Evropské akciové trhy se ve čtvrtek propadly až o tři procenta, centrální banky dále zvyšují sazby

Celoevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 2,47 % na 402,88 bodu, německý DAX se propadl o 3,31 % na 13 038,49 bodu, britský FTSE 100 odepsal 3,14 % na 7 044,98 bodu a francouzský CAC 40 pozbyl 2,39 % na 5 886,24 bodu. Benchmark CAC 40 od posledního maxima z 6. ledna klesl už o 20 %, a dostal se tak do medvědího trhu.

Švýcarská centrální banka ve čtvrtek v reakci na rostoucí inflační překvapivě zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu na -0,25 % z dosavadních -0,75 %. Ke zvýšení sazby přikročila poprvé za 15 let.

"Panuje velká nervozita," uvedl analytik Giuseppe Sersale ze společnosti Anthilia. "Je velmi málo důvodů k radosti," dodal. Po překvapivém zvýšení úroků ve Švýcarsku se podle něj investoři obávají zpřísňování měnové politiky v dalších zemích.

Britská centrální banka následně podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 %.

Ve středu v rámci boje proti inflaci znovu zpřísnila měnovou politiku americká centrální banka, která zvýšila svůj základní úrok o 0,75 procentního bodu do pásma 1,50 až 1,75 %. To představuje nejvýraznější zvýšení sazby za téměř 30 let. Evropská centrální banka pak minulý týden signalizovala, že zahájí zvyšování úrokových sazeb v červenci.

Pod zvýšený tlak se ve čtvrtek dostaly akcie maloobchodních společností, které odepsaly 3,8 %. Britský internetový prodejce módy ASOS totiž varoval, že rostoucí inflace ovlivňuje nákupní zvyklosti zákazníků. Akcie firmy ASOS ve čtvrtek ztratily 32,5 %.

Hlavní čtvrteční události na evropských trzích

• Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov ve čtvrtek podle agentury RIA Novosti řekl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.
• Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 %, zejména kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu zvýšila už letos v únoru, březnu a květnu a o 15 bazických bodů také loni v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla. Základní úroková sazba je nyní na nejvyšší úrovni od ledna 2009.
• Švýcarská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu na minus 0,25 procenta z dosavadních minus 0,75 procenta. Reaguje tak na rostoucí inflační tlaky. Ke zvýšení sazby přikročila poprvé za 15 let, uvedla agentura Reuters.
• Americký řetězec rychlého občerstvení McDonald's ve Francii zaplatí pokutu 1,25 miliardy eur, aby se vyhnul trestnímu stíhání za daňové úniky v letech 2009 až 2020. Vyplývá to z dohody, kterou ve čtvrtek zveřejnil soud v Paříži. Částka se skládá ze sankce a z doplacených daní, informovala agentura AFP.
• Elektrické a hybridní modely by se měly do roku 2030 ve společnosti Ferrari na celkovém prodeji aut podílet z 80 procent. Italská automobilka uvedla, že do roku 2026 plánuje investovat 4,4 miliardy eur, převážně do vývoje nových produktů. Italský výrobce luxusních sportovních vozů ve čtvrtek investorům představil svůj nový strategický plán.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom zvýšil za pět měsíců letošního roku dodávky plynu do Číny o 67 procent. Řekl to ve čtvrtek na ekonomickém fóru v Petrohradu generální ředitel Gazpromu Alexej Miller. Ve svém projevu také obhajoval rozhodnutí firmy, která po uvalení západních sankcí na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu snižuje své dodávky do Evropy.
• Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin a pohonných hmot. Strop na úrokové sazby hypoték zůstane v platnosti až do konce roku. Na svém facebookovém profilu o tom bez bližších podrobností ve čtvrtek informoval maďarský premiér Viktor Orbán.
• Zásobování Německa plynem ohroženo není, může se ale prodražit. V reakci na klesající dodávky ruského plynu produktovodem Nord Stream 1 o tom veřejnost ujistil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Ministerstvo ve čtvrtek uvedlo, že i přes nynější problémy se daří plnit plynové zásobníky na nadcházející zimu. Země se zároveň připravuje na nejhorší varianty a podle Habecka by pomoci měli i obyvatelé, a to tím, že budou energiemi co nejvíce šetřit.

Zdroj: CNBC, ČTK