Švýcarsko vyšetřuje guvernéra libanonské centrální banky
Guvernér libanonské centrální banky Rijád Salamí čelí ve Švýcarsku vyšetřování kvůli podezření z nelegálních finančních transakcí. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Libanonská ministryně spravedlnosti potvrdila, že od švýcarských úřadů dostala žádost o spolupráci při vyšetřování. Salamí, který vede centrální banku od roku 1993, označil podezření z nepravostí za výmysly a nepravdivé zprávy.
"Požádala jsem generálního prokurátora, aby udělal, co je třeba," řekla ministryně spravedlnosti Marie-Claude Nadžmová.
Vyšetřování ve Švýcarsku se podle agentury AFP týká 400 milionů dolarů, které podle podezření nelegálně vyvedl z Libanonu do zahraničí Salamí, jeho bratr a jeho asistent.
Švýcarsko informaci oficiálně nekomentovalo. Žádost o spolupráci při vyšetřování předaly švýcarské úřady prostřednictvím ambasády v Bejrútu. Žádost neobsahuje důkazy o nepravostech, ale jen seznam otázek týkajících se Salamího a dalších podezřelých, uvedla AFP.
Nyní sedmdesátiletý Salamí je guvernérem centrální banky od dubna 1993. Z této pozice je také členem Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Arabského měnového fondu (AMF).
Některá média o nepravostech guvernéra centrální banky spekulovala už řadu let. Psala mimo jiné o offshoreových společnostech, jejichž prostřednictvím Salamí investoval v zahraničí, a vydělal tak podle nich soukromě značné jmění. Libanon se přitom už mnoho let potýká s hlubokou ekonomickou a finanční krizí, k níž podle některých přispěly i Salamího kroky ve vedení centrální banky.
Loni v červenci obvinila skupina libanonských právníků Salamího mimo jiné ze zpronevěry a špatného hospodaření s veřejnými prostředky. Šéf centrální banky obvinění odmítá a tvrdí, že jsou politicky motivovaná.
Libanon se kvůli ekonomické krizi potýká i s krizí politickou, kterou vyvolaly masové protivládní protesty. Ty trvají s různou intenzitou už od října 2019 a Libanonci požadují změnu vedení země, které viní z korupce, klientelismu a neschopnosti řešit nejhorší problémy země od občanské války z let 1975-1990. Libanon se potýká mimo jiné s obrovský zadlužením, rostoucí nezaměstnaností i vysokou inflací.
Protivládní protesty v Libanonu opět zesílily po explozi téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného v bejrútském přístavu loni v srpnu. Výbuch zabil na 200 lidí, dalších několik tisíc jich zranil a také zničil velkou část města, které je i klíčovým přístavem pro zásobování země. Vyšetřující soudce z nedbalosti obvinil i premiéra v demisi Hasana Dijába, který po explozi v přístavu odstoupil. Vládu se od loňského října snaží sestavit Saad Harírí, jehož svrhly protivládní protesty z konce roku 2019.
Zdroj: ČTK
