Co musíte ráno vědět (10. listopadu)

1. Americké akcie v úterý oslabily, ukončily tak sérii výstupů na nová rekordní maxima

Americké akcie v úterý oslabily poté, co jejich hlavní indexy několikrát za sebou uzavřely na nových maximech. K poklesu přispělo vybírání zisků, které investorům přinesl předchozí růst. Na akciovém trhu navíc panují obavy z negativních dopadů vysoké inflace. Ve výrazném poklesu pokračovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla. Index Dow ztratil 0,31 % a uzavřel na 36 319,98 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,35 % na 4 685,25 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,60 % na 15 886,54 bodu. Index volatility VIX stoupl o 3,25 % na 17,78 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o asi šest bazických bodů na 1,439 %.

2. Evropské akcie v úterý skončily v červených číslech, jejich ztráty ale nebyly výrazné

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo v červených číslech. Investoři vyhodnocovali mimo jiné údaje o německé obchodní bilanci, indexy ZEW pro největší evropskou ekonomiku a americkou výrobní inflaci. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,19 % na 482,17 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,36 % na 7 274,04 bodu, německý DAX odepsal 0,04 % na 16 040,47 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,06 % na 7 043,27 bodu.

3. Pražská burza v úterý stagnovala, banky uzavřely smíšeně

Index PX pražské burzy v úterý přidal 0,02 % na 1 388,38 bodu. Posílil popáté v řadě, úterní růst byl ale ze všech nejmenší. Navzdory oslabování západoevropského bankovního sektoru se v kladných číslech udržely Erste a Komerční banka.

4. Očekávané události

Středeční kalendář začnou psát korejská nezaměstnanost, australská spotřebitelská důvěra a hlavně inflace v Číně, Německu i ČR. Spotřebitelské ceny zveřejní také Brazílie, Rusko vydá první odhad vývoje ekonomiky v třetím čtvrtletí a Itálie přidá průmyslovou produkci. Odpoledne dojde na inflaci také ve Spojených státech, kde vyjdou ještě data z hypotečního trhu, velkoobchodní zásoby, bilance rozpočtu a zásoby ropných produktů. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Zisk ČEZ za první tři čtvrtletí roku klesl o 51 % na 6,7 miliardy korun, očištěný čistý zisk se snížil o desetinu

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za první tři čtvrtletí letošního roku klesl meziročně o téměř sedm miliard korun na 6,7 miliardy korun. Tržby činily 156 miliard korun, což je přibližně stejně jako ve stejném období loni. Snížení zisku ovlivnila klimatická politika EU a také doporučení takzvané uhelné komise ČR ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2038. Po očištění o mimořádné vlivy dosáhl zisk 16,9 miliardy korun, a meziročně tak klesl o 10 %.

6. Volkswagen postaví poblíž Wolfsburgu nový závod na výrobu elektromobilu Trinity

Automobilový koncern Volkswagen plánuje postavit poblíž centrály ve Wolfsburgu na zelené louce závod na výrobu svého zbrusu nového elektromobilu Trinity. Firma to uvedla v úterním sdělení. Rozhodnutí ještě musí schválit dozorčí rada společnosti. Projekt má podle agentury DPA konkurovat americké Tesle, která brzy otevře svou velkou továrnu poblíž Berlína.

7. V Rakousku bude od března platit 27,5% daň na příjmy z kryptoměn

V Rakousku bude od 1. března příštího roku platit 27,5% daň na příjmy z kryptoměn. Nebude přitom rozhodující, jak dlouho člověk bitcoin nebo jiné digitální měny vlastnil. V úterý to podle agentury APA sdělilo rakouské ministerstvo financí. Kryptoměny se tak v zemi budou danit stejnou sazbou jako akcie.

8. MF zhoršilo odhad růstu tuzemského HDP, inflaci čeká příští rok nad 6 %

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos očekává růst hrubého domácího produktu o 2,5 % a příští rok o 4,1 %. V posledních odhadech ze srpna úřad očekával letos růst ekonomiky o 3,2 % a příští rok o 4,2 %. MF zároveň uvedlo, že zrychlující růst cen se stává významným makroekonomickým problémem. Pro příští rok zvýšilo odhad inflace na 6,1 %, v srpnu počítalo s průměrnou inflací 3,5 %.

9. GE se rozdělí na tři podniky zaměřené na letectví, energetiku a zdravotnictví

Americký průmyslový konglomerát General Electric (GE) se rozdělí na tři veřejně obchodované společnosti zaměřené na letectví, energetiku a zdravotnictví. Společnost v úterý oznámila, že plánuje oddělit svůj zdravotnický segment na začátku roku 2023 a část zaměřenou na energetiku na začátku roku 2024. Předpokládá, že ve zdravotnické divizi si ponechá podíl 19,9 %.

10. Důvěra investorů v německou ekonomiku v listopadu nečekaně vzrostla

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v listopadu překvapivě vzrostla díky očekávání, že cenové tlaky se na začátku příštího roku zmírní a růst největší evropské ekonomiky zrychlí. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnil institut ZEW.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Reuters: Libanonci kvůli propadu měny nosí štosy bankovek

Majitel restaurace Antoine Haddád podniká již 35 let, nyní mu ovšem dochází naděje, jelikož se Libanon potýká s jednou z nejhlubších finančních krizí v novodobých dějinách. Libanonská libra v uplynulých dvou letech ztratila asi 90 % hodnoty, což uvrhlo do chudoby až tři čtvrtiny libanonské populace.

Rozdíl mezi stávající krizí a těmi minulými, jako byla například libanonská občanská válka z let 1975-1990, podle Haddáda spočívá v tom, že nyní je konec v nedohlednu. "Dříve jste měli naději, že zítra válka skončí, že uděláme to a ono a vrátíme se k tomu, kde jsme byli. Nyní ale není naděje," poznamenal. "Ti u moci nám slíbili, že budeme mít hodně peněz, skutečně jich máme hodně - na hraní," poznamenal sarkasticky s odkazem na to, že kvůli propadu měny je k základnímu nákupu nyní v Libanonu zapotřebí stále větší štos bankovek.

Haddád, jehož malá restaurace přijímá zákazníky od roku 1984, poznamenal, že za stejné peníze si nyní může koupit jen desetinu olivového oleje co kdysi.

Příští rok v březnu Libanon čekají všeobecné volby. Vláda se snaží zajistit pomoc od Mezinárodního měnového fondu a ztrojnásobila příspěvek na dopravu pro zaměstnance, aby zmírnila finanční zátěž, s níž se Libanonci potýkají. Výše minimální mzdy a většiny platů ale upraveny nebyly.

Majitel hospody Músa Jaakúb je také zaskočen množstvím peněz, které jej nyní stojí provoz podniku. "Nikdy jsem nedržel tolik peněz," poznamenal, když přepočítával zhruba deset milionů libanonských liber, což mělo před krizí hodnotu asi 6 600 dolarů, ale teď méně než 500 dolarů. Takový obnos dříve stačil na několikaměsíční provoz hospody. Nyní ale vystačí pouze na pár složenek, poznamenal Jaakúb.

Majitel obchodu s potravinami Runí Bú Rášid změnil způsob ukládání hotovosti do pokladny, jelikož bankovek je nyní výrazně více a mince už skoro nejsou k vidění. "Váhám, kolik peněz mám nosit v kapse, když odcházím. Někdy je to milion nebo milion a půl," říká. Jediný účet v restauraci může dnes přijít na více, než kolik je výdělek některých Libanonců.