Pátek přinesl evropským akciím malý růst, za týden dosáhly na jednoprocentní zisky

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,13 % na 457,63 bodu (za týden +1,23 %), německý DAX zpevnil o 0,12 % na 15 607,97 bodu (za týden +1,04 %), britský FTSE 100 přidal 0,37 % na 7 136,07 bodu (za týden +1,69 %) a francouzský CAC 40 oslabil o 0,12 % na 6 622,87 bodu (za týden +0,82 %).

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Instituce Evropské unie by měly rychle postupovat při schvalování národních plánů obnovy, aby členské země mohly začít čerpat peníze z mimořádného fondu pokrizové obnovy ekonomik. Vyzvali k tomu v pátek prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního summitu v Bruselu. Podle českého premiéra Andreje Babiše by Česko mělo vedle přímých dotací, o které již požádalo, zvážit i využití výhodně úročených půjček z fondu.
• Dva největší německé finančně technologické start-upy Deposit Solutions a Raisin dnes oznámily fúzi. Vznikne evropská skupina propojující banky se střadateli, uvedly v prohlášení. Podnik Raisin DS bude spolupracovat se 400 bankami a objem vkladů bude činit zhruba 20 miliard eur. Společnosti odmítly komentovat finanční detaily fúze i hodnotu sloučeného podniku. "Fúze nás přibližuje k životaschopnosti na akciovém trhu," řekl Tamaz Georgadze, zakladatel společnosti Raisin. "Všechny možnosti necháváme otevřené," dodal k možnému vstupu nově vzniklého podniku na burzu.
• Antimonopolní úřad v Británii začal kvůli falešným recenzím nabízených služeb vyšetřovat americké internetové firmy Amazon a Google. Má podezření, že neudělaly dost, aby zveřejňování nepravdivých hodnocení zabránily nebo aby je ze svých systémů odstraňovaly. Úřad ve své páteční zprávě uvedl, že navazuje na předběžné vyšetřování z loňského května.
• Čínská společnost Bitmain, která je největším světovým výrobcem zařízení na těžbu kryptoměn, pozastavila prodej svých produktů na trzích s okamžitým dodáním. Chce tak zmírnit prodejní tlak vyvolaný krokem Pekingu, který v květnu vyzval k zastavení těžby kryptoměn. Firma též uvedla, že se svými klienty hledá kvalitní dodávky energie na místech, jako jsou Spojené státy, Kanada, Rusko, Kazachstán či Indonésie.
• Většinu z nejdůmyslnějších čipů na světě a velkou část z těch běžnějších vyrábí pro celou planetu jedna tchajwanská společnost - Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC). Dominantní postavení TSMC na globálním trhu, který už delší dobu sužuje velký nedostatek čipů, tak staví svět do zranitelné pozice, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Ostrov je navíc předmětem rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou, která jej považuje za svou vzbouřeneckou provincii.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se zlepšuje více, než se čekalo. Jakmile největší evropská ekonomika zrušila omezení pohybu a prudce klesl počet nově nakažených nemocí covid-19, jsou kupující optimističtější a ochotni nakupovat. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pátek zveřejnil institut GfK. Index spotřebitelské nálady na měsíc červenec se podle GfK zvýšil na minus 0,3 bodu a je nejvýše od loňského srpna. 
• Britská spotřebitelská důvěra v červnu -9 bodů (květen -9 bodů, odhad -7 bodů).
• Důvěra italských spotřebitelů v červnu dosáhla 115,1 bodu (květen 110,6 bodu, odhad 112 bodů).
• Eurozóna: Úvěry domácnostem v květnu meziročně +3,9 % (duben +3,8 %), úvěry firmám +1,9 % (duben +3,2 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Slovenská ekonomika letos podle nového odhadu ministerstva financí vzroste o 4,6 % a ve druhé polovině letošního roku dosáhne úrovně z období před vypuknutím koronavirové krize. Vyplývá to z pondělního oznámení ministerstva, které ještě v březnu naopak zhoršilo výhled letošního růstu hrubého domácího produktu země na 3,3 %.
