Evropské akcie v závěru ztrátového týdne dále oslabily

Celoevropský benchmark STOXX Europe 600 v pátek oslabil o 1,02 % na 465,55 bodu (za týden -1,87 %), německý DAX ztratil 1,32 % na 15 318,95 bodu (za týden -1,83 %), britský FTSE 100 se snížil o 1,17 % na 7 466,07 bodu (za týden -0,37 %) a francouzský CAC 40 pozbyl 0,82 % na 6 965,88 bodu (za týden -1,45 %).

Americká centrální banka ve středu uvedla, že v březnu pravděpodobně zvýší úrokové sazby. Kvůli vysoké inflaci plánuje v témže měsíci ukončit nákupy dluhopisů. Výnosy dluhopisů se v eurozóně posléze zvýšily.

Rusko v pátek dalo dosud nejvýrazněji najevo, že je ochotno přistoupit na bezpečnostní návrhy Spojených států. Moskva zopakovala, že nechce válku kvůli Ukrajině.

Akcie automobilek se propadly o 1,8 %, přičemž akcie společnosti AB Volvo klesly o 3,5 %. Švédský výrobce nákladních automobilů vykázal za čtvrté čtvrtletí nižší zisk.

O 3,2 % posílily akcie výrobce luxusního zboží LVMH. Firma předtím oznámila zrychlení čtvrtletního růstu tržeb. Největší světový výrobce osvětlení zatímco Signify si po oznámení vyššího čtvrtletní zisku připsal 11 %.

Švédská společnost H&M posílila o 5,1 %. Maloobchodní prodejce módy vykázal za období od září do listopadu větší nárůst zisku, než se očekávalo. Akcie Electroluxu klesly o 3,5 %. Výrobce domácích spotřebičů očekává, že problémy s globálním dodavatelským řetězcem budou přetrvávat.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Francouzská ekonomika díky oživení po koronavirové krizi loni vzrostla o sedm procent. Je to nejvíce za 52 let a více, než se čekalo. Nejsilnější boom za generaci posiluje ekonomickou reputaci prezidenta Emmanuela Macrona, a to necelé tři měsíce do dubnových voleb, v nichž se všeobecně očekává, že bude podruhé kandidovat, uvedla agentura Reuters.
• Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí klesl proti předchozímu kvartálu o 0,7 procenta. V pátek to v rychlém odhadu oznámil spolkový statistický úřad. Za celý loňský rok se ale hospodářství vrátilo k růstu, který činí 2,8 procenta. Na letošní rok očekává německá vláda růst o 3,6 procenta.
• Evropská komise schválila použití antivirální pilulky paxlovid firmy Pfizer určené k léčbě covidu-19 v Evropské unii. Na Twitteru to oznámila eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová. Lék se tak může začít podávat v členských státech včetně Česka. Léčivo doporučila ve čtvrtek Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).
• Úřad evropského veřejného ochránce práv v pátek obvinil Evropskou komisi (EK) z pochybení kvůli tomu, že orgán nezveřejnil textové zprávy mezi šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou, které si vyměnili při vyjednávání obří dohody o nákupu vakcín proti covidu-19. O komunikaci informovala loni v dubnu von der Leyenová, EK však po žádosti novinářů uvedla, že o zprávách nezbyl žádný záznam. EK odmítla věc komentovat, úřad však podle mluvčího odpoví ombudsmance Emily O'Reillyové v řádném termínu.
• Developer průmyslových a logistických parků CTP v pátek oznámil, že obdržel souhlas s převzetím německé realitní společnosti Deutsche Industrie REIT od 98,17 % jejích akcionářů.

