KONTEXT: Zkuste chytit padající pozlacený nůž aneb Proč (ne)koupit saúdskoarabské nebo egyptské akcie
Saúdská Arábie loni kvůli kolapsu cen ropy vytáhla zpod svého rezervního polštáře 100 miliard dolarů, přesto její rozpočet skončil 10% schodkem. Tamní burza odepsala 17 %, a to navzdory tomu, že premiérově otevřela náruč zahraničním investorům. Nastartovaný detox, který má zemi zbavit závislosti na černém zlatu, by měl přinést obrat, politické turbulence očekávané v souvislosti s reformami ale nadšení brzdí. I tak stojí Saúdská Arábie a okolní trhy za pozornost.
Kolaps cen ropy na úroveň dvanáctiletého minima drtí mimo jiné i burzy zemí Perského zálivu a okolí. Ty se tak poté, co se loni zařadily mezi globální poražené, i na začátku roku 2016 červenají. Dubajský index se přiblížil dvouletému minimu a saúdskoarabský Tadawul spadl na nejnižší úroveň od roku 2011. Přesto – nebo možná právě proto – je část trhu považuje za jednu z nejzajímavějších investičních příležitostí. Tento názor mi v exkluzivním vstupu z Dubaje potvrdil i Tibor Bokor, hlavní analytik dubajské pobočky investiční banky Arqaam Capital pro technologie, média a telekomunikace.
"V současnosti zažívají globální akciové trhy korekci, což je způsobeno zvyšováním úrokových sazeb ve Spojených státech a zpomalením čínské ekonomiky (ta je barometrem zdraví globálního hospodářství)," poznamenává Bokor k aktuálním pohybům na trhu. Propad ceny barelu ropy z úrovně kolem 50 USD na 30 USD přitom podle něj pro Saúdskou Arábii ani Spojené arabské emiráty v principu nic nemění, protože "obě ceny znamenají, že státy musejí sahat do rezerv".
Tlak na státní rozpočty arabských států nicméně podle Bokora nutně neznamená pobídku k urychlenému útěku investorů z oblasti. "Netýká se to Dubaje, jejíž příjmy nejsou závislé na ropě. Emirát tak na rok 2016 navýšil rozpočet o desetinu, nadále investuje a obecně vypadá dobře. Co se Saúdské Arábie týče, ta velice příjemně překvapila tím, kam až je ochotna zajít v rámci potřebných reforem. Dojde k odprodejům státního majetku a cenové liberalizaci. Je klíčové nalákat globální peníze, ty jsou pro každý kapitálový trh pozitivní," doplňuje Bokor.
Reakce největších světových hráčů na sliby Rijádu je ale zatím utlumená. I kvůli napětí v regionu zahraniční investoři namísto očekávaného nákupu saúdskoarabských akcií po otevření tamního trhu cizincům (v červnu loňského roku) své pozice agregátně vyklízeli. Podle Deutsche Bank například v červenci drželi 5,03 % trhu, ale na konci roku jen 4,57 %. Nahlášené reformy by nicméně podle všeho měly tento trend zastavit, či dokonce zvrátit. Za pozornost stojí například zdravotnictví, které by mělo těžit ze snahy vlády přenést podstatnou část zodpovědnosti (a nákladů) za zdraví a blaho občanů Saúdské Arábie na jejich bedra, respektive peněženky.
Chystaný tektonický pohyb v samotných základech ekonomiky a společnosti země bezpochyby vyvolá pnutí, možná i nepokoje. Dvě třetiny obyvatel Saúdské Arábie totiž nyní pracují pro stát, což znamená množství vesměs dobře placených, ale přitom zbytečných pracovních pozic. To si země ve chvíli, kdy se má na jedné straně populace do roku 2030 zdvojnásobit, a na straně druhé státní rozpočet spoléhající z 90 % na prodeje ropy kolabuje, nemůže dovolit. Vláda proto nastoupila nevyšlapanou cestu, na jejímž konci má být dynamická tržní ekonomika nezávislá na cenách ropy. Otázkou, kterou řeší nejen globální investoři, je to, zda se k cíli dostane bez zakopnutí, případně jak velké budou možné problémy a zda se jimi nenakazí celý region.
Saúdská Arábie, Dubaj a některé další trhy v regionu Perského zálivu nabízejí potenciál velice zajímavého zhodnocení, ale také hrozbu (přinejmenším dočasného) geopolitického chaosu a s tím souvisejícího hlubokého pádu cen akcií. Z pohledu středoevropského investora proto mohou tamní burzy připomínat lahůdku pro fajnšmekry i příležitost pro kaskadéry. Druhý pohled opřený o pečlivý výběr akcií pak navzdory současným poklesům a problémům odhalí zajímavé tituly. Některé telekomunikační firmy například nabízejí 7% dividendy vyplácené v amerických dolarech, což je nejen v rámci sektoru i z globálního hlediska zajímavé.
Vzhledem k víkendovému zrušení sankcí uvalených na Írán bude nástup na saúdskoarabské trhy a obecně na trhy v regionu vyžadovat pevnější než ocelové nervy. Index Bloomberg GCC 200, který zahrnuje 200 titulů obchodovaných na burzách zemí sdružených pod hlavičkou Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu (primárně Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty), se totiž o víkendu v reakci na zrušení sankcí vůči regionálnímu rivalovi dostal na nejnižší úroveň za posledních 7 let. Íránský index TEDPIX po sobotním posílení o 0,9 % v neděli přidal dalších 2,1 %.