• Globální hodnota přílivu přímých zahraničních investic se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 propadla o 35 % na bilion dolarů. Uvedla to v pondělí Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Dodala, že v letošním roce očekává nárůst o 10 až 15 %. V České republice loni podle UNCTAD příliv přímých zahraničních investic klesl o zhruba 38 % na 6,293 miliardy dolarů z 10,108 miliardy dolarů v roce 2019.
• Budoucí německá vláda by se měla zaměřit na zajištění hospodářského růstu a vyhnout se zvyšování daní, které by zotavování ekonomiky z koronavirové krize brzdilo. Uvedl to v pondělí mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Téměř polovina londýnských firem plánuje zachovat práci z domova až pět dní v týdnu i po skončení koronavirové pandemie. Více chtějí přejít na takzvaný home office spíše menší než větší podniky. Podle agentury Bloomberg to vyplynulo z průzkumu mezi 520 vedoucími zástupci byznysu, který nechala vypracovat Londýnská obchodní a průmyslová komora. Převážná většina podniků uvedla, že se zaměstnanci obávají, že kvůli návratu do kanceláří se covidem-19 nenakazí na pracovišti, ale při dojíždění.
• Německý antimonopolní úřad začal vyšetřovat, zda americký výrobce elektroniky Apple nezneužívá svého dominantního postavení na trhu. Informoval o tom v pondělí v tiskové zprávě. Jde o podobné vyšetřování, jaké úřad v minulých měsících zahájil i s dalšími technologickými giganty, a sice s americkými podniky Facebook, Amazon a Google.
• Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí dosáhli politické shody na hospodářských sankcích proti běloruskému režimu. Novinářům to v Lucemburku řekl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, podle něhož by měly postihy zaměřené na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky citelně zasáhnout autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Zástupci unijních vlád podle českého ministra zároveň potvrdili přidání osmi desítek činitelů a skupiny subjektů na dosavadní sankční seznam.
• Nedostatek polovodičových součástek znovu omezil výrobu aut ve slovenských továrnách automobilek Volkswagen a Stellantis. Informovali o tom mluvčí obou závodů. Automobilky v zemi letos už dříve kvůli problémům s dodávkami čipů omezily produkci. Podobné problémy zaznamenaly také jiné automobilové koncerny.
• Švédská automobilka Volvo Car Group se chystá vytvořit společný podnik se švédským výrobcem baterií Northvolt, který se zaměří na vývoj udržitelných baterií pro elektromobily. Firma v pondělí uvedla, že pro jejich výrobu postaví i velkokapacitní závod.
• Výrobce vozidel CNH Industrial koupí za 2,1 miliardy USD amerického výrobce zemědělské techniky Raven Industries. Akvizice posílí postavení CNH na globálním trhu se zemědělskou technikou. Akvizice navazuje na dlouholeté partnerství společností.
• Americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald's hodlá v rámci rozšiřování aktivit v Británii a Irsku otevřít 50 nových poboček a přijmout 20 000 zaměstnanců, a to navzdory negativním dopadům pandemie covidu-19. Informoval o tom britský list The Guardian.
• Spojené království: Index cen domů od Rightmove v červnu meziročně stoupl o 7,5 % (květen: +2,1 %) a meziměsíčně se zvýšil o 0,8 % (květen: +1,8 %).
• Maďarská centrální banka v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 0,9 procenta. Stala se tak první v Evropské unii, která tak učinila od začátku pandemie. Růst je nepatrně výraznější, než čekali analytici. Reaguje tím na rostoucí cenové tlaky v souvislosti s rychlejším zotavením ekonomiky z dopadů pandemie.
• Evropská unie rozhodla o objednání dalších 150 milionů dávek vakcíny od společnosti Moderna, uvedla v úterý Evropská komise. Nákup umožňuje smlouva mezi EU a americkým výrobcem z letošního února. Členské země unie zároveň podle EK podpořily plán na prodloužení systému kontroly vývozu vakcín do zemí mimo blok. Informovala o tom agentura Reuters.
