Zlaté akciové časy končí, investování na stáří bude vypadat jinak

První scénář počítá s dlouhodobě pomalým růstem, jakého jsme svědky nyní, a druhý, optimističtější, s rychlejším růstem podpořeným technologickým rozvojem. Oba scénáře jsou různé pro americké a evropské akcie i dluhopisy. U akciových trhů mohou být rozdíly mezi budoucími a minulými výnosy na roční bázi až bezmála 4 procentní body, u dluhopisů to může být dokonce téměř 6 bodů. Jako vždy jde o měřítko - v porovnání se stoletými průměry to nemusí být až tak špatné, ale zlatá éra výnosů z posledních třiceti let je dost možná u konce.

"Je poměrně překvapující, že i při rychlejším růstu HDP budou výnosy akcií a dluhopisů v následujících letech nižší," řekla Susan Lund, jedna z autorek zprávy. I relativně malé rozdíly pak v delším horizontu mohou znamenat velkou změnu v celkových výnosech.

"Jako příklad lze vzít v úvahu dopad na 30letého investora, který bude očekávat 4,5% výnos ze svého smíšeného investičního portfolia složeného z akcií a dluhopisů (podle předpokladů lepšího scénáře) namísto 6,5% výnosu, kterého by dosáhl v posledních 30 letech. Aby tento rozdíl vykompenzoval, když zároveň v ničem jiném nedojde ke změnám, musel by pracovat o sedm let déle, případně zdvojnásobit svou pravidelnou roční investici," tvrdí zpráva MGI. "Kdyby byly výnosy na úrovni 3,5 %, což koresponduje s pesimistickým scénářem, musel by investor pracovat na stejný důchod dalších devět let, případně více než zdvojnásobit investovanou částku," doplňuje zpráva MGI.

Rozdíl oproti zlatému věku akciových trhů, kdy byly burzy pozitivně ovlivňovány poklesem inflace, silným růstem ekonomiky Činy a firemních zisků, je poměrně velký. V době mezi lety 1985 a 2014 byly reálné výnosy v USA v porovnání se stoletými výnosy o téměř 1,5 procentního bodu vyšší, v Evropě byl rozdíl až okolo 3 procentních bodů. Ještě výraznější to pak bylo u dluhopisů (USA 3,3 bodu, Evropa až 4,2 bodu).

Současné podmínky jsou specifické. Úrokové sazby již nemají prostor k poklesu, dokonce se již v některých případech dostaly do mínusu a velké společnosti, které se prezentovaly velkými zisky, mohou v blízké budoucnosti zažít nepříjemné vystřízlivění. Hrozbou jsou jak rychle rostoucí hráči v rozvíjejících se zemích, tak on-line platformy jako Amazon nebo Alibaba, které pomáhají menším společnostem v získávání nových působišť.

V konečném důsledku mohou mít nižší výnosy negativní vliv i na penzijní fondy, které již nyní mají problém s financováním a mohou se dostat do nemalých problémů. Lidé by se na ně neměli spoléhat, akciové trhy je ale možná nezachrání. Zbývá pouze doufat, že soudruzi v MGI udělali při výpočtech chybu, nebo se modlit, aby centrální bankéři vytáhli z rukávu trumf, kterým ekonomiku konečně nastartují.

Zdroj: McKinsey Global Institute