Co musíte ráno vědět (30. listopadu)

1. Americké akcie v pondělí napravily část pátečních ztrát, podle prezidenta Bidena není nová varianta koronaviru aktuálně důvodem pro nové lockdowny

Akcie ve Spojených státech zahájily týden růstem a smazaly část pátečních ztrát způsobených zprávou o nové variantě koronaviru nazvané omikron. Investory částečně uklidnily komentáře amerického prezidenta Joea Bidena k omikronu. Dařilo se hlavně technologickým firmám. Index Dow vzrostl o 0,68 % na 35 135,94 bodu, širší S&P 500 zpevnil o 1,32 % na 4 655,27 bodu a technologický Nasdaq Composite se zvedl o 1,88 % na 15 782,83 bodu. Index volatility VIX spadl o 19,78 % na 22,96 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA vzrostl o půldruhého bazického bodu na 1,499 %. Ceny ropy o 1-3 % (více americká WTI), zlato a stříbro odepsaly do procenta a největší kryptoměny (bitcoin, ether) přidaly okolo 5 %.

2. Evropské akcie v pondělí zpevnily, částečně zkorigovaly páteční propad

Akcie v západní Evropě zahájily týden růstem, čímž částečně korigovaly páteční pokles vyvolaný novou vlnou nejistoty kvůli šíření další varianty koronaviru. Na londýnské burze výrazně posílily cenné papíry telekomunikační firmy BT Group po zprávách o jejím možném převzetí. Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,69 % na 467,24 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,94 % na 7 109,95 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,16 % na 15 280,86 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,54 % na 6 776,26 bodu.

3. Pražská burza v pondělí umazala část pátečního poklesu, index PX přidal 0,82 %

Index PX pražské burzy v pondělí posílil o 0,82 % na 1 362,99 bodu. Částečně se mu tak podařilo smazat páteční oslabení způsobené nejistotou kvůli zprávám o nové variantě koronaviru. Přes víkend došlo k uklidnění situace a většina evropských trhů od pondělního rána posilovala.

4. Očekávané události

V úterý zaujmou průmyslové statistiky z Japonska a Koreje a čínské indexy nákupních manažerů. V Evropě bude největší pozornost věnovaná inflaci v eurozóně i jednotlivých velkých ekonomikách, Německo přidá nezaměstnanost a Česko s Francií a Itálií dodají statistiky vývoje HDP, stejně jako později Kanada nebo Indie. V Americe vyjdou indexy cen domů, index nákupních manažerů v oblasti Chicaga a hlavně spotřebitelská důvěra, před senátní komisí pak vystoupí šéf Fedu Jerome Powell. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. WSJ: Američtí demokraté hledají viníky růstu cen, někdy ale s hloupými argumenty

Demokraté amerického prezidenta Joea Bidena stále hledají viníky, kteří stojí za vysokým růstem cen. Některá zdůvodnění zaznívající z jejich úst jsou ale poněkud hloupá, píše ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).

6. Dorsey odstoupil z funkce ředitele Twitteru, nahradí ho Agrawal

Jack Dorsey končí ve funkci generálního ředitele americké společnosti Twitter. Jeho nástupcem se s okamžitou platností stává Parag Agrawal, nynější technologický ředitel firmy. Oznámila to v pondělí společnost.

7. Okolnosti propadu turecké měny prověří na příkaz prezidenta komise

Okolnosti náhlého propadu kurzu turecké měny z minulého týdne prověří na příkaz prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana zvláštní komise. Má zjistit, zda se lira nestala obětí měnové manipulace. S odkazem na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Pád liry zažehl v Turecku demonstrace za Erdoğanovo odstoupení.

8. Inflace v Německu v listopadu vystoupila na 6 %, maximum za 29 let

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v listopadu zrychlil na 6 %, a dostal se tak na maximum od roku 1992. Na základě předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie to v pondělí oznámil spolkový statistický úřad. Podle domácí metodiky výpočtu pak inflace vystoupila na 5,2 %. Ceny v poslední době tlačí vzhůru zejména dražší energie a také problémy v dodavatelských řetězcích. Statistický úřad ale zmiňuje i nízkou cenovou hladinu v roce 2020.

9. Ifo: Potíže se zásobováním v německém výrobním sektoru se v listopadu zhoršily

Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru v listopadu nabraly na intenzitě. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 74,4 % oslovených podniků, což je o čtyři procentní body více než v říjnu.

10. Valná hromada Kofoly schválila dividendu 13,50 Kč na akcii

Akcionáři Kofoly ČeskoSlovensko si rozdělí na dividendách 300,9 milionu Kč, což je stejně jako loni. Na jednu akcii připadne před zdaněním 13,50 Kč. Návrh představenstva v pondělí schválila valná hromada společnosti.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Životní úroveň v ČR se loni zvýšila na 94 % úrovně EU

Životní úroveň v Česku se i přes pandemii covidu-19 přiblížila loni průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 % EU z předchozích 92 %. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 %) a Španělska (86 %). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021. Nejnižší byla tato úroveň v Bulharsku, kde činila 55 % průměru EU. Nejvyšší úroveň pak má s 266 % Lucembursko.

Česká ekonomika loni klesla o 5,6 %, což bylo nejhlubší snížení za dobu existence samostatné České republiky. Loni ale klesla ekonomika všech zemí EU kromě Irska. To vykázalo růst HDP o 3,4 %. Největší propad měla španělská ekonomika, a to o 10,8 %.

Česko si zároveň loni udrželo pátý rok v řadě pozici země s nejnižší nezaměstnaností v rámci EU, a to 2,6 %. Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Polsko s 3,2 % následované Německem a Nizozemskem s 3,8 %. Průměr EU byl loni 7 % a v případě zemí platících eurem 7,8 %.

Ze statistik dále vyplývá, že ČR vykázala loni třetí nejvyšší míru inflace v EU, a to 3,3 %. Nejvyšší vykázalo Polsko (3,7 %) následované Maďarskem s 3,4 %. Průměr EU byl 0,7 % a v případě eurozóny 0,3 %.

Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 29. vydání.