Kondice státních financí Slovenska se prudce zhoršila, vzrostl deficit i dluh
Kondice státních financí Slovenska se loni v době epidemie nemoci covid-19 výrazně zhoršila. Podíl deficitu veřejných financí na výkonu ekonomiky přesáhl šest procent, dluh země pak vystoupil nad hranici 60 % hrubého domácího produktu. Informoval o tom ve středu slovenský statistický úřad. Výsledek je lepší, než původně předpokládalo slovenské ministerstvo financí, které odhad veřejného schodku upravovalo po propuknutí koronavirové krize. Ta podle nezávislé rozpočtové rady ovšem nebyla jediným důvodem vysokého rozpočtového deficitu.
Schodek veřejných financí Slovenska se loni v poměru k HDP zvýšil na 6,16 % z 1,33 % v roce předchozím. Dluh země vystoupil na 60,57 % HDP, zatímco předloni činil 48,23 % výkonu ekonomiky. Vývoj zmíněných ukazatelů ovlivnil nejen nárůst schodku a dluhu v absolutním vyjádření, ale i pokles ekonomiky. Hospodaření státu ovlivnilo například poskytování pobídek na udržení zaměstnanosti.
"Za prudkým růstem deficitu byla především pandemie, která snížila výkonnosti ekonomiky a příjmy veřejné správy a vyžádala si nákladné protiepidemické výdaje ve zdravotnictví, sociální politice a na podporu ekonomiky. Celkový negativní vliv pandemie na saldo veřejné správy dosáhl úrovně 3,9 % HDP," uvedla v komentáři rozpočtová rada. Dodala, že epidemie nebyla jediným důvodem vysokého deficitu. Dalším se stala předkrizová hospodářská politika, která mohla vyústit ve schodek veřejných financí až na úrovni 2,5 % výkonu ekonomiky kvůli tomu, že země v minulosti nevyužila příznivého vývoje k výraznějšímu ozdravení státních financí.
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 % HDP.
Státní rozpočet Slovenska na letošní rok předpokládá, že veřejný schodek vystoupí na 7,4 % HDP. Ministr financí a expremiér Igor Matovič ale dříve řekl, že deficit bude vyšší.
Loňský podíl státního dluhu na HDP překročil horní hranici, kterou předpokládá slovenský zákon o rozpočtové zodpovědnosti. Pro novou vládu premiéra Eduarda Hegera to ale nebude představovat výraznější omezení, protože podle zmíněného ústavního zákona o takzvané dluhové brzdě se některá předpokládaná opatření nerealizují v období prvních dvou let od schválení programového prohlášení kabinetu. Hegerova vláda nastoupila do úřadu teprve na začátku dubna, v kabinetu pokračují téměř všichni ministři předchozí Matovičovy vlády. K výměně kabinetu došlo po krizi ve čtyřčlenné koalici, když menší vládní strany požadovaly Matovičův odchod z funkce ministerského předsedy.
Stávající koalice, která vznikla po loňských volbách, opakovaně odložila projednání novely zákona o dluhové brzdě ve sněmovně. Chce sice nastavit nové limity a pravidla dluhu, jedna z vládních stran ale do zákona prosazuje ustanovení, aby se v zemi nezvyšovalo daňové a odvodové zatížení.
Zdroj: ČTK
Aktuality