• Akcionáři francouzské mediální skupiny Vivendi v úterý schválili plán na oddělení divize Universal Music Group, která je největší nahrávací společností na světě. Vivendi hodlá akcie divize na podzim uvést na amsterodamskou burzu. Hodnotu divize odhaduje na 33 miliard eur.
• Německá automobilka BMW plánuje do poloviny desetiletí výrazné snížení výrobních nákladů. Informoval o tom web německého hospodářského měsíčníku Handelsblatt s odvoláním na jednoho z členů představenstva společnosti.
• Evropská komise zahájila další vyšetřování americké internetové společnosti Google. Tentokrát chce zjistit, zda firma neomezuje konkurenci na trhu technologií pro digitální reklamu. A to tím, že upřednostňuje vlastní služby pro on-line reklamu před konkurenčními vydavateli, zadavateli reklamy a podniky, které nabízejí podobné služby. Komise to v úterý uvedla v tiskové zprávě.
• Ministři financí skupiny velkých ekonomik G20 na svém příštím zasedání 9. a 10. července podpoří dohodu, která stanoví globální minimální firemní daň, a vyzvou k dokončení technických prací, aby mohli v říjnu schválit rámec pro její zavedení. S odvoláním na návrh závěrečného komuniké to v úterý uvedla agentura Reuters.
• Německo uvolní deset miliard eur na podporu rozvoje technologických start-upů. S odkazem na úterní vyjádření ministrů financí a hospodářství o tom informovala agentura Reuters. Podle ní je toto odvětví klíčové pro tvorbu pracovních míst v největší evropské ekonomice.
• Červnová spotřebitelská důvěra v eurozóně předběžně -3,3 bodu (květen -5,1 bodu, odhad -3 body).
• Akcionáři Moneta Money Bank vyslovili souhlas se spojením s bankovní divizí společnosti PPF a s nabytím akcií Air Bank a českého a slovenského Home Creditu. Pro akvizici hlasovalo 61,9 %, proti transakci pak bylo 37,9 %. Valná hromada nicméně neschválila financování akvizice prostřednictvím navýšení základního kapitálu Monety a souvisejícím vyloučením přednostního práva pro úpis nových akcií. Pro navýšení kapitálu hlasovalo 61,7 %, proti se vyslovilo 38,1 %.
• České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění fungování veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému. Národní rozpočtovou radou doporučovaná konsolidace za horizont funkčního období úřadující vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu je dlouhodobě neudržitelná. V reakci na úterní zprávu Národní rozpočtové rady o udržitelnosti veřejných financí to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně je nejprudší za posledních 15 let. Podporuje jej silná poptávka, zejména ve službách, a obecně příznivější podmínky s tím, jak postupuje očkování proti covidu-19. V předběžné zprávě to ve středu uvedla organizace IHS Markit. Nad očekávání silný růst aktivity hlásí Německo, naopak ve Francii je zlepšení pouze nepatrné. V Británii aktivita rovněž pokračovala v silném růstu, po květnovém výstupu na rekord ale expanze mírně polevila.
• Pandemie nemoci covid-19 měla v eurozóně horší dopad na zaměstnanost mužů. Vyplývá to ze studie Evropské centrální banky, která tak vyvrací některé dřívější předpovědi, podle kterých pandemie více zasáhne ženy, protože ty jsou nadměrně zastoupené v nejvíce zasažených odvětvích. Na celkových ztrátách pracovních míst měli muži loni podíl 60 %. Podle počtu odpracovaných hodin pak na celkovém poklesu měli dokonce dvoutřetinový podíl.
• Státní rozpočet Německa v příštím roce skončí deficitem ve výši 99,7 miliardy eur. Německý ministr financí Olaf Scholz na středeční tiskové konferenci oznámil, že návrh rozpočtu vláda jednomyslně schválila. Rychlé zadlužování, které souvisí se snahou zmírnit hospodářské dopady pandemie, se zastaví v roce 2023, kdy Německo opět zatáhne za takzvanou dluhovou brzdu.
