Evropské akcie ve středu skončily v červených číslech, nepomohly ani silné PMI
Obchodování na západoevropských burzách ve středu skončilo pod nulou. Investoři vyhodnocovali mimo jiné předběžné červnové indexy nákupních manažerů.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,73 % na 453,10 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,22 % na 7 074,06 bodu, německý DAX odepsal 1,15 % na 15 456,39 bodu a francouzský CAC 40 ztratil 0,91 % na 6 551,07 bodu.
Do zelených čísel nedostaly akciové indexy ani předběžné červnové indexy nákupních manažerů. Podle nich je růst podnikatelské aktivity v eurozóně nejprudší za posledních 15 let. Podporuje jej silná poptávka, zejména ve službách, a obecně příznivější podmínky s tím, jak postupuje očkování proti covidu-19. Nad očekávání silný růst aktivity hlásí Německo, naopak ve Francii je zlepšení pouze nepatrné. V Británii aktivita rovněž pokračovala v silném růstu, po květnovém výstupu na rekord ale expanze mírně polevila.
Nejdůležitější středeční události na evropských trzích
- Růst podnikatelské aktivity v eurozóně je nejprudší za posledních 15 let. Podporuje jej silná poptávka, zejména ve službách, a obecně příznivější podmínky s tím, jak postupuje očkování proti covidu-19. V předběžné zprávě to ve středu uvedla organizace IHS Markit. Nad očekávání silný růst aktivity hlásí Německo, naopak ve Francii je zlepšení pouze nepatrné. V Británii aktivita rovněž pokračovala v silném růstu, po květnovém výstupu na rekord ale expanze mírně polevila.
- Pandemie nemoci covid-19 měla v eurozóně horší dopad na zaměstnanost mužů. Vyplývá to ze studie Evropské centrální banky, která tak vyvrací některé dřívější předpovědi, podle kterých pandemie více zasáhne ženy, protože ty jsou nadměrně zastoupené v nejvíce zasažených odvětvích. Na celkových ztrátách pracovních míst měli muži loni podíl 60 %. Podle počtu odpracovaných hodin pak na celkovém poklesu měli dokonce dvoutřetinový podíl.
- Státní rozpočet Německa v příštím roce skončí deficitem ve výši 99,7 miliardy eur. Německý ministr financí Olaf Scholz na středeční tiskové konferenci oznámil, že návrh rozpočtu vláda jednomyslně schválila. Rychlé zadlužování, které souvisí se snahou zmírnit hospodářské dopady pandemie, se zastaví v roce 2023, kdy Německo opět zatáhne za takzvanou dluhovou brzdu.
- Bankovní rada České národní banky na středečním měnověpolitickém jednání zvýšila úrokové sazby. Základní sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 25 bazických bodů na 0,50 %. Současně ČNB rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 25 bazických bodů na 1,25 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %. Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů obavy z růstu inflace související s ožíváním ekonomiky. Letos by se podle analytiků sazby ČNB mohly zvýšit ještě dvakrát.
- Evropská komise ve středu schválila francouzský plán na obnovu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19. Francie tak na financování plánu v celkové hodnotě 100 miliard eur získá téměř 40 miliard eur z fondu obnovy Evropské unie.
Zdroj: CNBC