Výsledková sezóna

• Švédský oděvní řetězec H&M díky oživení prodeje zvýšil od září do listopadu meziročně zisk před zdaněním o 64 procent na šest miliard švédských korun (bezmála 14 miliard Kč). Výsledek překonal očekávání a firma oznámila, že do roku 2030 chce ve srovnání s loňskem zdvojnásobit tržby. Držitelé akcií H&M dostanou podle návrhu dividendu 6,50 SEK na akcii. Kromě toho firma plánuje odkup svých akcií za tři miliardy švédských korun, což je opatření, které zpravidla kurz akcií podpoří.
• Největší italská banka UniCredit zvýšila v uplynulém roce upravený čistý zisk o 208 procent na 3,9 miliardy eur. Skupina překonala výhled jak v zisku, tak v tržbách. Na hospodaření v roce 2020 se podepsala pandemie covidu-19 a dále mimořádné náklady na restrukturalizaci a odpisy.
• Švédský výrobce nákladních automobilů AB Volvo v loňském roce zvýšil čistý zisk o téměř dvě třetiny na 33,2 miliardy švédských korun (zhruba 77 miliard Kč). V samotném čtvrtém čtvrtletí však čistý zisk meziročně klesl o 14 procent na 8,1 miliardy švédských korun. Automobilka upozornila, že její výsledky zasáhly mimořádné výdaje související s výpadky v dodavatelských řetězcích a rostoucí náklady na suroviny a dopravu.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni.
• Expanze podnikatelské aktivity v eurozóně na začátku roku podle předběžných indexů nákupních manažerů (PMI) zvolnila. Kompozitní PMI sestavovaný společností IHS Markit pro eurozónu se snížil na 52,4 bodu z 53,3 bodu v prosinci, čekal se pokles na 52,6 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. Dílčí ukazatel pro zpracovatelský sektor se zvýšil na 59 bodů z 58 bodů (odhad: 57,5 bodu), ukazatel pro služby ale klesl na 51,2 bodu z 53,1 bodu (odhad: 52,2 bodu), což je výsledkem šíření nakažlivější varianty koronaviru omikron.
• S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.
• Průměrné emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů z koncernu Volkswagen v Evropské unii v loňském roce činily 118,5 gramu na kilometr, a nacházely se tak zhruba dvě procenta pod stanoveným cílem. Na základě předběžných údajů to v pondělí oznámila sama firma.
• Evropská unie poskytne Ukrajině pomoc ve výši 1,2 miliardy eur. Uvedla to v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž bude tato podpora zahrnovat přímé granty i půjčky. Aby mohla být částka Kyjevu, ohroženému ruskými vojsky na hranicích, odeslána, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament.
• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair plánuje v příštím fiskálním roce přepravit 165 milionů cestujících a vrátit se k zisku. Řekl to v rozhovoru se španělským listem Cinco Días generální ředitel Ryanairu Michael O'Leary. Příští fiskální rok skončí v březnu 2023.
• Americký investiční fond KKR koupí za 1,6 miliardy eur nizozemského výrobce jízdních kol Accell Group. Ten v pondělní tiskové zprávě uvedl, že za akcie jejich držitelům nabídne prémii 26 %. Obliba jízdních kol se za pandemie zvýšila na úkor veřejné dopravy, například akcie firmy Accell od března 2020 svou hodnotu více než ztrojnásobily.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.
• Americký výrobce čipů Nvidia se v tichosti připravuje, že upustí od dohodnutého převzetí britské čipové společnosti Arm. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené se situací. Nvidia totiž podle nich nedosáhla žádného výraznějšího pokroku ve snaze o získání souhlasu regulátorů.
• Podnikatelská nálada v Německu se po šesti měsících propadů v lednu začala opět zlepšovat. Uvedl to mnichovský institut Ifo. Náladu podle ankety povzbudila zejména lepší očekávání podnikatelů, ačkoliv současnou situaci hodnotí ve srovnání s prosincem hůře. Podnikatelská nálada podle indexu Ifo vzrostla na 95,7 bodu ze zpřesněné prosincové hodnoty 94,8 bodu.
• Společnosti Pfizer a BioNTech v úterý oznámily, že zahájily klinické testy nové verze jejich vakcíny proti covidu-19, která je zaměřená na vysoce nakažlivou variantu omikron. Omikron podle studií dokáže do určité míry obejít ochranu, kterou proti covidu-19 poskytovaly dvě dávky stávající vakcíny.
• Maďarská centrální banka v úterý zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na osmileté maximum 2,9 procenta. Pokračuje tak ve zpřísňování své měnové politiky v reakci na rostoucí inflaci. Analytici očekávali mírnější zvýšení základní sazby, a to na 2,7 procenta.
• Britský výrobce potravin a spotřebního zboží Unilever propustí po celém světě z manažerských pozic asi 1 500 lidí, což je zhruba pět procent jeho pracovní síly. Podnik totiž mění strukturu, aby zmírnil obavy akcionářů, když neuspěl s nabídkou na převzetí divize zdravotní péče pro spotřebitele firmy GlaxoSmithKline (GSK). Za ni nabízel 50 miliard liber (téměř 1,5 bilionu Kč).
• Britská pošta Royal Mail hodlá v rámci snahy o snížení nákladů a transformaci aktivit propustit zhruba 700 manažerů. Akcie Royal Mail po jejím zveřejnění výrazně posílily. Největším akcionářem britské pošty je investiční fond Vesa Equity Investment podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.
• Společnost Cariad, která je softwarovou divizí automobilky Volkswagen, a dodavatel automobilových součástek Bosch se dohodli na spolupráci při vývoji technologií pro automatické řízení vozidel. Spolupráce by podle nich měla přinést řidičům více bezpečí a méně stresu, a zároveň urychlit zavádění funkcí automatického řízení do všech typů vozidel.
