Ceny akcií na evropských burzách v pátek padaly kvůli strachu z inflace na obou stranách Atlantiku

Celoevropský benchmark STOXX Europe 600 v pátek odepsal 2,69 % na 422,71 bodu (za týden -3,95 %), německý DAX oslabil o 3,08 % na 13 761,83 bodu (za týden -4,83 %), britský FTSE 100 klesl o 2,12 % na 7 317,52 bodu (za týden -2,86 %) a francouzský CAC 40 pozbyl 2,69 % na 6 187,23 bodu (za týden -4,60 %). Index STOXX Europe 600 za sebou má čtyři ztrátové seance v řadě.

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v květnu nečekaně zrychlil a z dubnových 8,3 % se dostal na 8,6 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od prosince 1981 a je vyšší, než čekali analytici.

Vývoj inflace podle agentury Reuters naznačuje, že americká centrální banka bude do září pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb vždy o půl procentního bodu. Nejbližší zasedání měnového výboru Fedu se koná příští středu.

Ve čtvrtek evropské akcie oslabily v reakci na výstup po zasedání rady guvernérů Evropské centrální banky. ECB oznámila, že od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu nechala podle očekávání na rekordním minimu 0 %, uvedla však, že počítá s tím, že v červenci sazby zvýší o 25 bazických bodů. Naposledy ECB základní sazbu zvýšila v roce 2011.

