ČEZ: Vláda údajně zvažuje zestátnit část firmy s jadernými elektrárnami

"To není úplně překvapivá informace a SPV (special purpose vehicle, tedy firmu založenou za konkrétním speciálním účelem) zabývající se výstavbou nových jaderných bloků může ČEZ státu bez potíží za několik miliard prodat (ačkoli řeči o hrozbách od akcionářů s několika málo akciemi jsou podle nás velice přehnané)," říká analytik Petr Bártek z České spořitelny. "Druhá část článku ale uvádí, že ČEZ by měl do této nové státní firmy 'převést' i současné jaderné bloky. Deník poznamenává, že je to velký zásah a dost složitá právní a finanční operace."

Na několika místech E15 také zmiňuje nedávno znárodněnou (mimo jiné kvůli jejím velkým finančním potížím a problémům s údržbou jaderných elektráren) francouzskou společnost EdF a tamního prezidenta Emmanuela Macrona, který nyní propaguje francouzský jaderný program.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Český rozhlas bez jakéhokoli "disclaimeru" zmínil, že minoritní podíly v ČEZ v tomto volebním období vykupovány nebudou. Dotazu na vytvoření plně státem vlastněné "jaderné" firmy se vyhnul. Nevyloučil "v nějaké podobě" pokračování společnosti ČEZ tak, jak je, a ujistil, že minoritní akcionáři nebudou poškozeni.

"Informace v obou článcích nás vedou k odhadu, že vláda zvažuje prodej veškerých jaderných aktiv ČEZ do plně státem ovládané firmy. Předpokládáme, že by to zřejmě provedla tak, aby to nevyžadovalo souhlas minoritních akcionářů nebo výkup jejich podílů v ČEZ. Předpokládáme, že hlavním důvodem je zvažovaná výstavba až čtyř jaderných bloků namísto původně plánovaného jednoho. To by byl mamutí podnik, který by současný ČEZ sám zřejmě podepsat nemohl," vysvětluje Bártek.

To podle něj nic nemění na tom, že by to pro vládu a později pro daňové poplatníky byla ekonomicky velice náročná akce s možnými negativními dlouhodobými důsledky. "Výstavba nových bloků plně bez dohledu veřejnosti pouze státem vlastněnou 'jadernou' firmou typicky znamená vyšší výdaje. Existující jaderná část ČEZ je s výrobou 30 TWh bezemisní energie nejhodnotnějším aktivem firmy, které by letos podle nás mělo zajistit více než polovinu provozního zisku EBITDA. Bez této části by zbývající část firmy obchodovaná na burze byla tak malá, že by to ohrozilo fungování českého kapitálového trhu," varuje Petr Bártek z České spořitelny.

Teoreticky by podle analytika bylo řešením například zaplacení části kupní ceny státním 70% podílem ve zbytku firmy (OZE, distribuce, prodej, teplárny, energetické služby a uhelné elektrárny). Bez ohledu na způsob platby by stát měl podle Bártka poskytnout za plnou kontrolu fungujících a dobře vydělávajících jaderných bloků vysokou prémii. "To by jej zadlužilo a úroky by odebraly velkou část z nich plynoucího budoucího cash flow. Z tohoto hlediska (možná prémie za plnou kontrolu) mohou být uvedené informace pro akcie ČEZ spekulativně pozitivní. Samotný nápad prověřit možnost výstavby až čtyř jaderných bloků jen kvůli čtvrtinové slevě vůči počáteční nabídkové ceně ovšem působí problematicky. Z našeho pohledu by dávalo smysl v Dukovanech postavit ne jeden, ale dva bloky, což by ještě česká ekonomika zvládla jak finančně, tak snad i provozně. V podmínkách prudkého rozvoje obnovitelných zdrojů v EU (a snad i v ČR) a s tím rostoucí variability produkce ale má smysl s dalším zvyšováním podílu jaderné energie v mixu počkat. To má smysl i z důvodu možného rozvoje nových zdrojů energie (mimo jiné SMR). Času je dost, Temelín může být v provozu až do roku 2060," pokračuje Bártek.

Na výstavbu čtyř jaderných bloků v ČR velice pravděpodobně nejsou kapacity produkční (nedostatečná lidská síla a tak dále) a s postupným zvyšováním odhadovaných nákladů v průběhu stavby by asi došly i ty finanční. Jakékoli počáteční "slevy" by se tak podle Bártka rozplynuly. "Při výstavbě čtyř bloků, i kdyby byla rozložena v čase, by nutně docházelo k prodlužování stavby a s tím i zvyšování ceny. Kontrakty na výstavbu jsou obvykle indexovány na inflaci cen příslušných zdrojů (inflace práce, elektromateriálu, stavebních materiálů a další) a v případě zpoždění - i z důvodů na straně dodavatele - se indexace nezastavuje, a náklady odběratele (ČEZ, státu, občanů) tak bez jeho zavinění rostou. Stejně tak obvykle rostou celkové úrokové náklady, přičemž je téměř jedno, zda pro polosoukromý ČEZ, nebo pro přímo státní rozpočet. Nedávné a probíhající projekty ve Finsku (Olkiluoto 3), Francii (Flamanville 3) a Británii (Hinkley Point C) se několikanásobně prodražily a zpozdily minimálně o dekádu, přičemž tyto dva momenty spolu úzce souvisejí," uzavírá Petr Bártek z České spořitelny.

Zdroj: E15, iRozhlas.cz, Česká spořitelna