Evropské akcie v pátek oslabily, v týdenním horizontu ovšem hlavní indexy stouply

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,59 % na 469,57 bodu, britský FTSE 100 oslabil o 0,15 % na 7 661,02 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,42 % na 15 425,12 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,27 % na 7 011,60 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se nedařilo akciím společností Delivery Hero (-11,81 %) nebo Wizz Air Holdings (-5,10 %), výrazně naopak posílily cenné papíry podniků Mercedes-Benz Group (+6,72 %) či Unilever (+3,59 %). Technologické akcie v pátek v reakci na čtvrteční zprávu o americké inflaci ztratily 2,2 %.

Akcie Volvo Cars odepsaly 4,7 % poté, co zisk firmy vinou problémů s dodávkami nesplnil očekávání. Akcie automobilky BMW naopak přidaly 2,7 % poté, co společnost oznámila, že zaplatí 3,7 miliardy eur za převzetí většinové kontroly nad podnikem, který vlastní s čínským partnerem.

"Silné čtvrtletní zisky podniků v Evropě by mohly výprodej utlumit, ale dokud se obavy z agresivnější reakce měnového výboru Fedu nerozplynou, trhy zůstanou pod tlakem," citovala agentura Reuters analytika Stuarta Colea ze společnosti Equiti Capital. Fed ale podle jeho názoru udělá vše, co bude v jeho silách, aby trhy nevystrašil.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 stoupl o 1,61 %, FTSE 100 přidal 1,92 %, DAX zpevnil o 2,16 % a CAC 40 se zvýšil o 0,87 %. Šlo o první růstový týden tohoto roku. Nejlépe si vedly akcie z oblasti cestovního ruchu a volného času, které vzrostly o 7,4 % díky optimismu ohledně uvolňování pravidel pro nošení roušek v některých státech USA.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Britská ekonomika loni vzrostla o 7,5 % po propadu o 9,4 % v předchozím roce. V samotném prosinci ale hrubý domácí produkt Británie proti předchozímu měsíci o 0,2 % klesl, zejména kvůli restrikcím souvisejícím s novou koronavirovou variantou omikron. Vyplývá to z pátečních údajů britského statistického úřadu.
• Míra inflace v Maďarsku v lednu vystoupila na 7,9 %, a dostala se tak na maximum téměř za 15 let. Oznámil to v pátek maďarský statistický úřad. Nejvíce se zvyšovaly ceny pohonných hmot a potravin. Inflace je výrazně vyšší, než čekali analytici.
• Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) zhoršila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 3 %, zatímco dosud počítala s růstem o 3,6 %. Na německé hospodářství mají podle DIHK negativní dopad vysoké ceny energií a surovin i výpadky v dodavatelských řetězcích.
• Ruská centrální banka v pátek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o procentní bod na 9,5 %. V oznámení rovněž uvedla, že další zvýšení úroků může následovat. Náklady na úvěry se v Rusku zvyšují od loňského jara a jsou teď nejvyšší od března 2017. Analytici postup centrální banky očekávali. Inflace v Rusku se totiž pohybuje blízko šestiletého maxima a ruský rubl oslabuje krize kolem Ukrajiny.
• Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
• Německý výrobce luxusních automobilů BMW získal od čínských úřadů povolení zvýšit podíl ve společném podniku BMW Brilliance Automotive v Číně z 50 na 75 %. Pokud tak učiní, hospodářské výsledky automobilového segmentu se jednorázově zlepší o sedm až osm miliard eur.
• Rozhodnutí Francie vsadit ve velkém na jadernou energetiku bylo vedeno geopolitickými obavami a snahou dosáhnout úplné energetické nezávislosti. V rozhovoru se CNBC to v pátek řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil plán vybudovat nejméně šest nových jaderných reaktorů a prodloužit životnost starších jaderných elektráren. Francouzská státní energetická společnost EDF, která elektrárny postaví a bude provozovat, s ohledem na tento plán letos přijme 3 000 inženýrů, informovala v pátek rozhlasová stanice Franceinfo. V následujících letech se k nim mají přidat tisíce dalších nových zaměstnanců.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v lednu zpomalil na 4,9 % z prosincových 5,3 %. Vyplývá to z finální zprávy statistického úřadu Destatis, která tak potvrdila rychlý odhad z konce ledna. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,4 %. Výrazný vliv na inflaci mají nadále ceny energií.
