Londýnské burze se v úterý podařilo posílit, ostatní západoevropské trhy hlásí jednoprocentní ztráty

V úterý Stoxx 600 klesl o 0,72 % na 443,35 bodu, německý DAX oslabil o 1,29 % na 14 388,35 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,10 % na 7 607,66 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 1,43 % na 6 468,80 bodu.

Úterní události na evropských trzích

• Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zrychlil na 8,1 procenta, zatímco v dubnu byla míra inflace na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na další rekord, nejvýrazněji se zvýšily ceny energií. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
• Britská farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) se dohodla, že zaplatí až 3,3 miliardy dolarů za převzetí americké biofarmaceutické firmy Affinivax. Britský podnik si chce transakcí posílit aktivity ve vývoji vakcín. GSK za převzetí Affinivaxu v první fázi zaplatí 2,1 miliardy dolarů. Uhrazení dalších až 1,2 miliardy dolarů bude záviset na dosažení cílů stanovených v dohodě.
• Maďarská centrální banka na dnešním zasedání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,9 procenta. Pokračuje tak ve snaze omezit růst inflace. Zpřísňování měnové politiky nicméně zpomalila ve srovnání s předchozími dvěma zasedáními, na kterých základní sazbu zvýšila vždy o celý procentní bod.
• Největší francouzská banka BNP Paribas ve Francii letos přijme kolem 7 000 lidí. BNP sází na strategii, která má růst podpořit prostřednictvím technologií a udržitelných financí, uvedla agentura Bloomberg. Banka na svém webu uvádí, že v 65 zemích světa zaměstnává kolem 190 000 lidí, z toho přibližně 148 000 v Evropě.
• Míra inflace ve Francii v květnu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie vystoupila z 5,4 na 5,8 procenta. To je rekord od začátku 90. let, kdy země statistiku v této podobě začala sledovat. Ve své předběžné zprávě o tom v úterý informoval francouzský statistický úřad. Z revize jeho dat rovněž vyplývá, že francouzská ekonomika v prvním čtvrtletí o 0,2 procenta klesla.
• Míra inflace v Polsku v květnu podle předběžných údajů vystoupila na 13,9 procenta z dubnové hodnoty 12,4 procenta. Inflace je tak nyní v Polsku na nejvyšší úrovni od října 1997, vliv na ni má zejména růst cen komodit kvůli válce na Ukrajině.
• Míra nezaměstnanosti v Německu se v květnu snížila o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta, v poklesu tak pokračovala i přes hospodářské dopady války na Ukrajině. v úterý to oznámil Spolkový úřad práce, který zároveň uvedl, že v meziročním srovnání se nezaměstnanost snížila o celý procentní bod.
• Svaz německého průmyslu (BDI) podpořil rozhodnutí Evropské unie zavést částečné embargo na ruskou ropu. Šéf svazu Siegfried Russwurm v úterý prohlásil, že Rusko omezení dovozu ropy tvrdě zasáhne, neboť pro Moskvu je prodej ropy jedním z významných zdrojů příjmů. Summit EU se dohodl rozšířit sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, embargo se ale kvůli odporu Maďarska dotkne jen ropy dovážené po moři, naopak pro transport ropovodem částečně platí výjimka.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom zastavila veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Firma v úterý oznámila, že nizozemská obchodní společnost GasTerra, která dovoz plynu do Nizozemska zajišťuje, nezaplatila za plyn dodaný v dubnu. GasTerra už v pondělí avizovala, že nepřistoupí na platby v rublech, jak požaduje Kreml. Problémy se zásobováním v důsledku zastavení dodávek neočekává.
• Nové sankce ze strany Evropské unie nebudou mít na aktivity největší ruské bankovní společnosti Sberbank vliv. Banka to v úterý uvedla v reakci na dohodu EU o šestém souboru protiruských sankcí. Ten zahrnuje mimo jiné odpojení Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT.
• Viceguvernér České národní banky (ČNB) Tomáš Nidetzký v rozhovoru pro stanici CNN Prima News uvedl, že v červnu bankovní rada pravděpodobně opět zvýší úrokové sazby. Podle Nidetzkého to ovšem může být poslední zvýšení sazeb v současném cyklu utahování měnové politiky. Kumulativní zvýšení sazeb o 550 bazických bodů za poslední rok může být podle něj téměř dostatečné na to, aby došlo k návratu inflace k úrovni 2 % do konce příštího roku.
• Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch

Aktualita pro rok 2026