Evropské akcie na závěr dalšího ztrátového týdne udržely nulu

Celoevropský index Stoxx 600 v pátek odevzdal 0,02 % na 407,13 bodu (za týden -1,40 %), německý DAX přidal 0,23 % na 12 813,03 bodu (za týden -2,33 %), britský FTSE 100 oslabil o 0,01 % na 7 168,65 bodu (za týden -0,56 %) a francouzský CAC 40 stoupl o 0,14 % na 5 931,06 bodu (za týden -2,34 %).

Páteční události na evropských trzích

• Továrenská výroba v eurozóně v červnu poprvé od vypuknutí první vlny pandemie covidu-19 před dvěma lety klesla. Spotřebitelé kvůli vysokým cenám a horšímu hospodářskému výhledu tolik nenakupují. Vyplývá to z páteční zprávy organizace S&P Global. Index měřící výrobu se snížil na dvouleté minimum 49,3 bodu. Dostal se tak pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi poklesem a růstem produkce. V květnu činila jeho hodnota 51,3 bodu, uvedla agentura Reuters.
• Čínské letecké společnosti si od evropské firmy Airbus objednaly téměř 300 letadel, jejichž hodnota podle katalogových cen přesahuje 37 miliard dolarů. Jde o největší objednávku letadel ze strany čínských aerolinek od začátku pandemie covidu-19, informovaly v pátek tiskové agentury, které se odvolávají na sdělení jednotlivých aerolinek.
• Meziroční růst cen v eurozóně v červnu opět překonal rekordní hranici a zrychlil na 8,6 procenta. To je o pět desetin procentního bodu více než v květnu. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Stejně jako v předchozích měsících přispívalo k růstu inflace především pokračující zdražování energií. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v květnu zrychlil na 15,6 procenta ze 13,9 procenta v dubnu. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni za čtvrt století. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z rychlého odhadu, který v pátek zveřejnil polský statistický úřad. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v červnu zvýšily o 1,5 procenta.
• Švédská automobilka Volvo Cars postaví na východě Slovenska závod na výrobu elektrických aut. Investice dosáhne 1,2 miliardy eur, z toho pětinu tvoří předpokládaná podpora státu. ČTK o tom v pátek informovalo slovenské ministerstvo hospodářství. Půjde o pátou automobilku, která bude mít továrnu na Slovensku, jež je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem automobilů na světě.
• Německo po třech letech zatáhne za rozpočtovou brzdu, na příští rok vláda přijala návrh rozpočtového deficitu 17,2 miliardy eur. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámil německý ministr financí Christian Lindner. Na letošní rok plánuje Německo hospodařit se schodkem 138,9 miliardy eur.
• Pokud jako důkaz dopadů západních sankcí na ruskou ekonomiku nestačí fakt, že rozlohou největší země světa poprvé od bolševické revoluce nezaplatila svůj zahraniční dluh, nová zpráva o sociálně-ekonomické situaci Ruska nenechá už nikoho na pochybách. Ruská ekonomika se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.

