Evropské burzy zakončily ziskový týden procentním nárůstem

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek posílil o 0,95 % na 431,17 bodu (za týden +2,23 %), německý DAX přidal 1,38 % na 13 628,11 bodu (za týden +4,07 %), britský FTSE 100 připsal 0,80 % na 7 155,64 bodu (za týden +2,41 %) a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,85 % na 6 260,25 bodu (za týden +3,28 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 zruší Rusku doložku nejvyšších výhod. Oznámil to v pátek podle agentury Reuters americký prezident Joe Biden. Dodal, že Spojené státy zakážou dovoz ruského alkoholu, mořských plodů a diamantů. Opatření jsou reakcí na ruský útok na Ukrajinu.
• Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát "co nejdříve".
• Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank čelí kritice z řad investorů a politiků kvůli tomu, že navzdory invazi Moskvy na Ukrajinu zůstává v Rusku. Banka se hájí tím, že případný odchod by odporoval jejím hodnotám. Tvrdí, že v Rusku musí nadále poskytovat podporu nadnárodním firmám, které v zemi podnikají. Ve čtvrtek ukončení aktivit v Rusku ohlásily první velké americké banky, Goldman Sachs a JPMorgan Chase. Zvýšilo to tlak na konkurenty, aby učinili stejný krok, napsala v pátek agentura Reuters.
• Senát Spojených států schválil návrh federálního rozpočtu na letošní fiskální rok v hodnotě kolem 1,5 bilionu dolarů, jehož součástí je i 13,6 miliardy dolarů na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům USA v Evropě. Informuje o tom agentura AP.
• Evropská komise (EK) začala oficiálně vyšetřovat obsah a dopady smlouvy amerických společností Google a Meta Platforms ohledně služeb v oblasti internetové reklamy. Hodlá zjistit, zda tato dohoda neporušuje pravidla Evropské unie pro hospodářskou soutěž. Obdobný krok oznámil také britský antimonopolní úřad.
• Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska. Řekl to v pátek ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř každý den.
• Americká společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook či Instagram, umožní v některých zemích zveřejňovat výzvy k zabití ruského prezidenta Vladimira Putina či k páchání násilí proti ruským vojákům. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters. Odvolává se přitom na interní dokumenty společnosti, se kterými se měla možnost seznámit. Tyto výroky by obvykle porušovaly pravidla fungování sociálních sítí a uživatelům by za ně hrozil postih. Moskva v pátek uvedla, že pokud se informace agentury Reuters potvrdí, aktivity společnosti Meta Platforms v Rusku ukončí.
• Ruská prokuratura požádala soud, aby americkou internetovou společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook či Instagram, označil za extremistickou organizaci. Regulační orgány zároveň vyzvala, aby v Rusku zablokovali přístup k síti Instagram. Učinila tak po zprávě agentury Reuters, podle které Meta Platforms umožní uživatelům v některých zemích vyzývat k násilí proti ruským vojákům v souvislosti s invazí na Ukrajinu.
• Rusko omezí přístup k sociální síti Instagram, kterou provozuje americká společnost Meta Platforms. Oznámil to v pátek ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Dodal, že tímto rozhodnutím vyhověl žádosti ruské prokuratury. Podle úřadu se po síti šíří materiály obsahující výzvy k násilným činům proti ruským občanům.
• Česká antivirová firma Avast kvůli ruské invazi na Ukrajinu přestala prodávat své produkty v Rusku a Bělorusku. Jen v Rusku na daních platila v přepočtu přes 50 milionů korun ročně. Avast zároveň na Ukrajině prodlouží licence u placených produktů zdarma a uživatelům bezplatných produktů nabídne možnost získat zdarma placené verze softwaru. Prostřednictvím Nadace Avast a zaměstnanecké sbírky věnuje firma více než 18 milionů korun na humanitární pomoc Ukrajině.
• Většinový majitel ruské těžařské společnosti Norilsk Nickel Vladimir Potanin varoval, aby Rusko nebylo zatahováno zpátky do roku 1917, do časů bolševické revoluce. Konfiskace majetku firem, které odešly z Ruska, podle něj ovlivní důvěru investorů na desítky let. Potanin tak reagoval na první kroky ruské vlády směrem ke znárodnění majetku zahraničních firem, informuje agentura Reuters.