• Index velkoobchodních cen v Německu v lednu meziročně vyskočil o 16,2 % (odhad: +15,2 %, prosinec: +16,1 %), meziměsíčně se zvýšil o 2,3 % (odhad: +0,6 %, prosinec: +0,2 %)

Výsledková sezóna

• Největší ruská ropná společnost Rosněfť loni zvýšila čistý zisk více než šestinásobně na rekordních 883 miliard rublů (251,8 miliardy Kč). Firma v pátek uvedla, že za silným růstem je vyšší poptávka díky tomu, že se ekonomika zotavuje z dopadů pandemie. V Rosněfti drží zhruba pětinový podíl britský energetický kolos BP a šéfem správní rady ruského podniku je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
• Provozní zisk švédského výrobce osobních automobilů Volvo Cars v čtvrtém čtvrtletí meziročně klesl zhruba o čtvrtinu na 3,7 miliardy švédských korun (8,5 miliardy Kč). Zaostal tak za očekáváním analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 4,8 miliardy švédských korun. Volvo Cars se v poslední době podobně jako další výrobci automobilů potýká s výpadky v dodávkách součástek.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ruský plynárenský monopol Gazprom si nerezervoval kapacitu pro vývoz plynu do Evropy plynovodem Jamal pro druhé a třetí čtvrtletí. Ukázaly to výsledky pondělní aukce, na které upozornila agentura Reuters. Tok plynu plynovodem je stále obrácen na východ. Gazprom si také pro druhé čtvrtletí nezarezervoval tranzitní kapacitu pro vývoz přes přechody na Ukrajinu ani kapacitu přes propojovací bod Velké Kapušany na slovensko-ukrajinské hranici. Současné vysoké ceny plynu odrazují od okamžitých nákupů plynu z Ruska. Zájemci místo toho využívají uskladněný plyn v Evropě, kde ovšem už úroveň zásob klesla pod pětiletý průměr.
• Americká společnost Meta Platforms pohrozila, že své služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Firma to uvedla v podrobných záznamech o hospodaření, které předložila americké komisi pro cenné papíry.
• Průmyslová výroba v Německu se v loňském roce zvýšila o tři procenta. Byla však o 5,5 procenta nižší než v roce 2019, tedy proti období před příchodem pandemie. V samotném prosinci průmyslová produkce meziměsíčně klesla o 0,3 procenta, zatímco v listopadu se podle zpřesněných údajů o 0,3 procenta zvýšila.
• Jihokorejský antimonopolní úřad (KFTC) se rozhodl vyměřit německé automobilce Mercedes-Benz a její jihokorejské divizi pokutu 20,2 miliardy wonů (zhruba 355 milionů Kč) za klamavou reklamu související s emisemi jejich naftových vozů.
• Dánský penzijní fond AkademikerPension prodá celý svůj podíl v maďarských nízkonákladových aerolinkách Wizz Air. Fond v pondělní tiskové zprávě uvedl, že letecká společnost porušuje práva zaměstnanců, za což ji soud už několikrát potrestal. Wizz Air se netají tím, že nechce, aby se jeho zaměstnanci sdružovali v odborech.
• Německá inflace by měla letos dosáhnout čtyř procent, uvedl v pondělí ekonomický institut Ifo. Zvýšil tak svůj prosincový výhled, který činil 3,3 procenta.
• Evropská unie vytvoří fondy, které budou mít k dispozici miliardy eur a které budou investovat v odvětví vyspělých technologií. Řekl to v pondělí francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Evropa se podle něj musí připravit na to, aby mohla lépe konkurovat technologickým obrům z Asie a z Ameriky.
• Švédský provozovatel služby pro srovnávání cen zboží PriceRunner zažaloval internetový vyhledávač Google. Firma dnes uvedla, že Google porušil antimonopolní zákony, protože manipuluje s výsledky vyhledávání ve prospěch své vlastní služby pro srovnávání nákupních nabídek. PriceRunner proto nyní požaduje odškodné zhruba 2,1 miliardy eur.
• Polská centrální banka (NBP) v úterý kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,75 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už páté zvýšení sazeb v Polsku. Hlavní úrok je nyní nejvýše od roku 2013, připomněla agentura Bloomberg.
• Dohoda o převzetí britské čipové společnosti Arm americkým výrobcem čipů Nvidia byla zrušena. Informovala o tom Nvidia ve společném prohlášení s japonskou firmou SoftBank, která je majitelem společnosti Arm. Důvodem jsou podle prohlášení regulační překážky. Podle agentury Reuters by hodnota transakce činila až 80 miliard dolarů.
• Společnost WOOD SPAC One ze skupiny Wood & Company obdržela od České národní banky souhlas s transakci SPAC (Special Purpose Acquisition Company) na pražské burze cenných papírů. Jde o první takovou transakci na trzích střední a východní Evropy. SPAC je společnost založená čistě za účelem převzetí firem a slouží ke zrychlenému uvedení společnosti na burzu. Zpočátku jde o veřejně obchodovatelnou společnost, která v okamžiku uvedení na burzu nevyvíjí žádnou vlastní aktivitu. Vydáním akcií získá taková společnost kapitál pro akvizici privátně vlastněné společnosti, kterou považuje za perspektivní.