Stalo se v Evropě v uplynulém týdnu

• Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.
• O zákazu dovozu zlata z Ruska, který v neděli oznámil na okraj summitu velkých světových ekonomik G7 americký prezident Joe Biden, bude Evropská unie jednat. V pondělním rozhovoru s televizí ZDF to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Uvedl rovněž, že nadcházející summit největších světových ekonomik G20 je důležité fórum, které nelze kvůli ruské agresi bojkotovat, o své účasti na tomto vrcholném setkání chce proto rozhodnout až později. Varoval před pádem do pasti ruského prezidenta Vladimira Putina, že svět je rozdělen na Západ a všechny ostatní.
• Spojené státy spolu s dalšími zeměmi ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chystají další protiruské sankce, které postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. V pondělí to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau před začátkem jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským novinářům sdělil zástupce americké vlády. Možností je i zavedení cenového stropu na vývoz ruské ropy, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie.
• Švýcarský federální trestní soud shledal švýcarskou banku Credit Suisse a jejího bývalého zaměstnance vinnými z nedostatečného postupu proti praní špinavých peněz. Bance vyměřil pokutu dva miliony švýcarských franků (téměř 50 milionů Kč). Verdikt je výsledkem prvního švýcarského trestního procesu s některou z tamních velkých bank.
• Skupina velkých světových ekonomik G7, Evropská unie, Argentina, Indie, Indonésie, Senegal a Jihoafrická republika chtějí urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost. Země to v pondělí po jednání na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau uvedly ve společném prohlášení. G7 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, jejich summitů se ale tradičně účastní i EU. Ostatní nečlenské státy pozval do Elmau německý kancléř Olaf Scholz.
• Ruská měna zahájila týden mírným poklesem, který ale později smazala a začala růst. Vůči dolaru se tak dál drží blízko nejvyšších hodnot za sedm let. Trh vyhodnocuje informace, že někteří držitelé ruských dluhopisů nedostali platbu úroku, protože západní sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu Moskvě znemožňují platbu řádně dokončit. Rusko se tak ocitá ve vynucené platební neschopnosti.
• Americký nejvyšší soud v pondělí zamítl další odvolání firmy Bayer v kauze kolem herbicidu Roundup. Bayer se snaží odvrátit mnohamilionové požadavky na odškodné žalujících, kteří tvrdí, že jim tento produkt německého farmaceutického a chemického podniku způsobil rakovinu.
• Evropská centrální banka (ECB) půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na akci nazvané Fórum ECB o centrálním bankovnictví to řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší.
• Proti evropskému zákazu benzinových a naftových motorů od roku 2035 jsou také rakouští průmyslníci a zemědělci. Obávají se jeho dopadů na domácí dodavatelské podniky. Rakouská Federace průmyslníků (IV) a hospodářská a zemědělská komora zveřejnily společné prohlášení na pozadí úterního setkání ministrů životního prostředí zemí EU v Lucemburku, kteří mají jednat o zákazu spalovacích motorů.
• Ruská invaze na Ukrajinu znamená pro svět dobu nejistoty, na našem odhodlání podporovat Kyjev to ale nic nemění. Na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny sedmi velkých ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elamu to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že země G7 jsou pilířem jednoty svobodného světa a že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině vyhrát.
• Maďarská centrální banka v úterý šokovala finanční trhy razantním zvýšením základní úrokové sazby. Zvýšila ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta, Maďarsko tak nyní má nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Většina ekonomů podle průzkumu agentury Reuters očekávala zvýšení sazby o půl procentního bodu.
• Úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska by ve druhém pololetí mohlo snížit výkon německé ekonomiky o 12,7 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou pro bavorskou hospodářskou asociaci vbw vypracoval institut Prognos. Podle hlavního ekonoma institutu Prognos Michaela Böhmera by tak německá ekonomika "sklouzla do hluboké recese", píše agentura DPA.
• Nálada německých spotřebitelů je na rekordním minimu. Vyplývá to z průzkumu mezi přibližně 2 000 německými spotřebiteli, jehož výsledky zveřejnil výzkumný institut GfK. Index na červenec se v porovnání s předchozím měsícem snížil o 1,2 bodu na minus 27,4 bodu. Na vině je pokračující válka na Ukrajině a přerušené dodavatelské řetězce, což přispívá k růstu cen energií a potravin.
• Ekonomická nálada v Evropské unii se v červnu zhoršila, zejména kvůli nárůstu pesimismu ve stavebnictví a mezi spotřebiteli. Očekávání domácností ohledně jejich budoucí finanční situace se dostalo na rekordní minimum, vyplývá ze středeční zprávy Evropské komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 1,7 bodu na 102,5 bodu, v České republice klesl o dva body na 94,6 bodu, plyne z podrobnějších údajů komise.
