Evropské burzy načaly druhé čtvrtletí růstem, pozitivně pro ně vyzněl i celý uplynulý týden

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek posílil o 0,54 % na 458,34 bodu (za týden +1,06 %), německý DAX přidal 0,22 % na 14 446,48 bodu (za týden +0,98 %), britský FTSE 100 se zvýšil o 0,30 % na 7 537,90 bodu (za týden +0,73 %) a francouzský CAC 40 si připsal 0,37 % na 6 684,31 bodu (za týden +1,99 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta. To je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta.
• Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.
• Aktivita v ruském zpracovatelském průmyslu klesala v březnu nejrychleji od května 2020, tedy od počátku pandemie nemoci covid-19. Důvodem byl prudký růst dodacích lhůt a nedostatek materiálu, vyplývá z průzkumu mezi podnikateli, který zveřejnila společnost S&P Global.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom v pátek oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Informovala o tom agentura Reuters, podle které není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a Česku.
• Ukrajinská centrální banka požádala centrální banky Japonska, Británie, Spojených států a EU a Evropskou komisi, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu zakázaly transakce v ruských a běloruských rublech ve svých zemích. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské centrální banky.
• Továrna společnosti Mondelez International ve městě Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny utrpěla během bojů "značné škody". S odvoláním na páteční oznámení amerického výrobce cukrovinek o tom informovala agentura Reuters. V neděli ukrajinský generální štáb uvedl, že Ukrajinci město osvobodili, což tento týden potvrdily i Spojené státy.
• V rotterdamském přístavu se kvůli sankcím proti Moskvě hromadí tisíce dopravních kontejnerů směřujících do Ruska. V pátek zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg na to upozornil šéf tohoto největšího evropského přístavu Allard Castelein. Každý z těchto kontejnerů se musí pečlivě zkontrolovat, zda nějak neporušuje sankce. Z přibližně 470 milionů tun zboží, které se v rotterdamském přístavu ročně přeloží, směřuje asi 13 procent do Ruska. Ze všech kontejnerů, které tudy projdou, je zhruba desetina nějakým způsobem s Ruskem spojena.
• Míra inflace v Polsku v březnu vystoupila na 10,9 procenta, a dostala se tak nejvýše za 22 let. Uvedl to v pátek v předběžném odhadu polský statistický úřad. Nárůst inflace posílil očekávání trhu, že polská centrální banka příští týden zvýší úrokové sazby, a to posedmé za sebou. Na polské ekonomice se začínají projevovat dopady ruské invaze na Ukrajinu.
• Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru se v březnu v důsledku války na Ukrajině zhoršily. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 80,2 procenta dotazovaných průmyslových podniků, zatímco v únoru to bylo 74,6 procenta.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ukrajina dosavadní škody způsobené ruskou invazí vyčísluje na 564,9 miliardy dolarů. Na svém facebookovém profilu o tom v pondělí informovala místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Sviridenková. Dodala, že Ukrajina bude po agresorovi žádat odškodnění, a to jak na základě soudních rozhodnutí, tak převodem zmrazených ruských aktiv.
• Když telekomunikační firma Nokia na začátku března oznámila přerušení dodávek do Ruska, nezmínila se o tom, že se tam řadu let vědomě podílela na propojení sítě největšího ruského mobilního operátora MTS s nejsilnějším nástrojem ruské vlády pro digitální sledování. Napsal to v pondělí list The New York Times (NYT), podle kterého finská společnost vazbu na špehovací systém tajné služby FSB podpořila vybavením, softwarem i poradenstvím.
• Nálada mezi německými exportéry v březnu poklesla nejvíce od začátku pandemie covidu-19. Pesimismus vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu mezi zhruba 2300 výrobci, jehož výsledky v pondělí zveřejnil mnichovský institut Ifo.
• Nizozemský pivovar Heineken se rozhodl ukončit své podnikání v Rusku. Již dříve Heineken uvedl, že zastaví nové investice a vývoz do Ruska.
• Největší americká banka JPMorgan Chase & Co. plánuje letos zvýšit počet svých zaměstnanců v Německu o 25 procent. Do prosince chce ve Frankfurtu nad Mohanem mít zhruba 700 lidí. S odvoláním na šéfa německé divize banky Stefana Povalyho o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg.
