Akcie mají mít před sebou chudé dekády. Ale ne tak zhurta se vším tím strašením

Začátkem května jsme psali o průzkumu společnosti McKinsey Global Institute (MGI) o tom, že v následujících letech nebo dekádách nemohou investoři očekávat podobné výnosy, na jaké si zvykli v posledních letech. Má to něco do sebe, existuje ale i jiný, méně pesimistický pohled na věc.
Podle zmiňované studie byly výnosy posledních třicet let na akciových trzích nadprůměrné a investoři by se měli připravit na skromnější zisky. MGI tvrdí, že u akciových trhů mohou být rozdíly mezi budoucími a minulými výnosy na roční bázi až bezmála 4 procentní body, u dluhopisů to může být dokonce téměř 6 bodů.
Na jednu stranu je potřeba si uvědomit, že si investoři na nižší průměrný výnos již mohli zvyknout, protože když změníme časový horizont a vezmeme v úvahu dobu od začátku tisíciletí, dostaneme se na sotva lichotivých 2,3 % ročně, se započtením dividend 4,3 %. A když k tomu připočítáme vliv inflace, dostaneme se na mizerných 0,2 %, respektive 2,1 % ročně. Když už pesimismus, tak ať to stojí za to.
Nic není tak černé, jak se zdá
S jednou velice logickou výtkou na adresu černých scénářů přišel Ben Carlson na svém blogu A Wealth of Common Sense. Připomněl, že předpovídat výnosy na 30 let je prakticky nemožné. Totéž platí pro inflaci, ekonomický růst a další hodnoty.
Přesto Carlson připouští možnost, že by se předpoklady MGI blížily pravdě. Zde přichází druhé, a to podstatnější "ale", týkající se konzistentnosti předpokládaných průměrných ročních výnosů. Důkazem budiž zmiňované výnosy za posledních 15 let, které byly mizerné. Od roku 1985 do roku 1999 byl ale průměrný roční výnos indexu S&P 500 parádních 15,3 %, s dividendami 18,5 %. Samotný průměrný výnos tedy není až tak důležitý, protože se vyskytuje zřídka; důležitější je, jakým způsobem se k němu dostaneme.
Průměr neřekne vše
Carlson uvádí dva scénáře. V prvním počítá s ideálním případem, kdy investor každý rok dosáhne na výnos 6,5 % předpokládaný MGI. Odkládá 30 let 5 500 dolarů ročně, kterou každý rok zvedne o 4 % vzhledem k inflaci a zvýšení platu. Po 30 letech bude mít zhruba 743 000 dolarů.
Ve druhém scénáři investor ukládá stejnou sumu stejným způsobem a stejnou dobu. Po dobu prvních 20 let však vydělává pouze 3,2 % ročně, přičemž roční výnosy se pohybují mezi 12 % a -5 %. V posledních deseti letech se však trhům bude dařit a vydělají 13,5 % ročně. Za celých třicet let tak bude konečný průměrný výnos opět 6,5 %, ale po špatné výkonnosti na začátku a velmi dobrému období na konci bude mít investor na účtu kolem milionu dolarů.
Oba scénáře na konci vykazují stejnou investovanou částku, stejný investiční horizont i průměrný výnos, ale konečný výsledek se liší o 30 %, což je hodně. Jde o klasický případ výhodnosti pravidelné investice v případě, že na začátku jsou výnosy špatné a na konci se vylepšují. Na začátku tak investor nakupuje ve slevě větší množství cenných papírů, které se mu později mnohem rychleji zhodnocují.
Důležité je vytrvat
Mnoho mladých lidí s omezenými prostředky má velký problém dodržovat svůj plán pravidelného investování, když výnosy několik let po sobě dosahují podprůměrných, nebo dokonce záporných hodnot. Ve skutečnosti je to pro ně prakticky ideální případ, což si bohužel málokdy uvědomují. Vzhledem k tomu, že jsou poslední roky na trzích z pohledu průměrných výnosů a častých propadů na první pohled poměrně nešťastné, může být (nikde není psáno, že bude) právě dnes správná doba na to, aby mladí lidé začali investovat.
"Uvedený příklad ilustruje skutečnost, že to, kolik peněz nakonec vyděláte či ušetříte, může z velké části záviset na štěstí. Někteří lidé se prostě narodili do dokonalého tržního cyklu, zatímco jiní se mohou snažit sebevíce, ale výsledky se nedostaví. Bez ohledu na to, jakého výkonu nakonec trhy dosáhnou, je jedna věc jistá – nikdy jich nebude dosahováno ideálním způsobem, který evokují různé kalkulačky. Průměr vám nikdy neodvypráví celý příběh," uzavírá Carlson.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
Aktuality
