Evropské akcie v pátek odevzdaly půl procenta, týdenní horizont mají plochý

Evropské akciové indexy v pátek sestoupily o půl procenta a většina z nich zakončila týden na stejných úrovních, na nichž do něj vstupovala. Akcie firem podnikajících v cestovním ruchu oslabily o 2,5 %, zatímco společnosti vyrábějící chemikálie získaly procento. Ekonomika eurozóny v druhém kvartálu stoupla mezičtvrtletně více, než se předpokládalo.
Celoevropský benchmark STOXX Europe 600 v pátek oslabil o 0,45 % na 461,74 bodu (za týden +0,05 %), německý DAX ztratil 0,61 % na 15 544,39 bodu (za týden -0,80 %), britský FTSE 100 odepsal 0,65 % na 7 032,30 bodu (za týden +0,07 %) a francouzský CAC 40 klesl o 0,32 % na 6 612,76 bodu (za týden +0,67 %).
Nejdůležitější páteční události na evropských trzích
- Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta, a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. Hrubý domácí produkt (HDP) samotné eurozóny se zvýšil o dvě procenta po poklesu o 0,3 procenta v prvních třech měsících roku. V meziročním srovnání HDP v EU vzrostl o 13,2 procenta a v eurozóně o 13,7 procenta.
- Míra inflace v eurozóně dosáhla v červenci 2,2 procenta a po mírném červnovém zpomalení se vrátila k růstu z předchozích měsíců. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. V červnu ceny meziročně vzrostly o 1,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině srpna.
- Lidí bez práce v Evropské unii druhý měsíc v řadě ubylo. Míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 7,1 procenta, zatímco v květnu činila 7,3 procenta. Ve své předběžné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. Poprvé po roce je nezaměstnanost nižší než ve stejném měsíci minulého roku, kdy v době prudkého růstu za první vlny pandemie dosáhla 7,3 procenta. Nejmenší zastoupení lidí bez práce je podle Eurostatu v Česku, kde nezaměstnanost klesla na 2,8 procenta.
- Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,5 procenta po poklesu o 2,1 procenta v prvním kvartálu. Tempo mezičtvrtletního růstu ale zaostalo za očekáváním analytiků, kteří ho v anketě agentury Reuters odhadovali na dvě procenta.
- Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,6 procenta. K meziročnímu růstu se hrubý domácí produkt tak vrátil po roce a čtvrt. Jeho výše překonala předchozí zatím největší meziroční růst ekonomiky z druhého čtvrtletí 2006, kdy činil 7,5 procenta. Výsledek kladně ovlivnilo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka a zvýšená spotřeba domácností. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zahájila růstový trend, ale výsledky jsou spíše zklamáním. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Rekordní meziroční růst byl dán především nízkou srovnávací základnou z loňského roku, přičemž ekonomové očekávali růst větší. Zároveň údaje podle nich naznačily, že většímu růstu zabránil vývoj v průmyslu omezeném kvůli problémům s dodávkami. Nicméně podle ekonomů lze čekat, že ekonomika poroste i v dalších čtvrtletích, i když ne již tak silným tempem.
Výsledková sezóna
- Francouzský výrobce automobilů Renault hospodařil v prvním pololetí s čistým ziskem 354 milionů eur po rekordní ztrátě 7,3 miliardy eur před rokem, kdy jeho aktivity citelně zasáhlo šíření koronaviru. Firma také počítá se ziskem i v celém letošním roce, a to navzdory globálnímu nedostatku čipů a růstu cen surovin. Renault nyní předpokládá, že kvůli nedostatku čipů utrpí v letošním roce výpadek produkce v objemu 200 000 vozů. Dříve přitom výpadek odhadoval na 100 000 vozů.
- Rakouské bankovní skupině Erste v letošním prvním pololetí vyskočil čistý zisk na 918 milionů eur z 293,8 milionu eur ve stejném období před rokem. Erste těžila z dobrých provozních výsledků i z nižších nákladů na rizika, upozornila nicméně, že další vývoj bude z velké části záviset na postupu pandemie covidu-19.
- Česká Raiffeisenbank v letošním prvním pololetí stoupl čistý zisk meziročně o 26 procent na 1,69 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o 24 procent na 513 miliard Kč. Provozní výnosy klesly o 6,8 procenta na 5,04 miliardy Kč.
Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích
- Podnikatelská nálada v Německu se v červenci překvapivě zhoršila. Přispěly k tomu přetrvávající problémy v dodavatelském řetězci a obavy z růstu počtu nových případů nákazy koronavirem. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil mnichovský výzkumný institut Ifo. Index podnikatelské nálady, který Ifo sestavuje na základě průzkumu zhruba u 9 000 podniků, se v červenci snížil na 100,8 bodu ze zpřesněné červnové hodnoty 101,7 bodu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters červencovou hodnotu indexu odhadovali v průměru na 102,1 bodu. Červnovou hodnotu indexu Ifo původně stanovil na 101,8 bodu.
- Evropská unie dala americké internetové společnosti Google dva měsíce na to, aby zlepšila vyhledávání hotelů a letů, a také aby vysvětlila, jak výsledky hledání řadí. Jinak jí hrozí sankce. Oznámila to v pondělí Evropská komise a evropské úřady na ochranu spotřebitele. Praktiky nejpopulárnějšího vyhledávače na světě, který firma provozuje, dlouho vyšetřují antimonopolní úřady po celém světě. Některé z nich už mu vyměřily vysoké pokuty. "Spotřebitelé v EU nemohou být při plánování dovolených uváděni v omyl. Musíme jim umožnit, aby se mohli rozhodovat na základě transparentních a nezaujatých informací,“ řekl podle agentury Reuters evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders.
- Pojišťovací makléřská společnost Aon a konkurenční podnik Willis Towers Watson zrušily dohodu o fúzi. Ta se měla uskutečnit výměnou akcií v hodnotě téměř 30 miliard dolarů. Největší pojišťovací makléř na světě tak nevznikne, a to kvůli námitkám amerického ministerstva spravedlnosti. To se obávalo, že spojení povede k vyšším cenám a omezí inovaci. Britské firmy, které jsou registrovány v Irsku, to v pondělí uvedly ve společné tiskové zprávě.
- Švýcarská strojírenská společnost ABB prodá svoji divizi Dodge americké firmě RBC Bearings Inc. za 2,9 miliardy USD. Transakce by měla být dokončena ještě letos. Zisk z prodeje ABB použije na svůj další růst, zvýšení dividendy a akvizice. RBC očekává, že akvizice zvýší její zisk na akcii, bez odpisů a mimořádných nákladů, v prvním fiskálním roce od jejího dokončení o zhruba 40 až 60 procent.
- Německá realitní společnost Vonovia se znovu pokusí převzít konkurenta Deutsche Wohnen, uvádějí zdroje agentury Reuters. Předchozí pokus o největší realitní transakci v Evropě jí minulý týden nevyšel. Vonovia v pondělí oznámila, že se jí do termínu, tedy minulé středy, podařilo získat jen 47,62 procent akcií Deutsche Wohnen, a nedostala se tak přes požadovaný padesátiprocentní práh.
- Důvěra v českou ekonomiku v červenci po třech měsících růstu klesla. Proti červnu se snížila o 4,3 bodu na 99,7 bodu, informoval v pondělí na svém webu Český statistický úřad. Podle něj za poklesem celkové důvěry stojí nedostatek a zdražování materiálu a zařízení v průmyslu. Důvěra přitom klesla nejen u podnikatelů, ale i u spotřebitelů. V meziročním srovnání jsou všechny hodnoty vyšší. U spotřebitelů se důvěra v ekonomiku v prvním prázdninovém měsíci meziměsíčně snížila o 3,6 bodu na hodnotu 101,9 a u podnikatelů o 4,4 bodu na 99,3 bodu.
- Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok na 4,9 procenta, zatímco dosud čekal růst o půl procentního bodu nižší. Uvedl to v úterý v aktualizaci svého jarního výhledu. Fond ale varoval, že ekonomika se zotavuje nerovnoměrně, což je podle něj důsledek slabého postupu očkování proti covidu-19 v některých zemích. Výhled na letošní rok měnový fond ponechal beze změn a nadále počítá s šestiprocentním růstem, který do značné míry jen smazává loňský rekordní propad způsobený pandemií.
- Maďarská centrální banka v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 1,20 procenta. Je to více, než čekali analytici. Banka zvedla úrokovou sazbu poprvé od začátku pandemie už v červnu, učinila tak jako první v Evropské unii.
