Evropské akcie v úterý výrazně zlevnily, investoři se bojí zrychlování růstu spotřebitelských cen

Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal 1,97 % na 436,61 bodu, britský FTSE 100 klesl o 2,47 % na 6 947,99 bodu, německý DAX se snížil o 1,82 % na 15 119,75 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 1,86 % na 6 267,39 bodu.

Nálada na globálních trzích se začala kazit už v pondělí při obchodování v USA. Předpoklady, že inflace směřuje citelně vzhůru, investory donutily prodávat zejména akcie růstových firem. Ty jsou hlavně v odvětví vyspělých technologií. Pokud statistika potvrdí, že tempo růstu spotřebitelských cen sílí, mohla by americká centrální banka přehodnotit svou měnovou politiku a začít ji zpřísňovat dříve, než trh očekával.

"V krátkém období uvidíme vzestup inflace," uvedl analytik Niall Gallagher ze společnosti GAM. Poukázal v tomto ohledu mimo jiné na výrazný růst cen komodit a na současné problémy s nedostatkem polovodičů.

Z jednotlivých titulů se v úterý v Evropě dařilo například polské pojišťovně PZU (+4,24 %), výrazně v minusu naopak skončily akcie německé ocelářské a strojírenské firmy thyssenkrupp (-10,24 %), která ráno zveřejnila kvartální hospodářské výsledky.

Nejdůležitější úterní události na evropských trzích

• Norsko bude letos mnohem více závislé na příjmech svého ropného fondu, který je největší svého druhu na světě a který má nyní ve správě investice za více než 11 bilionů norských korun (NOK; zhruba 28 bilionů Kč). Země se snaží zvýšit výdaje, které by ekonomice pomohly zotavit se z pandemie, aniž by bylo nutné vydávat dluhopisy. Vláda premiérky Erny Solbergové chce proto z fondu, který je koncipován jako státní penzijní fond, letos čerpat 402,6 miliardy norských korun (přes jeden bilion korun). Překoná tak loňský rekord, kdy čerpala 369,3 miliardy NOK. Ve své zprávě to v úterý uvedlo norské ministerstvo financí.
• Z čela největší polské banky PKO BP po 12 letech odchází Zbigniew Jagiello. Na úterní překvapivou zprávu investoři zareagovali výprodejem akcií banky, které tak prudce oslabily. Jagiello podle médií odstupuje k datu konání letošní valné hromady, což je 7. června.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v dubnu zrychlil na 5,1 % z březnových 3,7 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2012. Vyplývá to z úterních údajů maďarského statistického úřadu. Za vyšším tempem zdražování stojí zejména silný růst cen pohonných hmot a alkoholických nápojů a tabáku.
• Počet firemních bankrotů v Německu v únoru pokračoval v klesajícím trendu a meziročně se snížil o 21,8 % na 1 195 případů. Oznámil to v úterý spolkový statistický úřad, podle kterého zpráva ukazuje, že hospodářské problémy mnoha podniků způsobené koronavirovou krizí se ještě nepromítly do zvýšeného počtu bankrotů.
• Spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 3,1 %, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v březnu a nejvíce od loňského září. Největší podíl na tom má zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti březnu stouply ceny v dubnu o 0,5 %, a to kvůli vyšším cenám alkoholických i nealkoholických nápojů, tabáku či potravin. Analytici tak vysoký nárůst nečekali. Odhadovali, že dubnová meziroční inflace stoupne z březnových 2,3 % zhruba na 2,7 %.
• Podle agentury Bloomberg se Erste Group Bank zajímá o akvizici slovinské banky NKBM, jež je druhou největší tamní bankou. Již v dubnu proběhly informace, že o NKBM má zájem maďarská OTP Bank a hodnota transakce by mohla být kolem miliardy eur. Podle agentury Bloomberg se očekává podání nabídek do konce května.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku je v tomto měsíci nejlepší za více než 20 let. Optimismus do dalších šesti měsíců je hlavně výsledkem ústupu třetí vlny pandemie v zemi. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW.
• Německo: Index velkoobchodních cen v dubnu meziročně stoupl o 7,2 % (březen: +4,4 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,1 % (březen: +1,7 %).

Výsledková sezóna

• Německý ocelářský a strojírenský konglomerát thyssenkrupp zvýšil již podruhé za tři měsíce výhled hospodaření na letošní fiskální rok díky globálnímu ekonomickému oživení, které zvyšuje poptávku po oceli, automobilových součástkách a surovinách a materiálu. Hospodaření podpořila také restrukturalizace. Současně firma v úterním prohlášení oznámila, že její očištěný zisk před úroky a zdaněním ve druhém fiskálním čtvrtletí činil 220 milionů eur ve srovnání se ztrátou 279 milionů eur ve stejném období loni. Ke zlepšení hospodaření přispěly téměř všechny segmenty.
• Energetická skupina ČEZ vykázala za letošní první čtvrtletí čistý zisk 8,4 miliardy Kč. Tržby se firmě meziročně zvýšily o 4 % na 59,1 miliardy Kč. Provozní zisk EBITDA společnosti spadl o 23 % na 19,9 miliardy Kč. Výhled managementu pro letošní rok počítá se ziskem EBITDA 57-60 miliard Kč (se zahrnutím aktiv určených k prodeji) a s očištěným čistým ziskem 17-20 miliard Kč.

Zdroj: ČTK, CNBC

Aktualita pro rok 2026