• Bankovní rada České národní banky na středečním měnověpolitickém jednání zvýšila úrokové sazby. Základní sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 25 bazických bodů na 0,50 %. Současně ČNB rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 25 bazických bodů na 1,25 %, diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 %. Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů obavy z růstu inflace související s ožíváním ekonomiky. Letos by se podle analytiků sazby ČNB mohly zvýšit ještě dvakrát.
• Evropská komise ve středu schválila francouzský plán na obnovu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19. Francie tak na financování plánu v celkové hodnotě 100 miliard eur získá téměř 40 miliard eur z fondu obnovy Evropské unie.
• Podnikatelská nálada v Německu se v červnu zlepšila více, než se očekávalo. Zlepšilo se hodnocení současných podmínek, ale také optimismus firem ohledně vývoje ve druhé polovině roku, uvedl ve čtvrtek institut Ifo. Jeho index podnikatelské nálady na tento měsíc vystoupil na 101,8 bodu z květnové hodnoty 99,2 bodu.
• Index podnikatelské nálady ve Francii vzrostl na 113 bodů z květnové hodnoty 108 bodů. Dostal se tak nejvýše od července 2007. Podnikatelská důvěra se v červnu vyšplhala na nejvyšší úroveň za téměř 14 let. Uvolňování protipandemických opatření vedlo k boomu v odvětví služeb, ukázaly údaje, které ve čtvrtek zveřejnil francouzský statistický úřad.
• Společnost Europcar odmítla nabídku na převzetí od německé automobilky Volkswagen, která tuto francouzskou autopůjčovnu ohodnocovala na 2,2 miliardy eur. S odvoláním na obeznámené zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Konsorcium vedené německým výrobcem tento měsíc nabídlo 44 eurocentů za každou akcii. Europcar podle zdrojů považuje nabídku za příliš nízkou. Firma potvrdila, že nabídku odmítla, ale neupřesnila, kdo za ní stál.
• Britská centrální banka na červnovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv v celkovém objemu 895 miliard liber bude pokračovat, do srpna bude tempo odkupu dluhopisů 3,4 miliardy liber týdně (před květnem 4,4 miliardy liber). Setrvání sazby na stávající úrovni podpořilo všech devět členů měnového výboru.
• Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět stoupla, a to meziměsíčně o 4,3 bodu na 104 bodů. Potřetí v řadě přitom vzrostla důvěra spotřebitelů i podnikatelů. U spotřebitelů se zvýšila o 2,7 bodu na hodnotu 105,5 a mezi podnikateli o 4,6 bodu na 103,7 bodu, uvedl ve čtvrtek na webu Český statistický úřad. V podnikatelském prostředí se důvěra zvýšila ve všech odvětvích. V porovnání s loňským červnem jsou všechny hodnoty výrazně vyšší.
• Tuzemským automobilkám a výrobcům dílů loni klesly tržby o 10,3 procenta na 1,04 bilionu korun. Export se snížil o 9,8 procenta na 872 miliard Kč. Důvodem poklesu je celosvětová pandemie koronaviru. Výroba osobních aut se snížila o 19 procent na 1,15 milionu vozů. Uvedli to ve čtvrtek zástupci Sdružení automobilového průmyslu na tiskové konferenci.
• Investiční skupina PPF oznámila, že prostřednictvím reverzního zrychleného odkupu od institucionálních investorů za cenu 264 Kč za akcii zvýšila podíl v telekomunikační společnosti O2 Czech Republic z 83,58 % na 90,01 %. PPF provedla odkup, aby mohla využít práva na nucené převedení všech akcií ostatních akcionářů (squeeze-out).
• Automobilka Škoda Auto výrazně omezí ve všech svých českých závodech v příštím týdnu až dvou výrobu kvůli nedostatku čipů, uvedla v úterý na dotaz ČTK mluvčí firmy Martina Gillichová. Na výrazné omezení výroby upozornily ráno odbory.
• Španělský HDP v prvním čtvrtletí mezikvartálně klesl o 0,4 % (minulé čtvrtletí 0 %, odhad -0,5 %), meziročně se snížil o 4,2 % (minulé čtvrtletí -8,9 %, odhad -4,3 %).

Zdroj: ČTK, CNBC, MarketWatch, TradingEconomics

Aktualita pro rok 2026