Co s 200 000? Odborníci radí (3. díl)

Redaktoři z Bloombergu již více než rok oslovují každé čtvrtletí pětici investorů a správců aktiv s otázkou, jak investovat 10 000 dolarů. Složení pětice se za tu dobu několikrát změnilo. Richard Bernstein, ředitel a hlavní investiční manažer společnosti Richard Bernstein Advisors, své odpovědi a rady poskytuje od začátku letošního roku.

V pondělí jsme psali o tom, že Barry Ritholtz většinu svých doporučení zaměřil na rozvíjející se trhy a Americe by se vyhnul, Sarrah Kettererová pak sázela zejména na Asii, farmaceutický průmysl a inovace.

Hra na cykly

Richard Bernstein na to šel opět trochu jinak, ale v každém případě se zdá, že jeho silnou stránkou je dlouhodobě konzistentní přístup. Na začátku roku tvrdil, že i když je investování poměrně složitá věc, situace je podle něj poměrně jednoduchá. Ekonomika na tom byla poměrně dobře, trh práce byl v dobrém stavu a firemní zisky začaly růst. Rovněž inflační očekávání se začala zvyšovat, což platilo prakticky v celém rozvinutém světě včetně Japonska. K tomu se přidaly plány na fiskální stimuly v USA, což se v minulosti běžně dělo v obdobích recese.

To vše naznačovalo, že globální ekonomika mohla pokračovat k růstu, což vyhovovalo sektorům a zemím citlivým na ekonomický cyklus. K nim patří například malé firmy, méně kvalitní firmy v cyklických sektorech, rozvíjející se trhy nebo zlato. Kombinace zdravé ekonomiky a fiskálních stimulů by měla být dobrá pro akcie a špatná pro nástroje s pevným výnosem. V dluhopisovém portfoliu by v takovém případě měly hrát prim nástroje s krátkou dobou do splatnosti.

Pozor na inflaci

Po prvním čtvrtletí Bernstein upozorňoval na to, že si investoři tak zvykli na deflační prostředí, že to začali považovat za nový normál. Opět ukazoval na zlepšující se globální růst, což mělo investory přinutit uvažovat o návratu inflace. Na růst inflace v USA ukazovaly takzvané TIPS (treasury inflation protected securities) neboli státní cenné papíry indexované na inflaci (a podobná situace vládla v Británii, Německu nebo Japonsku), ale také vývoj na trhu práce a některé vládní kroky (deregulace, omezení daní a podobně.).

Bernstein připomněl, že v podobném prostředí je dobré sázet na cyklické investice, mezi něž patří sektory, jako jsou energetika, základní materiály a finance. Dařit by se mělo těžařům zlata a dluhopisoví investoři by měli výrazně zkrátit duraci držených cenných papírů.

Růst sazeb podporuje cykly

Na začátku druhé poloviny roku Bernstein svá předchozí doporučení prakticky nezměnil, spíše je poupravil ještě více směrem k cyklickým titulům. Bernstein přirovnává současný zájem o technologické tituly ke konci minulého století, kdy rovněž letěly TMT (technologie, média, telekomunikace). Nakupování technologických firem při vysokých valuacích by podle něj mělo možná smysl v dobách recese, ale dnes je to nesmysl.

Těmto firmám se dnes daří i díky tomu, že mají nízké náklady na kapitál díky nízkým sazbám. Když ale Fed dále zvedne úroky, budou muset dosahovat stejného růstu i v prostředí, v němž kapitál nebude zadarmo. V takových podmínkách se daří spíše tradičním firmám, které dokáží bojovat s negativním vlivem růstu sazeb růstem zisků a dostatkem hotovosti. A to podle Bernsteina platí i v době, kdy jsou trhy rozčarovány z toho, co se děje v Bílém domě. Podhodnocené cyklické tituly tak mohou být pro investory stále zajímavé.

Zkrátka akcie

V zatím posledním doporučení Bernstein trochu změnil přístup, když říká, že by se investoři neměli bát akcií. Přestože za sebou trh má téměř devět let růstu, investoři se, podle Bernsteina zbytečně, stále obávají výprodejů a akciím se vyhýbají. "Zdánlivě nekonečná žízeň individuálních investorů po výdělku více reflektuje rizikovou averzi než demografii. Navzdory delšímu období velice nízké volatility na akciových trzích mají penzijní fondy, nadace a dotační fondy stále strach z volatility a upřednostňují nelikvidní a dražší alternativní aktiva. Dokonce i hedgeové fondy změnily strategie a zaměřily se na "absolutní výnos" a "nízkou hodnotu", než aby převzaly riziko spojené s dlouhými akciovými pozicemi," míní Bernstein.

Právě dlouhodobý investiční horizont je podle Bernsteina tím, co investory ochrání před nevyhnutelnými propady na trhu. Akcie navíc v posledních deseti letech zaznamenaly na roční bázi prakticky podprůměrný celkový (total return) výnos (započítávající dividendy, průměr je okolo 10 %, od roku 2007 jen 7,4 %).

Když někdo říká, že bychom se měli připravit na nízké výnosy, Bernstein ukazuje na desetiletí před rokem 2010, kdy index S&P 500 zaznamenal ročně pouze 1,4% zhodnocení. "Investoři by měli ignorovat šum o krátkodobé volatilitě nebo blížícím se kolapsu trhu a vrátit se k základům alokace aktiv. Můj odhad je, že jen málo čtenářů je ve svých portfoliích výrazně nakloněných akciím. Kam investovat? Do akcií, tak prosté a jednoduché to je," uzavírá Bernstein.

Zdroj: Bloomberg