• Ruská ekonomika je schopna tvrdé sankce Západu po určitou dobu ustát jen s minimálními ztrátami. Nejvíce je pocítí běžní obyvatelé, jejichž panika je také nyní největším nebezpečím, řekl ČTK Vladan Hodulák z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který se zabývá politickou ekonomií.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Americká internetová televize Netflix kvůli ruské invazi na Ukrajinu přerušila provoz v Rusku. Firma už minulý týden přechodně zrušila své ruské projekty a akvizice.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny tento měsíc kvůli válce na Ukrajině prudce klesla. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnila společnost Sentix. Index důvěry se oproti předchozímu měsíci snížil o 23,6 bodu na -7 bodů, a dostal se tak nejníže od listopadu 2020. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že index bude na 5,3 bodu.
• Nejméně 374 000 podniků po celém světě spoléhá na ruské dodavatele a minimálně 241 000 firem spoléhá na ukrajinské dodavatele. Mezi země s ovlivněnými dodavatelskými řetězci patří USA, Kanada, Itálie, Austrálie, Čína a Brazílie. Vyplývá to ze zprávy citující data poradenské společnosti Dun & Bradstreet.
• Ruská vládní strana Jednotné Rusko navrhla znárodnit výrobní závody západních společností, které během ruské invaze na Ukrajinu ohlásily, že odcházejí z Ruska. Uvedl to v pondělí list Vedomosti s odvoláním na vyjádření tajemníka vedení Jednotného Ruska Andreje Turčaka.
• Německo: Tovární objednávky v lednu meziročně stouply o 7,3 % (odhad: +5,4 %, prosinec: +5,9 %), meziměsíčně se zvýšily o 1,8 % (odhad: +1 %, prosinec: +3 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax v únoru meziměsíčně stoupl o 0,5 % (odhad: +1,1 %, leden: +0,2 %).
• Německo: Maloobchodní tržby v lednu meziročně vyskočily o 10,3 % (odhad: +9,5 %, prosinec: +0,8 %), meziměsíčně stouply o 2 % (odhad: +1,5 %, prosinec: -4,6 %).
• Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta. Je to výrazné zpomalení proti třetímu kvartálu, kdy růst činil 2,2 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 4,8 procenta, což je o 0,6 procentního bodu více než v předchozím čtvrtletí, uvedl v úterý statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak své předchozí údaje.
• Britsko-nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell přestane kupovat ruskou ropu a zemní plyn, uzavře tam své čerpací stanice a ukončí další podnikatelské aktivity, které v Rusku má. Za to, že ropu nakupovala ještě minulý týden, kdy už zuřila válka na Ukrajině, se firma po kritice omluvila. Západní firmy jsou pod sílícím tlakem, aby své obchodní vztahy s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu zpřetrhaly.
• Americká ratingová agentura Fitch přeruší obchodní aktivity v Rusku. Čelí tlaku kvůli západním sankcím za válku na Ukrajině, které zakazují transakce s některými ruskými společnostmi, i obavám z nových ruských zákonů proti šíření informací, které vláda označí za falešné a za jejichž šíření hrozí až 15 let vězení. Fitch v pondělí uvedla, že aktivity přerušuje s okamžitou platností. Rusko budou napříště pokrývat její analytici v jiných zemích.
• Americká společnost IBM pozastavila veškerou obchodní činnost v Rusku, informovala agentura TASS s odvoláním na prohlášení firmy. Společnost tak učinila kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, uvedl šéf IBM Arvind Krishna, podle kterého firma přispěje částkou 250 000 dolarů dvěma organizacím pomáhajícím obětem konfliktu - jedním z příjemců uvedené sumy bude i česká organizace Člověk v tísni. Stejnou částku obdrží i Polská humanitární akce (PAH).
• Světová banka uvedla, že její výkonná rada v pondělí schválila balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů Ukrajině, která potřebuje podpořit státní rozpočet v době, kdy země bojuje s ruskou invazí, napsala agentura Reuters.
