KONTEXT: Letní (ne)pohoda aneb Co (ne)zabrnká na nervy investorů

AKCIE

Petr Hlinomaz (nezávislý analytik)

1. Brexit překreslil krajinu finančních trhů na kopcovité pásmo, ve kterém je velice obtížné odhadnout, co se může nacházet za nejbližším vrchem. O čem se (zatím) tolik nemluví? Zůstaneme-li v Evropě, jde asi o možnosti setrvání Británie v Evropské unii. Rozhodujícím momentem bude aktivace článku 50 Smlouvy o EU. K té zatím nedošlo a skoro bych tipoval, že se bude hledat, minimálně na straně Británie, více důvodů, aby k tomu hned tak nedošlo; alespoň se to tak jeví v době sestavování této ankety.

Dále bych zmínil Řecko, v jehož případě se kombinují různé negativní faktory – rozpory evropských zemí ohledně způsobu finanční pomoci, imigrační kanál do Evropy a v neposlední řadě nemalá citlivost na brexit (prostřednictvím exportu a turismu). A z mimoevropských faktorů bych zmínil olympijské hry, které obvykle přejí akciím. Historické statistiky ukazují, že by to mohlo mít pozitivní dopady hlavně v zámoří.

2. Mezi černé labutě by se dala v prvé řadě vsunout změna politické reprezentace v Německu (samozřejmě nečekaná) a odchod Angely Merkelové. Za stávajících okolností by to bylo zřejmě negativní, protože ať chceme nebo ne, kancléřka je nyní stále synonymem jednotné Evropy. Jediná výjimka v účincích takového procesu by nastala v případě, že by se touto změnou příznivě vyřešil následující bod: Evropa se dohodne na imigrační politice, především na efektivním zastavení migrantů (pozitivní), tuto politiku uvede do praxe a ta se ukáže jako účinná. Není to sci-fi? Možná, ale v aktuální situaci je to téměř nutnost.

Druhý možný černý opeřenec? Rozpadne se EU, respektive odejdou největší evropské státy (negativní efekt), a to buď kvůli obratu v Německu, nebo v důsledku vlny referend o odchodu z unie. Nejen v tomto kontextu by se mohl objevit nějaký dodatek ke Smlouvě o EU, který by dal více prostoru národním zájmům (dočasně pozitivní efekt). A do třetice, ekonomika USA nečekaně oslabí vlivem přímého i nepřímého dopadu brexitu. V Asii by pak japonská vláda a centrální banka mohly rezignovat na podporu ekonomiky.

3. Možná trochu proti současnému proudu by mohlo být zajímavé zaměřit pozornost na americké banky. Je pravda, že pravděpodobný odklad zvýšení základní úrokové sazby Fedu jde proti růstu jejich zisků, ale na druhou stranu nejsou tyto finanční instituce, v porovnání s evropskými bankami, natolik ohroženy. Pokud se tedy svezly níže na vlně poklesů vyvolané brexitem, mohly by ožívat rychleji než zbytek trhu.

Co se Evropy týče, trochu si lámu hlavu s místní energetikou, respektive s tím, zda současné dění nemůže znamenat to, že by se konečné ceny elektřiny vrátily více ke schématu plateb za odebranou elektřinu (ale to sem asi úplně nepatří).

KOMODITY

Michala Moravcová (analytička, BOSSA)

1. Zatím se příliš nemluví o dalším kole snižování úrokových sazeb. To se očekává od britské centrální banky (zasedání 14. července), ve hře je i ECB, no a kormidlo by nakonec mohla otočit i americká centrální banka, pokud na trzích v souvislosti s Brexitem poroste nejistota a výrazně klesnou americké akciové indexy, v nichž mají zainvestováno americké domácnosti. Pokles cen amerických akcií by vedl ke ztrátě důvěry Američanů v domácí ekonomiku, zpomalila by spotřeba a největší hospodářství světa by mohlo ztratit dech. Zatím trhy kalkulují se 7% pravděpodobností, že Fed v červenci nebo září sníží úrokové sazby.

2. Pokud dojde k brexitu, stane se tato událost černou labutí letošního a možná i příštího roku. Se snižováním počtu členských zemí v EU zatím nemáme zkušenosti, a navíc je s brexitem spojena řada nezodpovězených otázek. Dvěma základními jsou téma nezávislosti Skotska, případně Severního Irska (ohrožení celistvosti Británie) a dále protiunijní referenda v jiných členských zemích EU.