• Investiční fond Skupiny ČEZ Inven Capital prodal svůj podíl v izraelském start-upu Driivz. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková v tiskové zprávě. Návratnost počáteční investice byla několikanásobná, současně bylo řešení Driivz zavedeno do Skupiny ČEZ, která jej využívá pro správu své sítě dobíjecích stanic v Česku, dodala mluvčí. Finanční údaje transakce nesdělila.
• Devizové rezervy České národní banky (ČNB) se ke konci ledna meziročně zvýšily o 21,6 miliardy eur na více než 157 miliard eur. Ve srovnání s prosincem byly vyšší zhruba o 3,8 miliardy eur. Meziročně i meziměsíčně stouply rezervy také v korunách a dolarech.
• České maloobchodní tržby se loni reálně zvýšily proti roku 2020 o 4,5 procenta. Bez očištění o kalendářní vlivy byly vyšší o 4,4 procenta, přičemž o rok dříve meziročně klesly o 0,7 procenta. V samotném prosinci očištěné tržby v maloobchodě zpomalily meziroční růst na 1,5 procenta z listopadových revidovaných 11,7 procenta. V meziměsíčním srovnání po očištění o sezonní vlivy klesly o procento.
• Nezaměstnanost v Česku se v lednu zvýšila na 3,6 procenta, což je o desetinu procentního bodu více než v prosinci. Bez práce bylo 267 076 lidí, zhruba o 9 000 více než o měsíc dříve. Počet volných míst je ale stále vyšší. Zaměstnavatelé jich na konci ledna nabízeli 351 680. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, informoval dnes Úřad práce ČR.
• Podle informací agentury Bloomberg údajně nabízí nejmenovaný akcionář společnosti CTP k prodeji balík 3,75 milionu akcií společnosti. To představuje zhruba 0,9 % akciového kapitálu CTP a 3,8 % free floatu. Podíl má být údajně nabízen přes akciového brokera Kempen. Další informace agentura Bloomberg neposkytla.
• Investoři vkládají naděje do vstupu divize luxusních vozů Porsche AG z koncernu Volkswagen na burzu. Akcie Volkswagenu i jeho holdingové společnosti Porsche SE v reakci na to posilují. Dotčené společnosti se k tomu odmítly vyjádřit. Volkswagen podle zdrojů agentury Reuters stále zvažuje částečný vstup na burzu automobilky Porsche AG, ale o věci dosud nerozhodl.
• Islandská centrální banka zvýšila svůj základní úrok nejvíce od finanční krize v roce 2008. Reaguje na růst inflace, k němuž přispívá zvyšování cen nemovitostí. Sedmidenní depozitní sazbu banka zvedla o 0,75 procentního bodu na 2,75 procenta, nejvýše za téměř dva roky.
• Loni se na celém světě uskutečnily fúze a akvizice za rekordních 5,9 bilionu dolarů. Na svém webu to uvedla poradenská společnost Bain & Company. Jednou z příčin bylo prudce se měnící hospodářské prostředí, firmy ale těžily i z nižších úroků a zároveň za získané podniky platí čím dál více peněz.
• Vývoz z Německa loni vzrostl o 14 procent na 1,38 bilionu eur a o 3,6 procenta překonal úroveň roku 2019. Lepší výsledek než před koronavirovou krizí zaznamenal i dovoz. Dovoz vzrostl o 17,1 procenta na 1,20 bilionu eur a byl o 8,9 procenta vyšší než v předkrizovém roce.
• Automobilka Ferrari bude spolupracovat s americkou společností Qualcomm. Prémiový produkt skupiny, čipové sady Snapdragon, mají urychlit digitální transformaci italského výrobce luxusních sportovních vozů, informovala agentura Reuters.
• Míra inflace v Německu letos podle šéfa centrální banky Joachima Nagela výrazně přesáhne čtyři procenta. Nagel to v prvním rozhovoru od svého lednového uvedení do funkce řekl týdeníku Die Zeit. Evropskou centrální banku (ECB), která si stanovila inflační cíl dvě procenta, proto Nagel vyzval, aby jednala a začala už letos zvedat základní úrokovou sazbu.
• Německý průmysl má teď nejvíce zakázek za více než 40 let. Podle průzkumu hospodářského institutu Ifo mu současné zakázky stačí na další 4,5 měsíce, a když se obnoví pravidelné dodávky, mohl by průmysl povzbudit domácí ekonomiku.
• Produkce slovenského průmyslu v loňském roce vykázala dvouciferné tempo růstu, dosáhla nejlepšího výsledku za posledních deset let a dostala se na předcovidovou úroveň. Průmysl se vrátil k růstu po poklesu o 9,1 %v roce 2020, kdy v zemi propukla epidemie nemoci covid-19. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů slovenského statistického úřadu.
• Růst ekonomiky Evropské unie bude proti odhadům z loňského podzimu letos pomalejší, hlavně kvůli vysoké inflaci a nedostatku některých zdrojů. V nové makroekonomické prognóze to ve čtvrtek uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst hrubého domácího produktu sedmadvacítky unijních zemí o 4 %, což je o tři desetiny procentního bodu méně, než předpovídala na podzim.
• Slovensko opět zhoršilo výhled letošního růstu ekonomiky, a to na 3,5 % z dosavadních 4,2 %. Zdůvodnilo to kromě jiného dopady nakažlivější koronavirové varianty omikron nebo výpadky v dodávkách komponentů ve výrobě. Na příští rok Bratislava ve srovnání s dosavadními odhady naopak počítá s lepším vývojem hospodářství. V zemi také stoupne tempo inflace. Vyplývá to z nové prognózy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo financí.
• Šest bank v eurozóně nesplňuje požadavky na výši kapitálu, jak to požaduje Evropská centrální banka. Sektor jako celek ale zvládnul pandemii dobře, uvedla ve čtvrtek ECB v tiskové zprávě. Na základě ročního vyhodnocení situace rovněž rozhodla, že začne omezovat podpůrná opatření, která finančním domům umožnila dočasně nesplňovat požadavky na kapitálovou přiměřenost. Od příštího roku už budou opět platit pravidla jako před pandemií.
• Francouzská společnost BNP Paribas, která je největší veřejně obchodovanou bankou v eurozóně, zvažuje prodej aktivit v oblasti finančních služeb pro spotřebitele ve střední a východní Evropě. Plán se dotýká i služeb poskytovaných v České republice. Podle obeznámených zdrojů banka pokračuje ve zefektivňování svého portfolia, a chce tak získat hotovost, napsala ve čtvrtek agentura Bloomberg.
• Britský operátor Vodafone odmítl předběžnou nabídku francouzské telekomunikační skupiny Iliad, která za jeho italské aktivity nabídla přes 11 miliard eur. Vodafone své rozhodnutí odůvodnil tím, že "není v nejlepším zájmu investorů". Informoval o tom dnes list Financial Times.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britská energetická společnost BP loni výrazně zlepšila hospodaření, dosáhla čistého zisku 12,8 miliardy dolarů, což je nejvíce za osm let. K růstu přispěly zejména vyšší ceny ropy a zemního plynu, které se z pandemického útlumu zotavily spolu s globální ekonomikou. O rok dříve měl podnik ztrátu 5,7 miliardy USD.
• Francouzská společnost BNP Paribas, která je největší veřejně obchodovanou bankou v eurozóně, zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk meziročně o 45 procent na 2,31 miliardy eur. Zisk tak překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 2,03 miliardy eur. Vyšší je i celoroční zisk.
• Dánský námořní přepravce A.P. Møller-Mærsk loni ztrojnásobil hrubý provozní zisk (EBITDA) na 24 miliard dolarů, tržby zvýšil o 55 procent na 61,8 miliardy USD. Jeden z nejvýznamnějších kontejnerových dopravců na světě ale ve své středeční zprávě o hospodaření také uvedl, že s problémy v dodavatelských řetězcích počítá i v letošním roce.
• Německá společnost Bosch, která je největším dodavatelem automobilových součástek na světě, v loňském roce zvýšila provozní zisk o více než polovinu na 3,2 miliardy eur, a to navzdory problémům s globálním nedostatkem čipů. Její tržby stouply o deset procent na 78,8 miliardy eur.
• Francouzská banka Société Générale vykázala za loňský rok rekordní čistý zisk přes 5,6 miliardy eur. Výrazně jí stouply výnosy a banka rovněž snížila rezervy na úvěrové ztráty.
• Německý průmyslový koncern Siemens vytvořil v prvním čtvrtletí svého finančního roku čistý zisk 1,8 miliardy eur, což je meziroční nárůst o 20 %. Firma to ve čtvrtek uvedla ve zprávě o hospodaření za tříměsíční období do konce prosince. Objem zakázek vzrostl o 52 % na 24,2 miliardy eur, což je výrazně nad odhady analytiků.
• Britsko-švédská farmaceutická společnost AstraZeneca, která je jedním z výrobců vakcíny proti covidu-19, loni zvýšila tržby o 41 % na 37,4 miliardy dolarů. Firma ve čtvrtek uvedla, že s dalším růstem počítá i letos, i když příznivý vliv prodeje vakcíny slábne. Výsledek za čtvrté čtvrtletí překonal odhady analytiků a firma se rozhodla, že poprvé za deset let zvýší dividendu.

Zdroj: CNBC, ČTK