• Největší německá automobilka Volkswagen přestane od středy přijímat zakázky na některé plug-in hybridní modely. Koncern to zdůvodňuje problémy s čipy a s dodávkami, které souvisejí s ruskou invazí na Ukrajinu. Firma to uvedla ve svém úterním sdělení, a potvrdila tak informace deníku Handelsblatt.
• Evropská unie nakoupila dostatek zkapalněného zemního plynu (LNG), aby byla až do konce zimy nezávislá na dovozu z Ruska. V rozhovoru s německou televizí ARD to ve středu řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedla rovněž, že sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu byly navrženy tak, aby měly co největší dopad na Moskvu, a zároveň co nejméně poškodily západní ekonomiky.
• Americká ratingová agentura Fitch v úterý snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o dalších šest stupňů, protože v důsledku mezinárodních sankcí považuje neschopnost země splácet své závazky za bezprostřední hrozbu. Informovala o tom agentura Reuters. Fitch už minulý týden posunula rating Ruska do neinvestiční kategorie, stejně jako další americká agentura Moody's. Rusko poté, co na něj Západ uvalil sankce, omezuje používání amerických dolarů ve svých rezervách, napsala agentura Ria Novosti.
• Své aktivity v Rusku v důsledku války na Ukrajině omezují další západní podniky. Nadnárodní výrobce cigaret Philip Morris International (PMI) ve středu například uvedl, že pozastavil plánované investice v Rusku a své výrobní aktivity tam hodlá omezit. Britský konkurent Imperial Brands ohlásil dokonce zastavení veškerých svých aktivit v Rusku, včetně výroby v továrně ve Volgogradu. Omezování činnosti v Rusku oznámila také švýcarská potravinářská společnost Nestlé či americká mediální firma WarnerMedia.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Země ji může využít k financování výdajů a posílení platební bilance. Ve středu to podle agentury Reuters uvedl šéf ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko. Ukrajina se po zahájení ruské invaze 24. února obrátila na své spojence a mezinárodní instituce, aby jí pomohli podpořit ekonomiku. Pomoc už obdržela i od Světové banky (SB).
• Státy Evropské unie se ve středu shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v únoru zrychlil na 8,3 procenta z lednových 7,9 procenta. Inflace je tak nejvýše od srpna 2007. Únorový růst cen překonal očekávání analytiků, kteří inflaci odhadovali na 8,1 procenta.
• Společnost Airbus dodala svým odběratelům za první dva měsíce letošního roku 79 letadel. Letos tento evropský výrobce letecké techniky překonává svého amerického rivala Boeing jak v odbytu, tak v objednávkách. Boeing v úterý uvedl, že letos dodal odběratelům zatím 54 strojů.
• Evropská centrální banka na březnovém zasedání v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu 0 % a depozitní sazba na -0,5 %. Banka ale uvedla, že kvůli vysoké inflaci bude rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci programu APP a v třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Rostoucí inflace totiž převažuje nad obavami z dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Rychlejší ukončení nákupů aktiv zároveň otevírá cestu ke zvýšení úrokových sazeb koncem letošního roku. Stran sazeb ECB uvedla, že k jejich případným úpravám přistoupí až "nějakou dobu po ukončení nákupů aktiv" a že úpravy budou postupné.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v únoru zrychlil na 11,1 % z lednových 9,9 %. Inflace je tak nejvyšší od června 1998, kdy dosáhla 12 %. Překonala i odhady analytiků, kteří čekali růst cen mezi 10,3 % a 10,6 %. Inflace roste už osm měsíců v řadě. Proti loňskému únoru nejvíce zdražily bydlení, doprava a potraviny. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v únoru zvýšily o 1,3 %.
• Vleklá válka na Ukrajině by mohla evropské ekonomice způsobit mnohem větší škody než pandemie covidu-19. V rozhovoru s listem Financial Times to řekl šéf německého automobilového koncernu Volkswagen Herbert Diess.