• Společnost Siemens Energy se ohradila vůči tvrzení Ruska, že muselo omezit dodávky plynu do Německa, protože firma neprovedla včas servis turbín. Informovala o tom agentura DPA.
• Těžiště investic skupiny PPF by nyní mělo být v Evropě. PPF pokračuje v úplném opouštění ruského trhu, na trzích spotřebitelského financování v Asii chce hledat partnery, kteří by pro společné podniky získali finance k jejich dalšímu rozvoji. V Číně by chtěla tamní Home Credit postupně prodat. Novinářům to řekl ředitel PPF Jiří Šmejc, který do čela skupiny nastoupil v červnu.
• Celosvětový nedostatek polovodičů, který narušuje výrobu automobilového sektoru, bude pokračovat i v příštím roce. Řekl to šéf německé automobilky Mercedes-Benz Ola Källenius.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu v červnu zpomalilo na 7,6 procenta z květnové hodnoty 7,9 procenta. Ve středu o tom v předběžné zprávě informoval německý statistický úřad Destatis, podle kterého se proti květnu spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta. Motorem inflačního růstu zůstávají podle statistiků především vysoké ceny energií a další dopady související s válkou na Ukrajině.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu podle sezonně přepočtených údajů činila 6,1 procenta, a zůstala tak na dubnové úrovni. Nejnižší nadále zůstává v Česku, kde se proti dubnu ale zvýšila o desetinu procentního bodu na 2,5 procenta. 
• Ruská plynárenská společnost Gazprom za loňský rok nevyplatí žádné dividendy, jejich výplatu zrušila poprvé od roku 1998. Cena akcií firmy, nad kterou má kontrolu Kreml, se v reakci na oznámení propadla o více než čtvrtinu.
• Pracovníci těžící ropu na třech plošinách na moři norské firmy Equinor zahájí 5. července stávku. Těžba ropy v zemi by kvůli stávce mohla klesnout až o čtyři procenta. Oznámil to ve čtvrtek odborový svaz Lederne.
• Kvůli osobním údajům, které shromažďuje účet na prohlížeči Google, se desítka evropských organizací na ochranu práv spotřebitelů obrátila na orgány dohlížející na ochranu soukromí. Na svém webu o tom ve čtvrtek informovalo sdružení evropských spotřebitelů BEUC, které jednotlivé národní organizace zastřešuje. Na orgány dohlížející na ochranu osobních údajů se obrátily spotřebitelské organizace například ve Francii, Řecku, Česku, Norsku či ve Slovinsku.
• Švédská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu v souladu s očekáváním o půl procentního bodu na 0,75 procenta. Jde o největší zvýšení za více než dvě desetiletí. S ohledem na inflaci, která je v této skandinávské zemi na 30letém maximu, chce banka ve zpřísňování měnové politiky pokračovat.
• Míra nezaměstnanosti v Německu se v červnu prudce zvýšila a z květnových 4,9 procenta se dostala na 5,2 procenta. Nárůst, který po několika měsících zastavil dlouhodobý pokles nezaměstnanosti, podle Spolkového úřadu práce souvisí se zohledněním válečných uprchlíků z Ukrajiny ve statistikách pracovního trhu.
• Meziroční míra inflace ve Francii se v červnu vyšplhala na rekordní maximum 6,5 procenta, zatímco v květnu činila 5,8 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie, které dnes zveřejnil francouzský statistický úřad INSEE. Inflace tak překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali na 6,3 procenta.
• Eurozóna směřuje ke stagflaci, tedy do situace, kterou charakterizuje vysoká inflace, stagnace poptávky a případně i vysoká nezaměstnanost. Myslí si to analytici největší švýcarské banky UBS, kteří ve čtvrtek předpověděli, že hospodářský růst v eurozóně se ve druhém pololetí téměř zastaví. Největší ekonomikou v eurozóně je Německo, kam směřuje značná část exportu českých firem.
• Německo jedná s energetickou společností Uniper o případné vládní záchraně. Firma jako první v Německu varovala před dopady nedostatku a vysokých cen plynu v důsledku omezování dodávek suroviny z Ruska do Evropy. O rozhovorech s Uniperem na téma stabilizačních opatření ve čtvrtek informoval mluvčí ministerstva hospodářství. Uniper patří mezi největší evropské zákazníky ruské státní plynárenské společnosti Gazprom a je zároveň největším dovozem ruského plynu do Německa. Přes Německo nakupují plyn i některé české obchodní firmy.
• Německo nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu. Bavorsko a Bádensko-Württembersko přitom patří k motorům německého hospodářství. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dal najevo, že se obává úplného přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1, kterým proudí plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
• Saúdskoarabský státní investiční fond PIF je v počáteční fázi jednání s britským výrobcem luxusních aut Aston Martin a převzetí podílu v automobilce v hodnotě až 200 milionů liber. Aston Martin se snaží získat další peníze pro financování nové řady svých modelů. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na informované zdroje.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch