Evropské akcie si v pátek připsaly zisky do jednoho procenta, podobné výsledky mají i v týdenním horizontu

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,57 % na rekordních 448,98 bodu (za celý týden +1,02 %), německý DAX přidal 0,74 % na 15 519,98 bodu (za týden +0,53 %), britský FTSE 100 vzrostl o 0,04 % na 7 022,61 bodu (za týden +0,06 %) a francouzský CAC 40 nabral 0,75 % na 6 484,11 bodu (za týden +1,54 %).

Zisky bankovního sektoru, který jako celek v pátek přidal 0,4 %, vedly britské finanční domy včetně HSBC. Pomohlo jim vyjádření člena centrální banky, který naznačil, že by se základní úroková sazba mohla zvednout dříve, než banka dosud naznačovala.

Kromě akcií finančních společností se dařilo i pojišťovnám. Otevírání evropských ekonomik pak povzbudilo akcie firem podnikajících v cestovním ruchu a v sektoru zábavy, které vykázaly nejlepší týdenní výkon ze všech sektorů.

Akciové trhy povzbuzuje i výhled na přísun další likvidity. Americký prezident Joe Biden podle médií navrhne rozpočet v objemu šesti bilionů dolarů, což je suma, která snese srovnání jen s částkami vynaloženými za druhé světové války.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Francouzská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla, ačkoliv první odhady naznačovaly růst. Ve své konečné zprávě to v pátek oznámil francouzský statistický úřad. Pokles proti předchozímu čtvrtletí činil 0,1 procenta, zatímco první odhady ukazovaly růst, a to o 0,4 procenta. Druhá největší ekonomika eurozóny je tak v recesi.
• Britské regulační úřady v pátek schválily k použití vakcínu proti covidu-19 od americké společnosti Johnson & Johnson (J&J). Jde tak o čtvrtou očkovací látku, která bude Britům dostupná; na rozdíl od již schválených preparátů firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca však stačí vakcíny J&J k plné imunizaci jen jedna dávka. 
• Ekonomická nálada v Evropské unii se v květnu opět zlepšila, její hlavní ukazatel vystoupil na 113,9 bodu z dubnové hodnoty 109,9 bodu. Oznámila to v pátek Evropská komise (EK). Index je výrazně nad svým dlouhodobým průměrem a nachází se blízko maxima z prosince 2017. Za eurozónu pak ukazatel vystoupil na 114,5 z dubnové hodnoty 110,5 bodu. V Česku index rovněž vzrostl, je ale výrazně pod hodnotou za celou unii.
• Česká společnost Eurowag se chystá vstoupit na akciovou burzu v Londýně. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje seznámené s plány podniku. Primární veřejnou nabídku (IPO) připravuje investiční společnost TA Associates, která má ve firmě podíl. Transakce by mohla Eurowag ocenit na více než dvě miliardy dolarů.
• Americká internetová společnost Google má ve Francii na dosah urovnání sporu, který tam vede s antimonopolními orgány. Ty firmu obvinily, že při prodeji reklamy upřednostňuje své vlastní produkty před klientskými, a zneužívá tak svého postavení na trhu on-line reklamy. Informuje o tom americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na své zdroje. Podle nich Google zaplatí pokutu a přistoupí i na provozní změny.
• Akcionáři francouzské ropné a plynárenské skupiny Total na páteční valné hromadě schválili změnu názvu firmy na TotalEnergies. Nový název má odrážet snahu o posun k obnovitelným zdrojům energie, oznámila společnost. Více než 90 procent akcionářů podpořilo také klimatický plán postupného snižování emisí.
• Soudní vítězství nad britsko-nizozemským ropným koncernem Royal Dutch Shell kvůli emisím je mimořádnou vzpruhou pro ekologické organizace a pro globální ochranu klimatu. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásila aktivistka Luisa Neubauerová, která v Německu patří k hlavním postavám hnutí Fridays for Future. K nadcházejícím parlamentním volbám v Německu Neubauerová řekla, že budoucí vládní koalice bude vznikat za mimořádně těžkých podmínek, neboť klimatické cíle jsou pevně dané a nelze o nich diskutovat.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně v květnu -5,1 bodu (duben -8,1 bodu, odhad -5,1 bodu).
• Německo: index dovozních cen v dubnu meziročně 10,3 % (březen 6,9 %, odhad 10 %), meziměsíčně 1,4 % (březen 1,8 %, odhad 1,1 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Česká zbrojovka Group (CZG) úspěšně dokončila akvizici 100% podílu v americkém výrobci zbraní Colt Holding. Předcházelo tomu získání všech potřebných regulatorních souhlasů od amerických a kanadských orgánů. Z dříve zveřejněných smluvních podmínek vyplývá, že 100% podíl v Coltu získá zbrojovka za 220 milionů dolarů v hotovosti a dále za 1 098 620 svých nově vydaných kmenových akcií. Colt je mateřskou společností amerického výrobce zbraní Colt's Manufacturing a také jeho kanadské dceřiné společnosti Colt Canada.
• Důvěra v tuzemskou ekonomiku byla tento měsíc nejvyšší za rok a půl. Vzrostla z dubnových 94,7 bodu na 99,7 bodu, uvedl Český statistický úřad. Důvodem rostoucí důvěry je podle statistiků rozvolňování protikoronavirových opatření. U spotřebitelů vzrostla důvěra o 8,9 bodu na 102,8 bodu, vyšší byla naposledy loni v únoru. Mezi podnikateli důvěra stoupla o 4,3 bodu na 99,1 bodu, přispěly k tomu především obchod a služby.
• Americký dodavatel stavebních materiálů Martin Marietta Materials koupí za 2,3 miliardy USD majetek německé společnosti HeidelbergCement v Kalifornii a v Arizoně. HeidelbergCement v pondělní zprávě uvedl, že se chce zaměřit na regiony v Severní Americe, kde má silnější pozici na trhu. Prodej majetku je součástí jeho strategického plánu na zvýšení ziskové marže.
• Pandemie covidu-19 Německo připravila na hrubém domácím produktu o 300 miliard eur, ekonomické škody se budou napravovat roky. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry v pondělí zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Jen za letošní první pololetí pandemie podle odhadů sníží hrubý domácí produkt největší evropské ekonomiky o 100 miliard eur. Ačkoli zrychlené očkování vzbuzuje naděje, uzávěry se na hospodářství podepsaly.
• Skupina Liberty Steel se dohodla na restrukturalizaci a refinancování svých aktivit v Británii. Plány předpokládají, že společnost prodá tři továrny, které nepovažuje pro svou činnost za klíčové, informovala v pondělí agentura Reuters. Liberty Steel, která vlastní také ostravskou huť, po krachu svého hlavního úvěrového partnera nyní sama bojuje o přežití.
• Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 se blíží dohodě o zdanění nadnárodních společností. Uvolnila by se tím cesta k zavedení globální daně pro obří firmy ještě v letošním roce, píše deník Financial Times (FT). Spojené státy navrhly, aby ve světě existovala minimální daň 15 % ze zisků globálních firem. Francie, Německo a Itálie plán považují za dobrý základ pro mezinárodní dohodu, která by se mohla schválit do července.
• Německé realitní firmy Vonovia a Deutsche Wohnen, které jsou největší v Německu a které působí na trhu nájemního bydlení, se dohodly na spojení v hodnotě 18 miliard eur. Největší letošní fúze v Německu vytvoří evropského realitního giganta s více než 550 000 byty k pronájmu. Spojení by však mohlo vyvolat před zářijovými parlamentními volbami v Německu napětí kvůli otázce dostupného bydlení, zvláště v Berlíně.
• Podnikatelská nálada v Německu se v květnu zlepšila více, než se čekalo. Vyplývá to z výsledků průzkumu institutu Ifo. Ke zlepšení přispívá pokles počtu nových případů nákazy koronavirem a opatrné otevírání největší evropské ekonomiky. Index podnikatelské nálady na tento měsíc tak podle Ifo vystoupil na 99,2 bodu, což je dvouleté maximum, z dubnové hodnoty 96,6 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters čekali mírnější vzestup, a to na 98,2 bodu.
• Hrubý domácí produkt Německa za první čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 1,8 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než rychlý odhad statistiků z dubna. Zpřesněné propočty o vývoji německé ekonomiky, od které analytici v letošním roce očekávají návrat k růstu, v úterý zveřejnil německý statistický úřad. Důvodem propadu jsou karanténní opatření v boji s pandemií nemoci covid-19.
• Německý antimonopolní úřad zahájil řízení s americkou společností Google. Zjišťuje, jak nakládá s osobními údaji uživatelů a zda nezneužívá dominantního postavení na trhu. Vyšetřování se týká německé a irské odnože Googlu, stejně jako mateřské společnosti Alphabet, oznámil v úterý úřad.
• Ruský soud udělil americkému technologickému gigantu Google tři pokuty za celkem šest milionů rublů (1,7 milionu Kč) za to, že nevymazal obsah, který Moskva považuje za nelegální. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS s odvoláním na oznámení soudu.
• Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích. Novelu zákona o ČNB, která tyto a další změny zavádí, v úterý stvrdila Sněmovna. Odmítla návrhy Senátu, který chtěl do zákona mimo jiné vložit mírnější podmínky pro banky při poskytování hypoték. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
• Energetická skupina ČEZ by se podle serveru Lidovky.cz mohla spojit s automobilkou Škoda Auto při výstavbě továrny na baterie pro elektrická auta. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš potvrdil, že jedná s automobilkami a jednání se Škodou jsou nejdále. Celý projekt by také podpořil stát prostřednictvím balíku přímých a nepřímých pobídek. Rozhodnutí by mělo padnout ještě v tomto roce.
• Britský správce aktiv Schroders podle hlášení pro regulátora překročil podíl 5 % akciového kapitálu v Avastu. Schroders nyní drží asi 52,1 milionu akcií firmy, což představuje podíl 5,047 % na kapitálu společnosti. Schroders je tak podle údajů Bloombergu třetím největším akcionářem Avastu. Na prvních dvou příčkách jsou zakladatelé společnosti Pavel Baudiš (24,98 %) a Eduard Kučera (9,69 %).
• Nové tuzemské obnovitelné zdroje budou mít v nejbližších sedmi letech z evropských fondů typu Modernizačního fondu a Plánu obnovy k dispozici kolem 100 miliard korun. Na úterní on-line konferenci Solární energie a akumulace v ČR to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. V Česku podle něj neexistuje podporovanější zdroj než právě obnovitelné zdroje. Připomněl, že mezi roky 2010 až 2030 jim bude vyplacen až bilion korun, z toho 570 až 580 miliard Kč solárním elektrárnám. Důvodem je především štědrá podpora v souvislosti s takzvaným solárním boomem před více než deseti lety.
• Koncovým vlastníkem skupiny PPF se stala Renata Kellnerová, vdova po hlavním majiteli Petrovi Kellnerovi, který zemřel koncem března při pádu vrtulníku na Aljašce. Vyplývá to z hlášení, které PPF předala České národní bance.
• Čína předstihla Německo a stala se největším dovozcem do Británie. Stalo se tak poprvé od roku 1997, kdy se začaly vést o těchto věcech záznamy v současné podobě, oznámil ve středu britský statistický úřad. Objem zboží dovezeného z Číny se v letošním prvním čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 zvýšil o 66 % a dosáhl 16,9 miliardy liber. Dovoz z Německa ve stejném období o čtvrtinu klesl a činil 12,5 miliardy liber. Obchod mezi Británii a Evropskou unií narušil brexit, zatímco pandemie zvýšila poptávku po čínském zboží.
• Trh práce v Evropské unii se z dopadů pandemie zřejmě zotaví později než ekonomika sedmadvacítky. Vyplývá to ze studie společnosti Accenture, na kterou ve středu upozornila agentura Bloomberg. Loni v regionu zaniklo 3,5 milionu pracovních míst a jejich plnou obnovu pravděpodobně nelze čekat dříve než v roce 2023. To znamená až rok poté, co se hrubý domácí produkt poslední z unijních ekonomik vrátí na úroveň před pandemií.
• Evropská centrální banka svou podpůrnou měnovou politiku zřejmě zatím zachová, měnit ji nebude ani v červnu. Naznačují to slova člena výkonné rady ECB Fabia Panetty, který v rozhovoru s japonským listem Nikkei řekl, že na zmírnění podpůrných opatření je brzy.
• Nízkonákladové aerolinky Norwegian Air dokončily restrukturalizaci a opustily režim bankrotové ochrany, ve kterém strávily šest měsíců. Nově má společnost podle svého sdělení menší flotilu a výrazně nižší dluh. Bude ale zřejmě i čelit silnější konkurenci a přetrvávající nejistotě kvůli pandemii nemoci covid-19, informovala ve středu agentura Reuters.
• Nizozemský soud ve středu rozhodl, že britsko-nizozemský ropný koncern Royal Dutch Shell musí do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 45 % ve srovnání s rokem 2019. Toto zásadní rozhodnutí by mohlo připravit půdu pro právní kroky proti dalším energetickým firmám po celém světě, uvedla agentura Reuters. Firma má možnost se proti verdiktu odvolat a již uvedla, že svého práva využije.
