. Největší pozornost vyvolaly jeho výroky o Grónsku, které označil za území strategicky náležející Spojeným státům.

Grónsko jako strategické území USA

Trump uvedl, že Spojené státy Grónsko "potřebují pro národní i mezinárodní bezpečnost". Podle něj jde o "obrovský nezajištěný ostrov", který je fakticky součástí Severní Ameriky. "To je naše území," řekl. Zároveň oznámil, že chce zahájit okamžitá jednání o akvizici Grónska Spojenými státy. Tvrdil také, že žádná jiná země kromě USA není schopna Grónsko účinně zabezpečit.

Ve snaze zmírnit obavy z eskalace Trump výslovně odmítl použití vojenské síly. Připustil, že Spojené státy by v krajním případě byly schopny prosadit své zájmy silou, ale tuto variantu odmítl. Uvedl, že lidé očekávali, že by sílu použil, což označil za mylný předpoklad. Podle jeho slov ji nepotřebuje, nechce ji použít a nepoužije ji. Zároveň kritizoval NATO s tím, že USA podle něj dlouhodobě dávají, aniž by něco získávaly zpět.

V dalších pasážích vystoupení se Trump ke Grónsku vrátil a své stanovisko dále zostřil. Uvedl, že Spojené státy podle něj neusilují o nic jiného než o plné vlastnictví území, které opakovaně označil za "kus ledu" strategicky umístěný uprostřed Severní Ameriky. Zdůraznil, že bez jasného vlastnického titulu nelze Grónsko účinně bránit. Podle jeho slov nedává smysl opírat obranu o nájemní či licenční dohodu, zejména v případě budoucího vojenského konfliktu, kdy by oblast sehrála klíčovou roli a střely by podle něj "létaly přímo přes střed ostrova".

Trump zároveň odmítl, že by případné převzetí Grónska Spojenými státy představovalo hrozbu pro NATO. Tvrdil, že by naopak došlo k posílení bezpečnosti celé aliance. Současně znovu kritizoval fungování NATO s tím, že Spojené státy jsou podle něj dlouhodobě v nevýhodném postavení a dávají alianci více, než z ní získávají.

V projevu se dotkl také války na Ukrajině. Uvedl, že jedná jak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a že oba podle něj mají zájem na dosažení dohody. Zároveň oznámil, že se se Zelenským má setkat ještě během středy a naznačil, že by se mohl nacházet přímo v publiku v Davosu.

Obrat k jádru a kritika evropské energetiky

Prezident se dotkl i energetiky. Oznámil výrazný obrat Spojených států k jaderné energii, kterou dříve vnímal jako rizikovou, ale nyní ji označil za technologicky vyspělou, bezpečnou a cenově dostupnou. Znovu kritizoval větrnou energii a vyzval Evropu, aby lépe využívala své energetické zdroje. Podle něj je energetická politika jedním z faktorů, které Evropě škodí.

Dalším tématem byla Venezuela. Trump prohlásil, že země bude po změně režimu prosperovat a že do ní vstoupí všechny velké světové ropné společnosti. Bez dalších detailů uvedl, že Venezuela má během několika měsíců vydělat více než za posledních dvacet let. Pochválil spolupráci současné prozatímní administrativy s USA a naznačil, že rychlá dohoda po vojenském zásahu byla správnou cestou.

V širším geopolitickém kontextu Trump zopakoval, že Spojené státy jsou podle něj "ekonomickým motorem planety". Uvedl, že když Amerika roste, roste i zbytek světa, a že ostatní země následují USA jak při růstu, tak při poklesu. Kriticky se vyjádřil k vývoji v některých částech Evropy, které podle něj nejsou k poznání, a bez uvedení důkazů zmínil negativní dopady zelené politiky a migrace.

Reakce trhů

Trump se v Davosu vyjádřil také k vývoji na akciových trzích. Nedávný pokles označil za bezvýznamný a přirovnal ho k "drobnosti" ve srovnání s předchozím cenovým růstem. Podle něj krátkodobá slabost nijak nemění dlouhodobý výhled a americký akciový trh se v čase "zdvojnásobí". Uvedl, že korekce je marginální vůči ziskům z posledních let. Trhy na jeho výroky reagovaly pozitivně, když index S&P 500 po negativním zahájení obchodování obrátil směr a posílil zhruba o čtyři desetiny procenta.

Bydlení v USA

Po zhruba padesáti minutách věnovaných mezinárodním tématům se Trump přesunul k domácí politice, konkrétně k otázce bydlení. Připomněl exekutivní příkaz, který podepsal v úterý a který má omezit nákupy rodinných domů ze strany velkých institucionálních investorů. Podle Bílého domu má opatření přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení.

Trump uvedl, že právě velké investiční fondy a hráči z Wall Street v posledních letech výrazně tlačili ceny nemovitostí vzhůru tím, že skupovali stovky tisíc rodinných domů. Přiznal, že mnozí z těchto investorů jsou jeho známí či podporovatelé, přesto podle něj není spravedlivé, aby tím trpěla veřejnost. Zároveň zdůraznil, že cílem kroku není snížit hodnotu nemovitostí lidem, kteří už vlastní dům, ale zabránit dalšímu vytlačování běžných kupujících z trhu.

Hledání nového šéfa Fedu

V závěru vystoupení se Trump dotkl také otázky nástupce šéfa americké centrální banky Jeroma Powella, jehož mandát vyprší v květnu. Uvedl, že všichni kandidáti, s nimiž hovořil, na něj udělali velmi dobrý dojem a podle jeho slov by každý z nich mohl funkci zvládnout. Zároveň si ale postěžoval, že chování uchazečů se po nástupu do čela Fedu často mění.

Připomněl vlastní zkušenost s Powellem, kterého do funkce nominoval v roce 2017, a znovu kritizoval centrální banku za to, že podle něj snižuje úrokové sazby příliš pomalu. Trump popsal, že kandidáti mu při pohovorech říkají to, co chce slyšet, ale po získání mandátu, který je na několik let chrání před politickým tlakem, začnou jednat jinak. Tento posun označil za překvapivý a v určitém smyslu i za projev neloajality, zároveň však připustil, že centrální bankéři se nakonec řídí tím, co považují za správné.

Text budeme dále aktualizovat podle dalších vystoupení a reakcí na Trumpovy výroky z Davosu.

Zdroj: Reuters, CNBC