• Podnikatel Jiří Šmejc chce uvést minoritní část své energetické firmy Premier Energy na rumunskou burzu. Uvedl to v pondělí server E15.cz. Kvůli situaci na Ukrajině ale vstup na burzu může být podle představitelů mateřské Šmejcovy skupiny Emma Capital odložen. Premier Energy se zabývá distribucí plynu a elektřiny, působí v Rumunsku a Moldavsku.
• Ruská ekonomika letos v důsledku útoku na Ukrajinu klesne o 8,5 procenta. Předpověděla to ratingová agentura S&P Global. Prudce tak zhoršila svou předchozí prognózu, podle které se měl ruský hrubý domácí produkt (HDP) letos zvýšit o 2,7 procenta. Rusko se v důsledku svého útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých mezinárodních sankcí, ze země navíc odchází řada západních podniků.
• Německo bude potřebovat tři roky na to, aby si zajistilo alternativní dodávky zemního plynu a stalo se v tomto ohledu nezávislé na Rusku. S odvoláním na televizní vystoupení Leonharda Birnbauma, šéfa největší německé energetické společnosti E.ON, o tom v úterý informovala agentura Reuters.
• Německá ekonomika poroste mnohem pomaleji, než se původně očekávalo. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu může letos dokonce poklesnout, uvedl dnes německý institut IMK, který má blízko k odborům.
• Protipandemická uzávěra Šanghaje se negativně projeví na nákladní dopravě a zvýší její náklady, varoval v úterý dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk. Postup Číny proti pandemii covidu-19 dále otřásá globálními dodavatelskými řetězci, napsala agentura Reuters. Čínské pobřežní město je rušnou námořní a leteckou křižovatkou.
• Společnost Dun & Bradstreet s ohledem na pokračující válku na Ukrajině snížila rating Polska na úroveň DB4c se zhoršujícím se výhledem. Upozorňuje, že polská ekonomika je ovlivňována úzkými komoditními a energetickými vazbami na Rusko.
• Spotřebitelská nálada v Německu se zhoršuje, protože válka na Ukrajině snížila ekonomické vyhlídky a očekávání příjmů domácností nejníže od finanční krize v roce 2009. Vyplývá to z průzkumu mezi přibližně 2000 německých spotřebitelů, jehož výsledky v úterý zveřejnil výzkumný institut GfK.
• Ruský rubl v úterý v Moskvě zpevnil o více než sedm procent na zhruba 83 RUB/USD. Dostal se tak na nejsilnější úroveň od 25. února, tedy od druhého dne války na Ukrajině. Později nicméně o část zisků přišel a pohyboval se v blízkosti 86 RUB/USD. Podle analytiků nyní ruskou měnu podporuje záměr prodávat ruský plyn za rubly a povinnost ruských podniků směňovat za rubly 80 procent devizových příjmů, napsala agentura Reuters.
• Výbor ekonomických poradců německé vlády prudce snížil odhad růstu hrubého domácího produktu největší evropské ekonomiky pro letošní rok na 1,8 % z předchozích 4,6 %. Důvodem je ekonomická nejistota způsobená ruskou invazí na Ukrajinu. Německá vláda se řídí prognózami poradců při stanovování fiskální politiky.
• Index podnikatelské nálady v eurozóně v březnu klesl na 108,5 bodu ze 113,9 bodu v únoru (odhad: 109 bodů). Index důvěry ve službách stoupl na 14,4 bodu z 12,9 bodu v únoru (odhad: 10 bodů), zatímco index důvěry ve výrobě spadl na 10,4 bodu z 14,1 bodu v únoru (odhad: 9 bodů). Index podnikatelského klimatu pak klesl na 1,67 bodu z 1,79 bodu v únoru a index spotřebitelské důvěry v souladu s očekáváním zůstal na únorových -18,7 bodu.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu v březnu stouplo na 7,3 %. Ve středu to v předběžné zprávě oznámil německý statistický úřad Destatis, podle kterého byla podobná míra inflace v Německu naposledy na podzim v roce 1981. V únoru činila německá meziroční míra inflace 5,1 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se v březnu ceny zvýšily o 2,5 %.
