Akcie, Fed a statistika jako nástroj manipulace
Statistiky nebo grafy sice mohou vypadat zajímavě či hrozivě, pravda ale může být prozaičtější. I když se zdá, že v současné informační době je manipulace s čísly takřka nemožná, opak je pravdou.
Když se v jednom průzkumu v USA ptali lidí, zda jsou schopni ušetřit z měsíčního příjmu 20 %, pozitivně odpověděla asi polovina dotazovaných. Když se ale druhé skupiny lidí ptali, zda jsou schopni vyjít s 80 % svých příjmů (takže vlastně ušetřit 20 % příjmů), pozitivně odpovědělo až 80 % respondentů.
Stačí položit otázku trochu jinak, aby se odpověď změnila. To samé platí o statistice. "Statistické metody a pojmy jsou při vykazování hromadných dat týkajících se sociálních a hospodářských trendů, tržních podmínek a průzkumů mínění nezbytné. Ale bez interpretů, kteří reprodukují výsledky poctivě a s pochopením, a zároveň čtenářů, kteří vědí, co mají první jmenovaní na mysli, může být výsledkem sémantický nesmysl," napsal již před více než 50 lety Darrell Huff ve své knize How to Lie With Statistics. Statistické údaje zkrátka vyžadují kontext a kritické myšlení.
I když dnes máme k dispozici nepřeberné množství informací, jsme stále cílem manipulace, protože namísto studia přesných dat raději sledujeme tendenčně zaměřená média, sociální sítě a podobně. A přestože máme z finančních trhů nepřeberné množství dat, tabulek, grafů a statistik, tak i ty jsou skvělým místem pro manipulaci a dezinterpretaci.
Kevin Warsh, bývalý člen Rady guvernérů Fedu, si nedávno v listu Wall Street Journal postěžoval, že od roku 2008 index S&P 500 více než polovinu svých zisků zažil během dnů, kdy zasedal FOMC. Cíl je jasný - poukázat na to, že kdyby nebylo Fedu a jeho rozhodnutí týkajících se sazeb, ekonomických výhledů a monetární politiky, index S&P 500 by nebyl tam, kde je. A je fakt, že to pro většinu kritiků Fedu zní lákavě a s podobnými vyhlášeními se rádi ztotožní.
Nominálně uvedená statistika sedí. Pokud se podíváme zpátky, index S&P 500 od roku 2008 přidal zhruba 78 %. Fed zasedá osmkrát ročně a při spočítání výnosů pouze z dnů zveřejnění jeho rozhodnutí vyjde něco málo přes +38 %, což je asi polovina celého výnosu indexu. Na první pohled to vypadá, že Fed svým (ne)rozhodováním táhne celý americký akciový trh.
Ovšem když vezmeme výnosy nejen od roku 2008, ale také od roku 2009, 2010, 2011, 2012 a také 2013, výsledek už tak na první dobrou nerezonuje.
Na první pohled je jasné, že vliv Fedu není tak jednoznačný, pokud zkoumáme výsledky indexu za jiné období. Vliv centrální banky je stále cítit, ale s přibývajícími roky slábne. Jde o to, že akcie byly v roce 2008 velice volatilní - více než polovina obchodních dnů skončila s pohybem o více než 1 % a celková ztráta činila asi 37 %. Každý den, kdy akcie posilovaly, tak mohl mít na trhy velký vliv. Faktem je, že pouze pětina dnů, kdy zasedal Fed, skončila v mínusu, oproti zbytku roku, kdy bylo 46 % dnů ztrátových. Je tedy pravda, že ve dnech, kdy zasedali guvernéři, se akciím dařilo lépe.
Investoři by ale především neměli podobná tvrzení o "nezanedbatelném vlivu Fedu" považovat za jasnou věc, protože na trhy má vliv mnoho jiných faktorů, které nejsou tak cool a mediálně vděčné. Zjednodušování v tomto případě není správnou cestou.
Na závěr jedna hláška ze zmiňované knihy Darrella Huffa, která se zde celkem hodí: "Pokud nemůžete dokázat něco, co byste moc chtěli dokázat, přijďte s něčím jiným a předstírejte, že je to totéž." V současném tržním (a mediálním) světě je dobré si tento výrok čas od času připomenout.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