• Německo se nemůže naráz odpojit od ruských energetických surovin, na snížení závislosti potřebuje týdny až měsíce, jedině tak předejde těžkým hospodářským škodám se stovkami tisíc nezaměstnaných. V pořadu televize ZDF to prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Poznamenal, že ruská invaze na Ukrajinu je upozorněním, aby Německo co nejrychleji přešlo na obnovitelné zdroje energie a definitivně se zbavilo fosilních paliv. Ve čtvrtek Habeck o dopadech války na Ukrajině hovořil se zástupci německého hospodářství.
• Japonské společnosti Sony a Nintendo pozastavily dodávky herního softwaru i hardwaru do Ruska. Podobně jako řada dalších podniků tak reagují na ruský útok na Ukrajinu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Sony a Nintendo jsou předními světovými výrobci herních konzolí.
• Ruská ekonomika zažívá šok kvůli vnějším vlivům, Moskva přijímá kroky, aby jim dokázala čelit, řekl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rozsáhlé sankce, které na Rusko uvalily západní státy kvůli útoku ruské armády na Ukrajinu, nazval zcela bezprecedentní ekonomickou válkou.
• Británie ve čtvrtek kvůli ruské invazi na Ukrajinu uvalila sankce na dalších sedm ruských oligarchů. Na seznamu je nově také ruský miliardář a majitel britského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, dále podnikatel Oleg Děripaska, šéf ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a blízcí spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina, oznámila britská vláda.
• Rusko v reakci na sankce Západu, které na ně uvalil Západ po invazi Moskvy na Ukrajinu, zakázalo export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Informovala o tom ve čtvrtek ruská vláda. Na seznam pro pozastavení vývozu zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo, o které se jedná.
• Německá společnost Bayer se dohodla na prodeji divize vyrábějící chemikálie na hubení škůdců v přírodě a budovách soukromé investiční skupině Cinven za 2,6 miliardy USD. Prodej má pomoci Bayeru snížit jeho dluh a je součástí plánu zaměřit jeho divizi herbicidů a semen Crop Science na zemědělskou klientelu.
• Inflace v Rusku v letošním roce stoupne na 20 % a ekonomika by mohla klesnout až o osm procent. Ukázal to nezávislý průzkum mezi 18 ekonomy uskutečněný ruskou centrální bankou.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group (VIG) loni stoupl čistý zisk o 62,3 % na 375,7 milionu eur. Zisk před zdaněním dosáhl 511,3 milionu eur, a byl tak meziročně vyšší o 47,8 %. Výhled na rok 2022 je podle skupiny ovlivněn řadou nejistot, mimo jiné válkou na Ukrajině, pandemií covidu-19 či vysokou inflací. VIG navrhuje vyplatit ze zisku za loňský rok dividendu 1,25 eura na akcii.
• Německý výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas loni zvýšil tržby bez vlivu kurzových výkyvů o 16 procent na 21,2 miliardy eur. Letos čeká další růst díky oživení v Číně, kde se loni stal terčem bojkotu západních značek čínskými spotřebiteli. Postihne ho ale výpadek obchodů v Rusku, kde kvůli ruské invazi na Ukrajinu do odvolání zavřel obchody a přerušil i internetový prodej.
• Německý dodavatel automobilových součástek Continental se loni po dvou ztrátových letech vrátil k zisku. Firma oznámila, že vydělala 1,5 miliardy eur po ztrátě 962 milionů eur v roce 2020. Varovala nicméně, že v letošním roce by mohla čelit negativním důsledkům ruského útoku na Ukrajinu.
• Developer logistických a průmyslových parků CTP Group loni vydělal 1,03 miliardy eur. Předloni společnost vykázala zisk jen 252,5 milionu eur. Čistý příjem z nájmu se zvýšil na 326,9 milionu eur z 280,7 milionu eur, a to jak díky nárůstu pronajímané plochy, tak díky vyšším nájmům. Tržní podíl společnosti v regionu střední a východní Evropy narostl na 27,5 %. Prudký růst čistého zisku byl dán mimo jiné přeceněním hodnoty nemovitostí, která se zvýšila o 623 % na 1,1 miliardy eur.
• Německá automobilka BMW loni více než ztrojnásobila zisk před zdaněním na 16 miliard eur. Pomohly jí vyšší ceny i vysoký prodej jejích luxusních vozů. Firma to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026