• Švýcarsko ve středu po sedmi letech oficiálně ukončilo jednání s Evropskou unií o rámcové smlouvě. Dalo tak najevo, že si nepřeje užší vazby s evropskou sedmadvacítkou, informovala agentura Reuters. Smlouva měla zajistit právní rámec pro účast Švýcarska na jednotném evropském trhu a zavést mechanismus pro urovnávání sporů. Evropská komise nad ukončením jednání vyjádřila politování.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se zlepšuje, ale méně, než se čekalo. Kupující zůstávají obezřetní, přestože počet nově nakažených nemocí covid-19 se snižuje a výhled ekonomického růstu země se zlepšuje. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnil institut GfK.
• Úřad Evropské unie pro dohled nad ochranou dat (EDPS) začal vyšetřovat, jak instituce EU využívají cloudové služby poskytované americkými technologickými společnostmi Amazon a Microsoft. Úřad ve čtvrtek oznámil, že ho znepokojuje přenos osobních údajů z Evropy do Spojených států. Jedno vyšetřování se zaměří na to, jak Evropská komise (EK) využívá službu Microsoft Office 365. Samostatně pak úřad zahájil ještě jedno vyšetřování.
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus zvýšil plán výroby dopravních letadel. U nejprodávanějšího typu má v úmyslu do poloviny desetiletí vyrábět skoro dvojnásobný počet ve srovnání s tím, co vyrábí teď, kdy výrobu nepříznivě ovlivňují dopady pandemie. Generální ředitel Guillaume Faury sdělil, že odvětví letecké dopravy se z pandemické krize už začíná zotavovat, a proto Airbus informoval své subdodavatele, aby si zajistili vyšší výrobní kapacity.
• Německý internetový prodejce módního oblečení About You plánuje vstup na akciovou burzu ve Frankfurtu nad Mohanem, výtěžek z prodeje akcií pak hodlá použít na expanzi v zahraničí a na rozvoj technologické platformy pro firmy. Společnost ve čtvrtek oznámila, že z prodeje nových akcií chce získat nejméně 600 milionů eur. Podle informovaných zdrojů by nabídka mohla celý podnik ohodnotit zhruba na tři miliardy eur.
• Český bankovní sektor je podle zátěžových testů České národní banky i po pandemii koronaviru vysoce odolný, a to i díky silné kapitálové vybavenosti. S pandemií se vypořádal velice dobře a svoji odolnost vůči potenciálním nepříznivým šokům posílil. Na tiskové konferenci ke zprávě o finanční stabilitě to ve čtvrtek uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
• České banky budou odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila od července 2022 tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy na jedno procento z aktuálních 0,5 procenta. ČNB o tom ve čtvrtek informovala na tiskové konferenci poté, co bankovní rada projednala Zprávu o finanční stabilitě 2020/2021. Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
• Česká národní banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné obnovit další dva limity pro poskytování hypoték a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték. ČNB o tom ve čtvrtek informovala na tiskové konferenci poté, co bankovní rada projednala Zprávu o finanční stabilitě 2020/2021.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britské maloobchodní společnosti Marks & Spencer klesl v uplynulém finančním roce zisk před zdaněním a jednorázovými položkami o 88 % na 50,3 milionu liber. V době pandemie vinou uzávěr prudce klesl zejména prodej oblečení. Společnost ve své středeční zprávě zároveň upozornila investory, že letos nevyplatí dividendu. Prodej jídla díky partnerství s internetovým supermarketem Ocado se naopak zvýšil. Finanční rok společnosti skončil 3. dubna.
• Britská tiskárna cenin De La Rue, která je největší komerční tiskárnou bankovek na světě, v uplynulém finančním roce zvýšila očištěný provozní zisk o 61 procent na 38,1 milionu liber. Firma ve středu uvedla, že vytiskla více bankovek, růst však podpořilo i snížení nákladů. Finanční rok skončil 27. března.
• Výrobce zbraní Česká zbrojovka Group vykázal za první čtvrtletí tržby 2,03 miliardy Kč. Meziročně se výnosy zvýšily o 63,7 %, především díky vyššímu počtu prodaných zbraní na základě vysoké poptávky. Silnou poptávku registrovala skupina nadále ve Spojených státech.

Zdroj: CNBC, ČTK