- Stát chce, aby v Česku vznikl minimálně jeden projekt továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory. Na úterní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Zájem podle něj má Volkswagen a korejská LG. Havlíček a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš v úterý podepsali memorandum o podpoře plánovaného projektu. Havlíček uvedl, že jednou ze zvažovaných lokalit pro stavbu továrny na baterie pro elektromobily je areál bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov ze skupiny ČEZ. Plánovaný vznik továrny na baterie pro elektromobily v Česku je pro tuzemský automobilový průmysl kvůli vývoji na trhu a směřování Evropy k nízkoemisním zdrojům téměř nutností. Shodla se na tom většina expertů, které oslovila ČTK.
- Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma pokračuje.
- Eurozóna: úvěry domácnostem v červnu meziročně +4% (květen +3,9 %), úvěry firmám +1,9 % (květen +1,9 %)
- Francie: počet vyplácených podpor v nezaměstnanosti v červnu -72,5 tisíce, v květnu -133,7 tisíce
- Spotřebitelská důvěra v Německu stagnuje. Lidé jsou ochotnější utrácet, ale do budoucna hledí kvůli nárůstu počtu nemocných s covidem-19 s většími obavami než před měsícem. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve středu zveřejnil institut GfK.
- Německé vydavatelství Axel Springer se rozhodlo přeorganizovat své aktivity ve střední a východní Evropě, které sdílelo se švýcarským koncernem Ringier. Odprodá Ringieru média na Slovensku, v Maďarsku, Srbsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Chce se soustředit na největší trh v regionu, kterým je Polsko, na Německo a Spojené státy. Podle agentury DPA to vyplývá ze středečního sdělení obou firem. Finanční podrobnosti transakce firmy nesdělily.
- Konsorcium vedené německou automobilkou Volkswagen se dohodlo s francouzskou autopůjčovnou Europcar, že zahájí nabídku na odkup akcií firmy. Nabídka ohodnocuje podnik nejméně na 2,5 miliardy eur, oznámila francouzská společnost. Konsorcium už chtělo firmu Europcar koupit letos v červnu, autopůjčovna však tuto nabídku odmítla jako příliš nízkou.
- Evropská komise podepsala rámcovou smlouvu s farmaceutickou společností GlaxoSmithKline na dodání přípravku sotrovimab, jehož efektivitu při léčbě covidu-19 aktuálně přezkoumává Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Do nákupu léčiva pro až 220 000 lidí se zapojilo 16 členských států EU, uvedla ve středu komise v tiskové zprávě.
- Německo: Index dovozních cen v červnu meziročně vyskočil o 12,9 % (odhad: +12,8 %, květen: +11,8 %), meziměsíčně stoupl o 1,6 % (odhad: +1,6 %, květen: +1,7 %).
- Počet nezaměstnaných v Německu v červenci dále klesal. Snížil se o 91 000, což je výraznější pokles, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti se tak snížila na 5,7 % z červnových 5,9 %, ukázaly sezónně očištěné údaje, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový úřad práce.
- Ekonomická nálada v Evropské unii se v červenci vyšplhala na rekord. Její index vzrostl o 0,9 bodu na 118 bodů, nárůst přitom zaznamenal už šestý měsíc za sebou. Oznámila to ve čtvrtek Evropská komise (EK). V České republice však index ekonomické nálady podle komise klesl na 90,2 bodu z červnové hodnoty 106,1 bodu.
- Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v červenci zrychlil na 3,1 % z červnových 2,1 %. Inflace se tak dostala ještě výrazněji nad cílovou úroveň Evropské centrální banky. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad. Podle domácí metodiky výpočtu inflace v červenci vystoupila na 3,8 % z červnové hodnoty 2,3 %. Hranici tří procent tak překonala poprvé za 13 let. Cílem ECB je, aby meziroční růst cen v eurozóně byl na úrovni dvou procent. Odboráři na čtvrteční údaje reagovali výzvou k výraznému zvyšování mezd.
- Hrubý domácí produkt Švédska se v druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o deset procent. Oznámil to ve čtvrtek švédský statistický úřad. Podle ekonomů se tak švédské hospodářství plně zotavilo z negativních dopadů koronavirové krize a dostalo se nad úroveň z období před jejím příchodem.
- Druhá největší italská banka UniCredit zahájila jednání s italským ministerstvem financí o případné akvizici banky Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to ve čtvrtek UniCredit.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair Holdings v prvním finančním čtvrtletí prodělala 273 milionů eur. Její ztráta se tak meziročně zvýšila téměř o polovinu. Firma ve své pondělní tiskové zprávě také zlepšila odhad celoročního počtu pasažérů.
