Proč primární úpisy akcií netáhnou firmy jako dříve
Vstup na burzu byl pro americké podniky vždy otázkou prestiže, pro řadu společností jsou však IPO a povinnosti vyplývající z přítomnosti na veřejném trhu v mnoha ohledech také limitujícím faktorem.
Dokazuje to mimo jiné případ výrobce elektromobilů Tesla. Znechucení jeho zakladatele a šéfa Elona Muska kritikou hospodaření firmy dosáhlo takových rozměrů, že začátkem srpna dokonce řekl, že zvažuje převzetí firmy a stažení jejích akcií z trhu. Investoři na burze podle Muska (ale i jiných) požadují maximalizaci okamžitých zisků, a to i na úkor kondice firmy v dlouhodobém horizontu.
Právě soustředění se investorů na krátkodobou výkonnost firem může být podle expertů jedním z důvodů, proč dlouhodobě klesá počet primárních úpisů akcií (IPO). Zatímco v druhé polovině 90. let proběhlo v průměru ročně více než 550 IPO, v posledních pěti letech jich bylo v průměru jen zhruba 160.
Změnou, kterou lze dobře pozorovat, je prodlužování doby mezi vznikem firem a jejich vstupem na burzu. Zatímco koncem 90. let se na trh firmy pouštěly zhruba ve třetím roce života, dnes se jejich stáří v době vstupu na burzu pohybuje i kolem sedmi a půl roku.
Firmy před primárním úpisem akcií mnohdy dávají přednost investorům z oblasti rizikového kapitálu (venture capital). To ukazuje následující graf, ze kterého lze vyčíst, že zatímco dříve bylo dosažení tržní kapitalizace 10 miliard dolarů před primárním úpisem prakticky nemyslitelné, dnes se přinejmenším firmy z technologického sektoru bez IPO snadno obejdou.
Zdroj: The Irrelevant Investor