• Evropská unie, Británie a Spojené státy kvůli útoku Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na mnohé představitele ruských elit, z 20 nejbohatších Rusů ovšem polovina v tuto chvíli žádným postihům západních mocností nečelí. Upozornila na to ve středu agentura Bloomberg, která analyzovala mezinárodní mozaiku trestních opatření. Mimo jiné uvádí, že z pětice nejbohatších ruských miliardářů je terčem sankcí jen jeden.
• Invaze Ruska na Ukrajinu uvrhne obě země do nejvýraznějšího hospodářského poklesu za posledních 25 let. Ukrajina by ale mohla v roce 2023 výrazně ožít, pokud se podaří brzy uzavřít příměří. Uvedla to Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).
• Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom ve čtvrtek list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v březnu nehledě na dopady ruské invaze na Ukrajinu pokračovala v poklesu a meziměsíčně se snížila o 0,2 procentního bodu na 5,1 %. Ve čtvrtek to oznámil spolkový úřad práce.
• Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 %. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na 6,8 %. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice. Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější i než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 %, v eurozóně pak 8,2 %.
• Evropská komise (EK) kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu. Mluvčí RWE sdělila, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu, ani v České republice.
• Britská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí, kdy zemi sužovala vlna nákaz koronavirovou variantou omikron, vzrostla proti předchozím třem měsícům o 1,3 %, tedy více, než se čekalo. Ukázala to konečná data britského statistického úřadu. K vyššímu tempu růstu přispěly mimo jiné výdaje na zdravotní péči. Předběžný odhad tempa růstu činil jedno procento.
• Finanční sankce uvalené na Rusko by mohly postupně oslabovat dominantní postavení amerického dolaru a jejich výsledkem může být větší roztříštěnost mezinárodního měnového systému. Uvedla to v rozhovoru s listem Financial Times první náměstkyně šéfky Mezinárodního měnového fondu Gita Gopinathová.
• Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na 5 %, nejvyšší úroveň od roku 2001. Důvodem růstu sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
• Automobilka Volkswagen celosvětově svolá přes 100 000 plug-in hybridních vozů kvůli nebezpečí vzniku požáru v oblasti motoru. Akce se dotkne vozů značek VW, Audi, Seat a Škoda. Informaci, kterou nejprve přinesl na svém webu německý deník Bild, potvrdil mluvčí německého výrobce vozů. U vozidel, která spojují klasický spalovací motor s elektrickým pohonem a dobíjejí se přes zásuvku, hrozí požár kvůli nedostatečně izolované vysokonapěťové baterii, uvedl mluvčí. V samotném Německu se podle Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA) už objevilo 16 případů, kdy přesně taková situace nastala.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide v březnu meziročně vyskočil o 14,3 % (odhad: +13,5 %, únor: +12,6 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,1 % (odhad: +0,8 %, únor: +1,7 %).
• Německo: Maloobchodní tržby v únoru meziročně vyskočily o 7 % (odhad: +6,1 %, leden: +10,4 %), meziměsíčně se zvýšily o 0,3 % (odhad: +0,5 %, leden: stagnace).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Internetový prodejce módy About You v loňském finančním roce, tedy do konce letošního února, výrazně zvýšil tržby. Podle předběžných údajů stouply o 48,3 až 50,5 procenta až na 1,755 miliardy eur. Ztráta před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ovšem kvůli výdajům na marketing, on-line prodej a sortiment prohloubila na 60 až 70 milionů eur z loňských 35,5 milionu, v nejlepším případě by ale měla vyjít lépe, než firma odhadovala.
• Švédský prodejce oděvů Hennes & Mauritz (H&M) se v prvním čtvrtletí svého finančního roku vrátil k zisku, který byl však výrazně nižší, než čekali analytici. Společnost za období od prosince 2021 do února 2022 vykázala zisk před zdaněním 282 milionů švédských korun (SEK, 667,4 milionu Kč). Před rokem měla v odpovídajícím časovém úseku ztrátu 1,39 miliardy SEK.

Zdroj: CNBC