3. V souvislosti s brexitem (pokud tedy Británie skutečně oficiálně požádá o odstoupení z EU, což zatím neučinila) bude volatilita na trzích v létě pokračovat. Posilovat by tedy mohly drahé kovy jako zlato a stříbro, případně i platina a paládium. Tyto kovy jsou přitom preferovány před měnami, jako jsou japonský jen nebo švýcarský frank (hodnotu těchto bezpečných přístavů totiž budou ovlivňovat svojí měnovou politikou příslušné centrální banky, které se budou snažit zabránit přílišnému posilování těchto měn). Na vyšších hodnotách by se mohl obchodovat i index volatility VIX.

MĚNY

František Kovács (analytik, AKCENTA CZ)

1. V příštích měsících budou na finančních trzích stále citelné dozvuky britského referenda. Klíčové bude, jaký postoj k sobě zaujmou Spojené království a EU při vyjednávání nových dohod, zda tato vyjednávání povedou ke vzájemnému sblížení, odcizení a tak dále. Investoři se nyní snaží odhadnout, která strana mince zvítězí. Bude to nejistota okolo evropské politické a ekonomické situace, která by podstatně snížila apetit po rizikovějších investicích, nebo se brexit nakonec neukáže být až tak významnou brzdou pro globální růst, takže se investoři v současném prostředí nízkých výnosů nebudou zdráhat sáhnout po lákavějších příležitostech, například v rámci emerging markets?

2. Od začátku roku není na devizových trzích nouze o překvapení, přičemž poměrně významně se na tom podílejí centrální banky. Například Bank of Japan v lednu zavedla záporné úrokové sazby, ačkoli guvernér Kuroda o týden dříve oznámil, že banka takové opatření rozhodně nechystá. Japonský jen tehdy prudce oslabil, aby o pár dnů později veškeré ztráty umazal a dále posílil. I makroekonomická data hrají roli. Například minulý měsíc, když byl zveřejněn nejnižší počet nových pracovních míst v USA za šest let, začal dolar výrazně ztrácet; o dva týdny později byl zpět na původních hodnotách.

V létě se dočkáme podobných událostí, a navíc jich pravděpodobně nebude málo. Centrální bankéři budou v nadcházejících měsících vynakládat značné úsilí na to, aby trhy uklidnili. Trhy si ale již delší dobu uvědomují, že centrálním bankám dochází náboje, jejich schopnost korigovat vývoj ekonomiky je omezená a výkyvy na trzích jsou většinou schopny uklidnit jen krátkodobě. Bude například zajímavé sledovat, jak se Švýcarské národní bance podaří bránit posilování franku. Obzvlášť ve chvílích velké nejistoty se totiž "bezpečné přístavy" stávají útočištěm investorů. SNB před rokem a půl zrušila dno pro kurz franku proti euru, ale nyní bude muset opět zvažovat, nakolik se jí intervence vyplatí.

3. Obchodování na finančních trzích je v podobně nejistých časech, jaké zažíváme nyní, velice ošemetné. Investor či spekulant může být zaskočen prudkými změnami, které mohou být v jeho neprospěch. Osobně se přikláním k variantě, že mezi investory bude převládat zájem o "bezpečnější" a nejlikvidnější aktiva, což na devizovém trhu aktuálně znamená americký dolar, japonský jen a švýcarský frank. Euro se vzhledem k momentálně napjaté politické situaci nachází pod tlakem a eskalace dění by mu nejspíše přivodila nemalé ztráty.

Příležitostí na měnových trzích bude přes léto mnoho, o čemž svědčí i fakt, že volatilita měn G7 je nejvyšší od roku 2011. Vzhledem k výrazným výkyvům však nebude snadné zachytit nějaký zřetelnější trend. V porovnání se spotovými trhy se přitom z pohledu poměru výnosu a rizika jeví jako podstatně rozumnější zaměření se na obchodování cenové volatility a její co možná nejlevnější nakupování (ať už skrze měnové opce na konkrétní páry, nebo přes opční indexy). Jakým směrem se jednotlivé páry vydají, bude na výrazně rozkolísaných trzích těžké odhadnout. Lze ale celkem spolehlivě počítat s tím, že se volatilita z trhů jen tak nevytratí.

Makroekonomických nejistot je v současnosti celá řada a osobně se domnívám, že v letních měsících bude na trzích převažovat averze k riziku a zájem spíše o "bezpečnější aktiva". Další dodatečná uvolňování měnových politik, rizika spojená s čínskou ekonomickou transformací a politická nejistota v Evropě přidělají investorům vrásky na čele. Místo snadněji čitelných trendů budeme zřejmě svědky vysoké volatility a výraznějších a překvapivých výkyvů na obě strany.