US MARKETOtevírá v 15:30
DOW JONES-0,06 %
NASDAQ+0,08 %
S&P 500-0,01 %
ČEZ+0,00 %
KB-0,67 %
Erste-2,61 %

Co musíte ráno vědět (6. května)

Jak ve čtvrtek skončilo obchodování na burzách v Evropě a ve Spojených státech, jak dopadla měnověpolitická zasedání Bank of England a ČNB, jaké hospodářské výsledky za první čtvrtletí vykázala Komerční banka a co trápí jeruzalémské muslimské obchodníky? To vše musíte ráno vědět.

Redakce IW
Redakce IW
6. 5. 2022 | 0:00
Musíte vědět

1. Americké akcie ve čtvrtek oslabily, index Nasdaq Composite odepsal přes pět procent

Americké akcie ve čtvrtek výrazně zlevnily, index technologického trhu Nasdaq Composite odepsal bezmála pět procent. Investoři mají za to, že zvýšení sazeb americkou centrální bankou nebude možná stačit na zkrocení inflace a že Fed bude muset přijmout drastičtější opatření. Index Dow klesl o 3,12 % na 32 997,97 bodu, širší S&P 500 odepsal 3,56 % na 4 146,87 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se propadl o 4,99 % na 12 317,69 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 22,74 % na 31,20 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o 13 bazických bodů na 3,04 %.

Je už (zase) načase kupovat růstové akcie?

Je už (zase) načase kupovat růstové akcie?

2. Evropské akcie zahájily čtvrtek výrazným růstem, většina indexů ale i tak skončila pod nulou

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo většinou v minusu, a to přesto, že seanci všechny hlavní indexy odstartovaly vysoko v zelených číslech. Například německý index DAX v úvodu seance přidával dvě a čtvrt procenta, nakonec ale o půl procenta přišel. Na starém kontinentu se investoři soustředili na zasedání britské centrální banky, negativní sentiment byl dán hlavně propadem amerických indexů, které přitom naopak ve středu po zasedání americké centrální banky zpevnily nejvýrazněji za dva roky. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,70 % na 438,26 bodu, německý DAX odepsal 0,49 % na 13 902,52 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,43 % na 6 368,40 bodu. Z hlavních indexů se v plusu udržel jen britský FTSE 100, který posílil o 0,13 % na 7 503,27 bodu.

Jak to vypadá s plány Evropy na odstřižení se od ruského plynu?

Jak to vypadá s plány Evropy na odstřižení se od ruského plynu?

3. Pražská burza ve čtvrtek podruhé v řadě oslabila

Index PX pražské burzy ve čtvrtek ztratil 0,29 % na 1 318,49 bodu. Většinu dne se pohyboval v kladných číslech, ale těsně před koncem obchodování se propadl do minusu poté, co se obrátil sentiment u akcií Erste a Komerční banka odevzdala většinu průběžných zisků. Akcie skupiny ČEZ se vrátily na 1 000 korun.

Vyostřená geopolitická situace v prvním čtvrtletí podpořila zájem o zlaté ETF, celková poptávka po žlutém kovu vyskočila o více než třetinu

Vyostřená geopolitická situace v prvním čtvrtletí podpořila zájem o zlaté ETF, celková poptávka po žlutém kovu vyskočila o více než třetinu

4. Očekávané události

Na konci týdne si vyslouží pozornost německá průmyslová výroba, ceny domů v Británii a italské maloobchodní tržby. V Americe bude zveřejněna kompletní zpráva z trhu práce za duben, čeká se vytvoření zhruba 390 000 pracovních míst mimo zemědělství a další mírný pokles míry nezaměstnanosti na 3,5 %. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 2. května

Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 2. května

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. ČNB na květnovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 %, zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 5,75 %. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy vyhlídky, že inflace nadále rychle poroste. Základní sazba je nyní na nejvyšší úrovni od září 1999. V nové prognóze centrální banka výrazně zhoršila odhad letošního růstu tuzemského HDP.

6. Britská centrální banka v květnu kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům zvýšila základní úrokovou sazbu na 1 %

Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,00 %, zejména kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu zvýšila už letos v únoru a v březnu a o 15 bazických bodů také loni v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla.

7. Komerční bance v prvním čtvrtletí stoupl čistý zisk o tři čtvrtiny na 3,5 miliardy Kč

Komerční bance v letošním prvním čtvrtletí vzrostl čistý zisk meziročně o 75,9 % na 3,5 miliardy korun. Celkové výnosy se zvýšily o 27,7 % na 9,5 miliardy korun. Meziroční srovnání je ovlivněno nízkou základnou z loňského roku, kdy byl první kvartál poznamenán významným omezením pohybu obyvatel a podnikatelských aktivit v důsledku protiepidemických opatření.