- Čistý zisk italské nápojové společnosti Campari se v prvním pololetí letošního roku zdvojnásobil na 156,8 milionu eur. Tržby pak poprvé překonaly hranici jedné miliardy eur. K růstu pomohlo obnovení provozu restaurací po několikaměsíčním uzavření způsobeným pandemií nemoci covid-19.
- Čistý zisk Deutsche Bank činil ve druhém čtvrtletí 692 milionů eur, loni byla v tuto dobu ve ztrátě 77 milionů eur. Výsledek je lepší, než čekali analytici, a zároveň je to nejlepší druhý kvartál od roku 2015, uvedla největší německá banka ve svém středečním sdělení. Podařilo se jí ho dosáhnout navzdory poklesu příjmů z investičního bankovnictví a některým nečekaným nákladům.
- Barclays oznámila za druhé čtvrtletí zisk 2,1 miliardy liber (loni: 90 milionů liber) a navýšení dividendy na dvě pence na akcii. Odkupy vlastních akcií hodlá provádět až do objemu 500 milionů liber.
- Britský výrobce luxusních automobilů Aston Martin v prvním pololetí snížil hrubou ztrátu na 91 milionů liber z 227 milionů liber před rokem. Odbyt podniku se více než ztrojnásobil na 2 901 vozů, zasloužil se o to zejména jeho první sportovně-užitkový vůz s označením DBX, uvedla firma.
- Airbus ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil tržby o 70 % na 14,2 miliardy eur. Zdvojnásobil celoroční výhled provozního zisku po očištění na čtyři miliardy eur a oznámil zahájení výroby nákladní verze letounu A350. Evropský výrobce letecké techniky to uvedl ve čtvrtečním sdělení.
- Německý automobilový koncern Volkswagen vykázal za první pololetí rekordní provozní zisk 11,4 miliardy eur. Ve stejném období roku 2019, tedy před pandemií, byl provozní zisk deset miliard eur, což byl do té doby rekord. Firma zároveň zvýšila celoroční prognózu. Výhled provozní návratnosti tržeb za celý letošní rok zvedla o 0,5 procentního bodu na 6 až 7,5 %.
- Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell zvýšila ve druhém čtvrtletí díky vyšším cenám ropy a plynu zisk meziročně na 5,53 miliardy dolarů z 638 milionů USD před rokem. Firma o 38 % zvýší dividendu a zahájí program odkupu akcií za dvě miliardy dolarů. Podnik to uvedl ve čtvrtečním sdělení.
- Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen vykázala za druhé čtvrtletí rekordní čistý zisk 2,2 miliardy zlotých (12,2 miliardy Kč). Loni touto dobou zisk činil 1,9 miliardy zlotých. K lepšímu výsledku přispěla zejména výroba elektřiny a petrochemie, uvedla firma ve čtvrtečním sdělení. Více než polovina tržeb skupiny pochází ze zahraničních trhů. O dubna do června tržby meziročně stouply o 73 % na 29,4 miliardy zlotých.
- Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca v druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů, a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to ve čtvrtek uvedla ve výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 % na 8,22 miliardy dolarů.
- Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev se v druhém čtvrtletí zotavil z dopadů pandemie covidu-19. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) a bez mimořádných položek stoupl o 42 % na 4,85 miliardy USD. Kvůli vyšším nákladům na suroviny a marketing však výsledky zaostaly za očekáváním, oznámila ve čtvrtek společnost.
- Největší ruská banka Sberbank v druhém čtvrtletí téměř zdvojnásobila čistý zisk na rekordních 325,3 miliardy rublů (zhruba 95 miliard Kč). Za růstem zisku stojí ožívání ruské ekonomiky po útlumu způsobeném koronavirovou krizí a výrazné snížení rezerv na krytí ztrát ze špatných úvěrů. Oznámila to ve čtvrtek firma, která působí také v ČR.
- Italský módní dům Prada je po ztrátě způsobené pandemií opět v zisku a na cestě k růstu. Provozní zisk společnosti za leden až červen činil 166 milionů eur ve srovnání se ztrátou 196 milionů eur ve stejném období loni. Zisk stoupl i nad úroveň z roku 2019, tedy z doby před pandemií, a překonal i očekávání analytiků. Společnost to oznámila ve čtvrtečním prohlášení.
Zdroj: CNBC