Šéf ČEZ: ČR by se měla zaměřit na nejdůležitější připomínky k taxonomii
Česká republika by se podle generálního ředitele energetické společnosti ČEZ Daniela Beneše měla zaměřit jen na extrémně důležité připomínky k návrhu Evropské komise k tzv. taxonomii, tedy systému podpory ekologických investic. Patří mezi ně například notifikace investic do současných jaderných zdrojů. Beneš to ve čtvrtek řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Evropská komise navrhuje za určitých podmínek dočasně zařadit jadernou energetiku a zemní plyn mezi tzv. zelené investice. Takzvanou taxonomii, systém podpory ekologických investic, odmítají odpůrci obou technologií - jaderných zdrojů i zemního plynu. Kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti i jejich stoupenci. Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce ho chce schválit.
Podle Beneše je nyní příliš krátká doba na to, aby Česko podávalo velké množství pozměňovacích návrhů. "Myslím si, že by bylo taktické si říct, které ty připomínky jsou pro nás opravdu extrémně důležité a na ty se soustředit. A nemyslet si, že prosadíme 50 pozměňovacích návrhů, ale soustředit se třeba na tři čtyři," řekl Beneš.
U jádra jde podle něj především o nutnost notifikovat investice do současných jaderných zdrojů. "Myslím si, že u jádra je nejdůležitější povinnost notifikovat jakoukoliv investici na stávajících zdrojích, což výrazně omezuje šedesátiletý provoz dukovanských a temelínských současných bloků," řekl Beneš. Důležitý je podle něj také výhled, co bude po roce 2045, pokud například nebude k dispozici lepší technologie.
Podmínky návrhu komise v rámci plynu jsou podle něj nerealistické. "Za tím si stojím," řekl Beneš. Na to, aby se v plynových elektrárnách používaly nízkoemisní plyny, jsou potřeba tři věci. Podle něho mezi ně patří dostatečná výrobní kapacita na nízkoemisní plyn, v případě vodíku tedy dostatek elektrolyzérů, potřeba je také distribuční síť a zařízení, které umí spoluspalovat vodík.
Potřeba by podle Beneše bylo zařízení, které spoluspaluje 30 %, v roce 2030 celkem 55 % a v roce 2035 už 100 % vodíku. "Takové zařízení komerčně ani není dostupné na trhu v této velikosti, bavím se o elektrárnách ve stovkách megawattů," řekl Beneš. Komise podle něj věří, že technologie dostupné budou. "Já si myslím, že budou, ale nebudou v takto rychlém čase," řekl Beneš. Rychlost postupu spoluspalování vodíku je tak podle něj nerealistická.
Zdroj: ČTK
Aktuality
