Fed na prvním letošním zasedání potvrdil nastavení měnové politiky, ekonomické cíle jsou podle Powella stále daleko

Centrální banka USA potvrdila, že bude pokračovat v nákupech aktiv minimálně dosavadním tempem. Měsíčně by tedy měl Fed kupovat vládní dluhopisy za 80 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami za 40 miliard dolarů. Sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se ekonomika zvládá vypořádat se všemi dopady šíření koronaviru a je na cestě k zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.

"Tempo ožívání ekonomické aktivity a zaměstnanosti se v posledních měsících zmírnilo, slabost se soustředila v sektorech nejvíce zasažených pandemií," uvádí se v prohlášení. Ekonomickou aktivitu, zaměstnanost a inflaci nadále podle Fedu ovlivňuje krize v oblasti veřejného zdraví, která představuje výrazné riziko také pro další výhled vývoje ekonomiky. Očkování proti covidu-19 sice může pomoci ekonomice, aby se znovu otevřela a časem plně ožila, nyní však bankéři cítí, že si nevede dobře.

Fed - základní úroková sazba

Tisková konference Jeromea Powella

Guvernér Fedu Jerome Powell řekl, že cíle centrální banky jsou stále daleko a bude nějakou dobu trvat, než bude dosaženo pokroku. Diskuze o utahování měnové politiky jsou podle něj předčasné. "Jasně jsme řekli, že chceme vidět pokrok. Je příliš brzy na to, abychom hovořili o termínech. Musíme se soustředit na postup kupředu, kterého chceme dosáhnout. S veřejností budeme komunikovat jednoznačně, takže nikdo nebude překvapený, až nadejde čas," doplnil s tím, že utahování měnové politiky by poté mělo být velmi pozvolné.

Fed loni svou základní úrokovou sazbu dvakrát snížil. První snížení přišlo v souvislosti s koronavirem 3. března (z 1,50-1,75 % na 1,00-1,25 %), druhé 15. března (na 0,0-0,25 %). S uvolňováním měnové politiky ale centrální banka začala již předloni ve snaze ochránit ekonomiku před negativními důsledky oslabování globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem. Před příchodem koronaviru nicméně předpokládala, že sazby budou nějakou dobu stagnovat.

Prosincová prognóza: Oživení ekonomiky bude silnější

V prosincové ekonomické prognóze americká centrální banka mírně zlepšila výhled vývoje ekonomiky v letošním a příštím roce. HDP by měl letos vzrůst o 4,2 % (zářijová prognóza: +4,0 %), v roce 2022 by se měl zvýšit o 3,2 % (září: +3,0 %) a v roce 2023 by měl stoupnout o 2,4 % (září: +2,5 %).

Nezaměstnanost by letos měla dosáhnout 5 % (září: 5,5 %) a v dalších dvou letech by měla klesnout na 4,2 % (září: 4,6 %), respektive na 3,7 % (září: 4,0 %).

PCE inflace by měla letos dosáhnout 1,8 % (září: 1,7 %), v roce 2022 by se měla dostat na 1,9 % (září: 1,8 %) a v roce 2023 by měla vzrůst na 2 % (proti zářijové prognóze beze změny).

Fed - prognóza z prosince 2020

Základní úroková sazba by podle představitelů americké centrální banky měla minimálně do roku 2023 setrvat na současných úrovních. V delším horizontu by se měla pohybovat kolem 2,5 %.

Fed - výhled vývoje sazeb (tzv. dot plot z prosince 2020)

Ceny v prosinci stouply o 1,4 %, HDP ve třetím čtvrtletí vyskočil o 33,4 %

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli problémům spojeným se šířením nemoci covid-19 zažila nejhlubší propad v historii a dostala se do recese. Hrubý domácí produkt se v přepočtu na celý rok snížil o 31,4 %. V třetím čtvrtletí ovšem naopak ekonomika rekordně vzrostla, HDP se zvýšil v přepočtu na celý rok o 33,4 %.

USA - vývoj HDP (anualizovaně)

Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v prosinci meziročně stouply o 1,4 %, v listopadu se zvýšily o 1,2 %. Meziměsíčně ceny v prosinci vzrostly o 0,4 %. Meziroční jádrová inflace, která je považovaná za spolehlivější měřítko cenových výkyvů, se v prosinci udržela na 1,6 %.

USA - vývoj meziroční jádrové inflace

Zdroj: Fed, CNBC, ČTK