"Trhy ovládá nervozita, protože strnulost inflace v podstatě nutí centrální banky zdvojnásobit zpřísňování měnové politiky," uvedl hlavní stratég společnosti BCA Research Dhaval Joshi. "Nejdůležitější otázkou je, zda centrální banky ve snaze zdolat inflaci přivedou ekonomiku do recese," dodal.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Německá centrální banka snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 1,9 procenta. To představuje méně než poloviční tempo ve srovnání s růstem 4,2 procenta, který předpovídala v předchozím výhledu v prosinci. Odhad hospodářského růstu na příští rok snížila na 2,4 procenta z dosud předpokládaných 3,2 procenta.
• Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
• Ruská centrální banka v pátek snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 9,5 procenta, což je na úroveň z období před zahájením útoku na Ukrajinu. V tiskové zprávě uvedla, že inflace v Rusku zpomaluje rychleji, než předpokládala ve své dubnové prognóze. Banka nyní očekává, že celoroční inflace letos dosáhne 14 až 17 procent, zatímco dříve ji odhadovala na 18 až 23 procent.
• Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici ale očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v květnu podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Francouzský ministr financí Bruno Le Maire předpokládá, že francouzská ekonomika v letošním roce navzdory válce na Ukrajině a vysoké inflaci vykáže růst. Ministr to podle agentury Reuters řekl v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí Europe 1. Dodal nicméně, že vláda začátkem příštího měsíce zreviduje své hospodářské prognózy.
• Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 % z 1,3 % v březnu. Za poklesem opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,8 %.
• Italská bankovní společnosti UniCredit se snaží urychlit plány na odchod z Ruska, zájemce o své tamní podnikání proto bude hledat i mezi investory mimo Rusko. S odvoláním na informované zdroje to v pondělí uvedla agentura Reuters. Mluvčí UniCreditu se ke zprávě odmítl vyjádřit.
• Rusko vyzvalo skupinu předních rozvíjejících se ekonomik BRICS ke koordinovaným opatřením s cílem stabilizovat hospodářskou situaci. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. BRICS kromě Ruska zahrnuje Čínu, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Rusko se nyní potýká s negativními hospodářskými důsledky sankcí, které na něj kvůli útoku na Ukrajinu uvalují západní země.
• Hodnota primárních veřejných nabídek akcií (IPO) ve Spojených státech a v Evropě od začátku roku do konce května klesla meziročně o 90 %. Hlavním důvodem je válka na Ukrajině a růst inflace a úrokových sazeb. S odvoláním na údaje společnosti Dealogic o tom informoval list Financial Times (FT). Celkem 157 společností získalo do konce května z nabídky akcií 17,9 miliardy USD, zatímco ve stejném období loni 628 firem získalo 192 miliard USD. Celosvětově se hodnota primárních nabídek snížila o 71 % na 81 miliard USD, přičemž počet primárních nabídek se propadl na 596 z 1 237 loni.
• Švédská vláda neposkytne nový kapitál ztrátovým aerolinkám SAS a jejím cílem není zůstat dlouhodobým akcionářem společnosti. Uvedl to v úterý na tiskové konferenci švédský ministr průmyslu Karl-Petter Thorwaldsson.
• Ruský prezident Vladimir Putin při úterní poradě o ekonomických otázkách prohlásil, že nezaměstnanost v Rusku se podařilo snížit na historicky nejnižší úroveň a inflace aktuálně klesla na nulu. Připustil nicméně dubnový pokles výroby v automobilovém průmyslu a pokles těžby ropy, jakož i pokles dynamiky poskytování úvěrů ruskému byznysu a hypoték obyvatelstvu. Vybídl vládu ke zvýšení příjmů ruských občanů a k poskytnutí dodatečných prostředků podnikům.
• Maďarsko plánuje nabídnout na trhu dluhopisy v eurech a dolarech, protože vláda premiéra Viktora Orbána hledá alternativy k zablokovaným miliardám eur z fondů Evropské unie. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na osobu obeznámenou s touto záležitostí.
• Pokud se Rusko vinou zahraničních sankcí ocitne v platební neschopnosti, čeká držitele dluhopisů změť finančních, politických a právních sporů. Zatím ale není jasné, jakým způsobem bude případná platební neschopnost vyhlášena, uvedla agentura Bloomberg. Moskva zatím byla schopna zahraniční dluh navzdory sankcím obsluhovat, ale to se pravděpodobně změní, protože Spojené státy zemi uzavřely další cestu k věřitelům. Dotklo se to plateb za zhruba 100 milionů USD splatných 27. května.
• Polská vláda hodlá v příštím roce přikročit k dvěma zvýšením minimální mzdy, která by tak měla stoupnout ze současných 3 010 zlotých na 3 450 zlotých (zhruba 18 650 Kč). Oznámil to v úterý mluvčí vlády Piotr Müller. Domácnosti se nyní v Polsku stejně jako v dalších zemích potýkají s výrazným růstem cen.
• Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu - z loňských 5,7 % se sníží na 2,9 %. Předpověděla to v úterý Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 %. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.
• Především do klimaticky šetrných projektů a digitalizace by měly země Evropské unie investovat 185,6 miliardy eur, které budou podle úterního návrhu Evropské komise (EK) v unijním rozpočtu na příští rok. Rozpočet bude stejně jako letos doplněn dotacemi z fondu obnovy, které členským zemím zajistí dalších 113,9 miliardy eur. Unijní exekutiva chce část mimořádného balíku věnovat na následky ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetické krize. Oznámil to v úterý eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. O konečné výši rozpočtu rozhodnou na podzim členské státy a europoslanci při jednáních, která za unijní země povede české předsednictví.
• Spojené království: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v květnu klesl na 53,4 bodu (flash: 51,8 bodu, duben: 58,9 bodu).
• Eurozóna: Index důvěry investorů od společnosti Sentix v červnu stoupl na -15,8 bodu (odhad: -20 bodů, květen: -22,6 bodu).
• Německo: Tovární objednávky v dubnu meziročně spadly o 8,9 % (březen: -2,9 %), meziměsíčně se snížily o 2,7 % (odhad: +0,5 %, březen: -4,2 %).
• Nezaměstnanost v Česku klesla v květnu o další desetinu procentního bodu na 3,2 %. V evidenci úřadů práce bylo na konci měsíce 235 468 uchazečů o zaměstnání, o 8 190 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se snížil proti předchozímu měsíci o zhruba 7 000, zaměstnavatelé jich nabízeli 337 331. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Výsledek se shoduje s odhady analytiků. Loni v květnu byla nezaměstnanost v Česku 3,9 %.