• Německé hospodářství se bude s následky pandemie nemoci covid-19 potýkat déle, než se předpokládalo. Německá vláda nově pro letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Řekl také, že spotřebitelské ceny by se letos mohly zvýšit o 3,3 procenta a že na cílová dvě procenta se dostanou příští rok. Loni činila míra inflace v Německu 3,1 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993.
• Výkon francouzských jaderných elektráren ve středu omezila stávka dělníků. Těm se nelíbí dopady vládních opatření proti prudkému růstu cen energií na jejich podnik - energetickou společnost EDF. Informují o tom francouzská média. Pět reaktorů pracuje kvůli stávce s omezenou kapacitou, což z Francie podle údajů provozovatele sítě RTE dělá čistého dovozce energie.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve středu ujišťoval vedoucí představitele předních italských podniků o tom, že Rusko je spolehlivým dodavatelem energií. Na schůzce přes internet rovněž uvedl, že italské podniky mohou díky dlouhodobým smlouvám s ruským plynárenským podnikem Gazprom kupovat zemní plyn za nižší ceny, a označil Itálii za klíčového obchodního partnera pro Rusko. Prohlásil také, že existuje prostor pro spolupráci Ruska a Itálie v produkci energie z obnovitelných zdrojů.
• Tribunál Soudního dvora EU ve středu částečně zrušil pokutu 1,06 miliardy eur, kterou v roce 2009 vyměřila americkému výrobci čipů Intel Evropská komise (EK). Tribunál uvedl, že komise pokutu řádně nezdůvodnila. Intel dostal tehdy rekordní pokutu za to, že se pokusil vytlačit z trhu svého konkurenta.
• Evropská unie by se dokázala vypořádat s krátkodobým přerušením veškerých dodávek ruského plynu. Mělo by to však vážné ekonomické důsledky a vyžádalo by si to nouzové kroky k omezení poptávky. Vyplývá to z analýzy bruselského institutu Bruegel, na kterou se odvolává agentura Reuters.
• Aliance automobilek Renault, Nissan a Mitsubishi hodlá během příštích pěti let investovat 23 miliard eur do elektrifikace svých vozidel. Automobilky to ve čtvrtek oznámily ve společném tiskovém sdělení. Dodaly, že do roku 2030 plánují uvést na trh 35 nových modelů s elektrickým pohonem.
• Americká společnost Facebook - nyní Meta Platforms - prohrála u německého soudu spor o používání pseudonymů na své sociální síti. Soudní rozhodnutí se ale vztahuje pouze na ty uživatele, kteří jsou ke službě už dlouho přihlášeni. Vyplývá to z rozsudku Spolkového soudního dvora (BGH).
• Ukrajina si potřebuje od mezinárodních organizací a v rámci bilaterální pomoci vypůjčit asi pět miliard dolar. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekl poradce vlády Oleh Ustěnko. Hysterie, která se rozpoutala kolem vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, podle něj Kyjevu znemožňuje vypůjčit si peníze klasicky na kapitálových trzích. Možnost invaze ruských vojsk na Ukrajinu je příliš riskantní záležitost na to, aby investoři teď Ukrajině půjčili peníze.
• Po celé Francii se ve čtvrtek konalo na 170 pochodů a průvodů, jejichž účastníci požadují růst mezd, který by kompenzoval stále rostoucí inflaci. S rostoucími cenami energií a paliv se stále více Francouzů potýká s klesající kupní sílou. V kombinaci s blížícími se prezidentskými volbami je to dostatečný důvod, proč vyjít do ulic, píše list Le Monde.
• Odbory ve francouzské energetické společnosti EDF u soudu napadnou plán, s jehož pomocí chce vláda zastropovat ceny elektřiny pro spotřebitele. Francouzská vláda, které v EDF patří podíl 84 %, v polovině ledna energetické společnosti nařídila, aby prodávala více jaderné energie konkurenci. Růst ceny elektřiny tím chce omezit na čtyři procenta. EDF uvedla, že by ji to stálo až 8,4 miliardy eur.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve čtvrtek doporučila ke schválení v Evropské unii lék proti covidu-19 paxlovid od firmy Pfizer. Jde o první medikament proti covidu-19 podávaný ve formě tabletek, který EMA doporučila.
• Evropská komise (EK) ve čtvrtek americké internetové společnosti Meta Platforms povolila převzetí startupu Kustomer, který působí v oblasti softwaru pro řízení vztahů se zákazníky. Mateřská společnost Facebooku přislíbila, že svým konkurentům poskytne po dobu deseti let bezplatný přístup ke svým kanálům pro zasílání zpráv. Tento závazek podle EK řeší dřívější obavy z dopadu akvizice na hospodářskou soutěž.
• Automobilka Stellantis se chystá předčasně splatit úvěr 6,3 miliardy eur, který jejímu předchůdci, společnosti Fiat Chrysler, na vrcholu pandemie covidu-19 poskytla italská vláda. S odvoláním na dva obeznámené zdroje o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Automobilka Stellantis vznikla loni v lednu spojením americko-italského výrobce Fiat Chrysler a francouzské společnosti PSA.
• Německo: Index spotřebitelské důvěry od GfK pro únor stoupl na -6,7 bodu (odhad: -7,8 bodu, leden: -6,9 bodu).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank v loňském roce více než zečtyřnásobila čistý zisk na desetileté maximum 2,5 miliardy eur. Banka to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě.

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026