Britská centrální banka v květnu potvrdila nastavení měnové politiky. Čeká ale silnější růst ekonomiky a zpomalí nákupy dluhopisů
Britská centrální banka na květnovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv v celkovém objemu 895 miliard liber bude pokračovat, v období od května do srpna ale BoE sníží tempo nákupu dluhopisů na 3,4 miliardy liber z dosavadních 4,4 miliardy liber týdně. Setrvání sazby na stávající úrovni podpořilo všech devět členů měnového výboru. V novém výhledu zlepšila banka odhad letošního růstu britské ekonomiky na 7,25 %, dosud počítala s 5% růstem.
V rámci boje proti dopadům pandemie covidu-19 centrální banka loni 10. března na mimořádném jednání rozhodla o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu na 0,25 %. O dalších 15 bazických bodů na 0,1 % sazbu snížila 19. března 2020. Program skupování aktiv Bank of England loni v březnu navýšila o 210 miliard liber ze 435 miliard liber, v polovině června jej pak zvýšila o dalších 100 miliard liber na 745 miliard liber a v listopadu přidala dalších 150 miliard liber.
Bank of England - základní úroková sazba
Mnoho analytiků dříve očekávalo, že banka bude muset podniknout více akcí na podporu ekonomiky a případně rovněž snížit hlavní úrokovou sazbu pod nulu, aby povzbudila komerční banky k většímu poskytování úvěrů. Rychlý rozjezd očkování ale zlepšil ekonomický výhled a zmírnil vyhlídky na to, že bude potřeba rychle přistoupit k dalším opatřením. Minimálně první dávku vakcíny proti covidu-19 ve Spojeném království obdrželo už přes 34 milionů lidí, což je asi polovina celkové populace země.
"Rychlá a efektivní aplikace vakcíny znamená, že řada jednotlivců se může cítit dostatečně bezpečně na to, aby začala utrácet podobným způsobem jako před covidem," uvedla centrální banka. "Očekává se, že HDP při absenci většiny restrikcí na domácí ekonomickou aktivitu ve zbytku roku silně ožije a dostane se na předcovidové úrovně," dodala. Poukázala nicméně na přetrvávající rizika pro hospodářský výhled, jež spočívají v možnosti opětovného zrychlení šíření nákazy a v nebezpečí, že nové varianty koronaviru by mohly být vůči vakcíně odolné.
Britský HDP loni rekordně klesl, oživení by ale mělo být poměrně rychlé
Hrubý domácí produkt Británie se v loňském roce kvůli pandemii propadl o rekordních zhruba 10 %. Vrátil se tak na úroveň z roku 2013. V samotném čtvrtém čtvrtletí ekonomika proti předchozím třem měsícům o 1,3 % vzrostla. Hospodářský růst tak v důsledku nových opatření proti šíření koronaviru prudce zpomalil z 16,9 % ve třetím kvartálu. Podle nové prognózy Bank of England by letos britská ekonomika měla zaznamenat nejprudší růst od roku 1949.
Britský ministr financí Rishi Sunak na začátku března uvedl, že britská ekonomika se vrátí na úroveň před pandemií v polovině příštího roku. To je o šest měsíců dříve, než se původně čekalo. Hospodářský výkon však podle něj bude za pět let zhruba o 3 % slabší, než by byl beze škod způsobených koronavirem. Sunak rovněž uvedl, že podle odhadu Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) ekonomika letos vykáže růst o 4 %. Ještě v listopadu úřad předpovídal růst o 5,5 %.
Centrální banka ve čtvrtek předpověděla, že ekonomika se na úrovně z období před příchodem pandemie covidu-19 vrátí už v posledním čtvrtletí letošního roku. V únoru přitom s tímto návratem počítala až v prvním čtvrtletí příštího roku. Odhad růstu ekonomiky na příští rok banka nicméně ve čtvrtek snížila na 5,75 % z dříve předpokládaných 7,25 %.
Zdroj: Bank of England, ČTK