• Výkonná rada Světové banky schválila další finanční pomoc Ukrajině, tentokrát 1,49 miliardy dolarů. Peníze jsou určeny na vyplácení mezd vládním a sociálním pracovníkům. S odvoláním na oznámení banky o tom v úterý informovala agentura Reuters. Celkem banka Ukrajině přislíbila pomoc v objemu čtyř miliard dolarů.
• Míra inflace v Maďarsku v květnu vystoupila na 10,7 % z dubnové hodnoty 9,5 %. V předběžné zprávě to ve středu oznámil maďarský statistický úřad. Nejvíce se zvyšovaly ceny potravin, dražší je ale i zboží dlouhodobé spotřeby. Růst mírně překonal odhady analytiků. Jen za květen se ceny v průměru zvýšily o 1,7 %.
• Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 % žen. V kombinaci s výkonnými pozicemi by pak tato kvóta měla činit 33 %. Shodli se na tom v úterý večer zástupci členských zemí a Evropského parlamentu.
• Ekonomika Evropské unie i zemí eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla více, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt celé unie vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 %, uvedl ve středeční zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. V předběžné zprávě zveřejněné před měsícem uváděl růst o 0,4 %.
• Válka na Ukrajině výrazně zhoršila výhled ekonomického růstu, světová ekonomika by se ale i tak měla vyhnout stagflaci. Uvedla to ve středeční zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Současně snížila výhled globálního růstu na letošní rok na 3 % z prosincového odhadu 4,5 %. V případě České republiky OECD zhoršila výhled letošního růstu na 1,82 % z 2,96 %. V příštím roce tempo globálního růstu podle OECD dále klesne a dosáhne na 2,8 %. Původně očekávala zpomalení na 3,2 %.
• Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že příští zima bude kvůli ruské agresi vůbec nejtěžší za všechna léta od dosažení nezávislosti země po rozpadu Sovětského svazu. Současně nařídil vládě a místním úřadům, aby se postaraly o to, že dodávky plynu, elektřiny, tepla a teplé vody pro obyvatelstvo v zimě nezdraží, napsal ve středu list Ukrajinska pravda.
• Tribunál Evropské unie ve středu zamítl stížnost Británie, které Evropská komise nařídila vybrat dlužné daně od skupiny nadnárodních společností. Soud potvrdil rozhodnutí unijní exekutivy, podle něhož britské úřady ještě před vystoupením země z evropského bloku poskytovaly firmám včetně Londýnské akciové burzy či mediální společnosti ITV neoprávněnou konkurenční výhodu. Británie i dotčené společnosti se mohou proti rozhodnutí odvolat.
• Evropský parlament ve středu nedokázal nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí. Nebývale rozdělení europoslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách, mezi něž patří například zavedení takzvaného uhlíkového cla nebo vytvoření sociálně klimatického fondu.
• Ruský výrobce automobilu Lada ve středu po několikaměsíční pauze obnovil výrobu. Sortiment i pracovní doba budou kvůli západním sankcím omezené. Společnost AvtoVAZ to uvedla ve středečním sdělení.
• Polská centrální banka ve středu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 6 %. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na vysokou inflaci. Podle agentury Bloomberg je rozsah zvýšení základní sazby v souladu s očekáváním analytiků.
• Meziroční míra inflace v Rusku v květnu klesla na 17,10 % z dvacetiletého maxima 17,83 % v dubnu. Vyplývá to ze středečních údajů ruského statistického úřadu. Ruská ekonomika se nyní potýká s problémy v důsledku sankcí, které na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu uvalují západní i další země.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax za tři měsíce do konce května meziročně vyskočil o 10,5 % (odhad: +10,1 %, předchozí období: +10,8 %).
• Německo: Průmyslová výroba v dubnu meziročně klesla o 2,2 % (březen: -3,1 %), meziměsíčně se zvýšila o 0,7 % (odhad: +1 %, březen: -3,7 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v květnu klesl na 56,4 bodu (odhad: 56,6 bodu, duben: 58,2 bodu).
• Evropská centrální banka s koncem června přestane s kupováním aktiv, kterým léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu na červnovém zasedání nechala na rekordním minimu, avšak uvedla, že počítá se zvýšením klíčových sazeb o 25 bazických bodů v červenci a pak s jejich dalším růstem v září. Naposledy úroky ECB zvýšila v roce 2011.
• Rostoucí náklady pěstitelů, například na hnojiva, mohou zemědělce odradit od rozšiřování produkce a zhoršit potravinovou bezpečnost v chudších zemích. Ty navíc čelí rekordním cenám za dovezené zboží, informovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Index vstupních nákladů pro zemědělce je na rekordu a v posledním roce stoupal strměji než ceny potravin.
• Německá společnost Lufthansa kvůli nedostatku personálu zrušila stovky spojů na letní měsíce. Odvětví letecké dopravy v Evropě se před letní sezonou vedle nedostatku zaměstnanců potýká i se stávkami. Například pracující francouzského letiště Charlese De Gaulla ve čtvrtek stávkovali za vyšší mzdy, zrušena kvůli tomu byla čtvrtina letů.
• Ruská vláda navýšila peníze v rezervním fondu o 551,4 miliardy rublů (217,6 miliardy Kč), protože Kreml rozšiřuje stimulační balíček, který má ochránit ekonomiku před dopady západních sankcí a ruských vojenských akcí na Ukrajině. Prostředky mají být částečně použity na realizaci opatření zaměřených na zajištění stability ekonomického vývoje.
• Ruská vláda nepředpokládá, že státní plynárenská společnost Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Uvedl to ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Čistý zisk španělské firmy Inditex, majitele obchodů s oděvy Zara, se v prvním finančním čtvrtletí zvýšil o 80 % na 760 milionů eur. Hospodaření podpořil růst tržeb, neboť spotřebitelé se po pandemii snaží doplnit si šatník, uvedla ve středu firma. Zisk se vrátil na úroveň z doby před pandemií a výsledky jsou v souladu s očekáváním analytiků.
• Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air prohloubila v uplynulém finančním roce ztrátu na 642,5 milionu eur z 576 milionů eur v předchozím roce. Důvodem byly rostoucí náklady na pohonné hmoty, oznámila ve středu firma. Tržby za rok do konce března ale o 125 % vzrostly a dostaly se na 1,66 miliardy eur. Počet přepravených cestujících se zvýšil o 166 % na 27,1 milionu. Obsazenost letadel pak vzrostla o 14,1 procentního bodu na 78,1 %. Náklady na pohonné hmoty firmě vzrostly o 157 % na 653,3 milionu eur.

Zdroj: CNBC, ČTK