8. Produktivita práce v USA v prvním čtvrtletí klesla nejvýrazněji od roku 1947

Produktivita práce ve Spojených státech v prvním čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 7,5 %, což byl nejhlubší propad od roku 1947. Růst nákladů na jednotku práce naopak zrychlil, což naznačuje, že mzdové tlaky budou nadále udržovat inflaci na vyšší úrovni. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo americké ministerstvo práce.

9. Musk si zajistil 7,1 miliardy dolarů na financování nákupu Twitteru

Zakladatel automobilky Tesla Elon Musk si zajistil 7,14 miliardy dolarů na financování koupě firmy Twitter, majitele stejnojmenné sociální sítě. Peníze mu slíbila skupina 19 investorů, vyplývá z hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry (SEC). Musk za Twitter nabídl zhruba 44 miliard dolarů.

10. Skupina zemí OPEC+ se dohodla na zvýšení produkce ropy o 432 tisíc barelů denně

Skupina OPEC+ sdružující významné těžaře ropy ve čtvrtek během videokonference dospěla k rozhodnutí navýšit v červnu produkci suroviny o 432 tisíc barelů denně. Pokračuje tak v započatém snižování dřívějších rekordních omezení produkce. OPEC+ se na navýšení produkce ropy dohodl přesto, že přetrvávají obavy stran čínské poptávky po surovině kvůli koronavirovým uzávěrám v zemi. Příští jednání je naplánované na začátek června.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Jeruzalémští obchodníci mají kvůli vysoké inflaci problémy i v době štědrého muslimského svátku

Muslimové, kteří nedávno v Izraeli a na palestinských územích oslavili konec postního měsíce ramadánu, se musejí vyrovnat se čtyřprocentní inflací. Je sice nižší než v USA a Evropě, ale citlivě postihuje komunity vystavené už tak vysokým životním nákladům, uvádí server Ynet.

Núr Nazmí je majitelem cukrárny v jeruzalémském Starém Městě. Jeho cukrovinky, zejména datlové koláčky, které se prodávají o svátku íd al-fitr, jsou vyhlášené. Přesto má i v tomto období potíže zajistit si zisk.

Ingredience jsou velmi drahé, nejvíce ze všeho vzrostla cena oleje. Nazmí ho běžně kupoval 20 kilogramů za 90 šekelů (623 korun), teď za něj zaplatil 220 šekelů.

Snaží se držet ceny co nejníže, ale byl nucen zvýšit je o dva až tři šekely, přičemž vzhledem k pořizovacím nákladům by bylo rozumné zvýšení o pět šekelů. Nazmí začal uvažovat o otevření nového obchodu ve Spojených arabských emirátech, aby udržel svou jeruzalémskou cukrárnu v provozu.

O íd al-fitru se nejen jedí cukrovinky, ale lidé se také obdarovávají. Muslimové se obléknou do nových šatů, dávají si peníze a poskytují potřebným hračky, oblečení, jídlo. Almužna je jedním z pěti pilířů islámu.

Nazmí se nevyspal tři dny, protože třídenní svátek je pro něj nejdůležitější období roku a příležitost si vydělat. Lidé obecně nakupují méně než obvykle, takže tyto sváteční dny jsou o to důležitější.

Problémy má i zlatník, který má obchod na rušné Saladínově ulici ve východním Jeruzalémě. Dříve se prodával gram zlata za 200 šekelů, teď za 235. Obchody se podle majitele krámku sice na konci ramadánu trochu pohnuly, ale pořád je to boj. Lidé kupují jen to, na co mají, a zlata nakupují méně než v minulých letech.

Majitel obchodu s oděvy Nabíl říká, že rostoucí ceny v Jeruzalémě odrazují od ramadánových nákupů. Ve srovnání s palestinským Západním břehem jsou v Jeruzalémě vyšší daně, nájmy i ceny zboží, takže stále více lidí si raději nakoupí levněji na Západním břehu.

Nabílovi přinášeli vždy zisk turisté a návštěvníci z palestinských území. Teď je jich ale méně a ti, co přijdou, mají málo peněz na utrácení. Nabíl začíná mít problém platit nájemné, které činí měsíčně v přepočtu 47 000 korun. Minulé dva roky, v době pandemie, nájem platil, i když téměř nic neprodával a nedostal ani žádnou vládní pomoc.

Musíte vědět
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

Akcie, dluhopisy a ekonomika: Tyhle grafy si nalepte na ledničku, než zase začnete rozdávat rozumy

Akcie, dluhopisy a ekonomika: Tyhle grafy si nalepte na ledničku, než zase začnete rozdávat rozumy

25. 8.-Andrej Rády
Ponaučení pro investory