Fed je ve skluzu a v roce 2022 to pocítí i vaše portfolio
Americká centrální banka je se svou měnovou politikou takzvaně "za křivkou" a bude v příštím roce nahánět inflaci. Připravte se na růst amerických (a tudíž globálních) výnosů, silný dolar, výprask rozvíjejících se trhů a "technologických" firem bez zisků. Proč?
1. Americká spotřebitelská inflace stoupla hodně vysoko. V říjnu předčila i ty nejvíce pesimistické představy a vzrostla na hodnoty neviděné přes třicet let, meziměsíčním růstem bezmála o procento se totiž dostala na 6,2 %. Ještě horší je to, že dále vzrostla i jádrová složka inflace – po třech předcházejících letních měsících, kdy dohromady narostly jádrové ceny o 0,6 %, se to samé stihlo v samotném říjnu. Ceny se zkrátka utrhly ze řetězu.
2. Nezdá se, že by se zdražováním byl konec. Rostou ceny průmyslových výrobců, prodlužují se čekací lhůty, k některým věcem se nedá dostat za žádnou cenu (což je klasický projev inflace). Je sice pravda, že část těchto tlaků absorbují samotné firmy ve svých maržích a úsporách, ale v situaci excesivní poptávky (živené extra uvolněnou fiskální i měnovou politikou) nebude problém podstatnou část růstu cen vstupů přenést do finálních spotřebitelských cen.
3. Růst cen je již reflektován i v oblasti mezd. Není to jen izolovaný případ společnosti Starbucks, která od ledna 2022 zvyšuje mzdu na nejméně 15 dolarů za hodinu (a od léta na 17 dolarů), Walmartu nebo Bank of America, není to jen případ řidičů sněžných pluhů v Massachusetts. Americké nominální mzdy v posledních třech měsících rostly anualizovaným tempem okolo 6 %. Při pohledu na trh práce by se člověk ani neměl divit – nezaměstnanost je již jen procentní bod nad předpandemickou úrovní. Poslední, co by Fed měl chtít, je roztočení cenově-mzdové spirály.
4. Ačkoli se Fed ohání (podobně jako český premiér nebo někteří členové bankovní rady ČNB) dovozním charakterem inflace a rozvrácenými dodavatelsko-odběratelskými řetězci, nejde o primární příčinu inflace. A není to dokonce ani tak docela pravda. Číňané totiž nezahálejí a nezavírají kvůli covidu-19 továrny – využití kapacit je v zemi dokonce vyšší než před pandemií.
5. Není nic, co by americkou inflaci mělo zabrzdit. Fiskální politika je bezprecedentně uvolněná, mírné posílení dolaru pod 1,14 EUR/USD v relativně uzavřené americké ekonomice mnoho inflačních tlaků neutlumí a ceny komodit neklesají, v případě těch energetických dokonce spíše rostou.
Tomu všemu zatím stále víceméně jen přihlíží s nadějí, že se to "nějak samo srovná". Ale nesrovná. V příštím roce Fed procitne a bude muset začít dohánět zameškané. Veřejné finance USA a celá ekonomika závislá na dopingu v podobě levných peněz utrpí po vysazení drogy šok, Fed totiž již mnoho jiných možností nemá. Dostal se sám do situace, kdy bude moci vybírat jen ze špatných možností. A zakořenění inflace je ve srovnání s nárůstem nákladů na financování státu či propadem na akciových trzích podstatně horší variantou.
