Americké akcie: Řekni, kde ty korekce jsou

Za korekci je na akciovém trhu považován pokles cen o 10 %. Poslední dvě korekce na americkém trhu jsme zažili ve druhé polovině roku 2015, od té doby nic moc. Ani zvolení Donalda Trumpa prezidentem, ani jeho trapasy a přešlapy, ani geopolitické hrozby, a už vůbec ne nějaké ekonomické indikátory - nic zkrátka za poslední rok a půl nepřinutilo akciové investory k úprku z akcií.

Jakýkoli náznak poklesu bývá během pár hodin nebo dnů zapomenut. Podobné změny v chování investorů vedou ke spekulacím, zda se náhodou z výraznějších korekcí nestaly jen vzpomínky. A opět zní nejnebezpečnější věta na akciových trzích: "Tentokrát je to jiné."

Jak takový optimismus končívá, ukazuje historie akciových krachů a medvědích trendů. Když ekonom Irving Fisher 16. října 1929 oznámil, že akcie dosáhly něčeho, "co vypadá jako trvale vysoká hladina", ještě netušil, že o dva týdny později začne nejhorší akciový propad v dějinách.

Ale stejné to bývá s přílišným pesimismem na dnech medvědích trhů. Když v srpnu 1979, tři roky před koncem 16letého medvědího trendu, hlásila obálka magazínu BusinessWeek "smrt akcií", málokdo asi věřil, že trh po 40 letech vydělá téměř 650 %. Lidé zkrátka mají tendenci věřit tomu, co se na trhu momentálně děje, a dlouhodobé trendy je v tom utvrzují.

Od provizí k poplatkům

I tak je ale potřeba přiznat, že současný akciový trh vykazuje známky až nezvyklé odolnosti. Joshua Brown ze společnosti Ritholtz Wealth Management na svém webu The Reformed Broker již před časem přišel s pojmem "neúnavné nabídky".

Klíčem k vysvětlení tohoto jevu je podle něj změna postoje velkých brokerských společností, které přešly od obchodování založeného na provizích ke správě aktiv založené na poplatcích. "Starý obchodní model měl nutit klienty, aby neustále obchodovali," píše Brown. To pro brokery znamenalo vyšší provize. Dnes společnosti účtují poplatky za správu aktiv, což sice úplně nevylučuje konflikt zájmů klienta a správce, ale eliminuje se tím možnost vynulování klientova účtu prostřednictvím provizí za obchodování.

Tato změna přístupu brokerů se odehrávala zároveň s přesunem zájmu investorů k pasivnímu investování. Investoři si začali uvědomovat, že snaha o porážení trhu je boj s větrnými mlýny, a tak přesouvají své peníze do fondů kopírujících indexy, obchodují minimálně, a tím také omezují své poplatky. I díky tomu se mohla aktiva pod správou společnosti Vanguard, největšího správce indexových fondů, za poslední tři roky zdvojnásobit na 4,2 bilionu dolarů.

Investoři i manažeři fondů tedy přestali spoléhat na sílu aktuálních zpráv a fundamentů. Namísto toho vnímají každý pokles trhu jako nákupní příležitost.

A opět ta demografie

Svou úlohu v tomto trendu začíná sehrávat také demografie. Ještě nedávno se mělo za to, že akciové trhy mají před sebou období s nižšími výnosy v důsledku výprodejů ze strany generace baby boomers (narozených po druhé světové válce). Tato generace totiž odchází do důchodu, a tím pádem se snaží omezovat investice v rizikovějších akciích a ukládat peníze do méně rizikových aktiv.

Jenže doba se mění a s ní i zvyky investorů. Generace baby boomers bude žít déle, po dosažení důchodového věku může průměrný Američan žít ještě 20 let, výjimkou nebude dožití se 95 let. Lidé si tak podle Browna musejí vybrat, zda chtějí běžný příjem, nebo růst majetku. "30letý důchod se nedá financovat z výnosů z dluhopisů nebo hotovosti," říká Brown.

Zároveň ale upozorňuje, že to neznamená, že by se akciové trhy staly imunními vůči propadům. "Neříkám, že tentokrát je to jinak. To, co popisuji, je neúnavná nabídka, ne nekonečná nabídka," doplňuje Brown.

Problém je v tom, že si lidé na podobné trendy, jako je ten současný, lehce zvyknou. "Pak již pouze hledají způsoby, jak odůvodnit skutečnost, že propady, které běžně trvají měsíce, nyní trvají pouze dny nebo týdny, " uzavírá Brown. Historie již několikrát ukázala, že trhy jsou schopné nepříjemně překvapit, od začátku století proběhly dva masivní medvědí trendy. A další jistě přijde, jen nevíme kdy.

Zdroj: Los Angeles Times