Evropské akcie navzdory špatným zprávám zakončily ziskový týden dalším posílením

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek zpevnil o 0,31 % na 425,71 bodu (za týden +2,88 %), německý DAX přidal 0,05 % na 13 253,68 bodu (za týden +3,02 %), britský FTSE 100 připsal 0,08 % na 7 276,37 bodu (za týden +1,64 %) a francouzský CAC 40 stoupl o čtvrt procenta na 6 216,82 bodu (za týden +3 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se tento měsíc nečekaně snížila. Příčinou je rychlejší pokles ve výrobě a téměř zastavení růstu v sektoru služeb, neboť rekordní inflace v regionu přiměla spotřebitele omezit výdaje. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož předběžné výsledky v pátek zveřejnila společnost S&P Global.
• Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firma o tom v pátek informovala po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
• Firmy TotalEnergies a CMA CGM po tlaku francouzské vlády sníží ceny svých služeb, aby domácnostem ve Francii pomohly lépe zvládat dopady vysoké inflace. Francouzští zákonodárci zvažují, že firmy, kterým současná situace přináší nečekaně vysoké zisky, zatíží mimořádnou daní.
• Ruská centrální banka v pátek snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na osm procent. To je výraznější snížení, než se předpokládalo. Snaží se tak podpořit ekonomiku, na kterou mají negativní dopady západní sankce. Banka zároveň předpověděla, že hrubý domácí produkt Ruska se v letošním roce sníží o čtyři až šest procent. Koncem dubna počítala s propadem o osm až deset procent.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE v pondělí oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že firma dále nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
• Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur. To je nárůst o více než 50 % proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
• Švédský oděvní řetězec H&M odchází z Ruska. Druhý největší prodejce módy na světě to v pondělí oznámil na svém webu. Společnost pozastavila podnikání v Rusku na začátku března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Pro H&M bylo Rusko šestým největším trhem, počet prodejen tam firma zvyšovala, zatímco na mnoha jiných trzích prodejny redukuje. Rozhodnutí společnosti se týká zhruba 6 000 zaměstnanců.
• Britská farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) dokončila oddělení své spotřebitelské divize Haleon do samostatné firmy. Její vstup na londýnskou akciovou burzu se stal největším v Londýně za více než deset let. Nová společnost Haleon je největší světovou firmou zaměřenou na zdravotní péči pro spotřebitele se značkami, jako jsou Sensodyne, Panadol či Centrum. GSK se nadále zaměří výhradně na vakcíny a léky na předpis. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
• Člověkem vyvolané změny klimatu způsobily v Německu za poslední více než dvě desetiletí škody ve výši 6,6 miliardy eur ročně. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie o nákladech plynoucích z klimatických změn, jejíž vypracování si zadalo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.
• Americký provozovatel kaváren Starbucks údajně zkoumá možnosti prodeje svých aktivit v Británii, kde čelí stále tvrdší konkurenci a měnícím se zvyklostem zákazníků.
• Evropsko-americká automobilová skupina Stellantis se rozhodla ukončit ztrátový společný podnik s firmou Guangzhou Automobile Group na výrobu automobilů značky Jeep v Číně. Automobilka Stellantis v pondělní tiskové zprávě rozhodnutí zdůvodnila nedostatečným pokrokem plánu na získání většinového podílu v tomto společném podniku.
• Francouzská vláda v úterý nabídla 9,7 miliardy eur za zbylý 16% podíl ve společnosti EdF, aby tak mohla lépe zvládat energetickou krizi způsobenou válkou na Ukrajině. EdF je jednou z největších energetických společností v Evropě. Je také centrem francouzské jaderné strategie, na kterou vláda spoléhá s tím, že zmírní dopady prudkého růstu cen energií.
• Federace německých spotřebitelských organizací podala u soudu v Berlíně žalobu na americkou automobilku Tesla. Firma podle federace v reklamách klame spotřebitele a nedodržuje zákony na ochranu soukromí.
• Míra inflace v zemích Evropské unie v červnu vystoupila na rekordních 9,6 %, uvedl v úterý evropský statistický úřad Eurostat. V květnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 8,8 %. Nejvyšší inflace je v pobaltských zemích, Česká republika má s hodnotou 16,6 % čtvrtou nejvyšší inflaci v unii.
• Globální ratingová agentura Fitch v pondělí zhoršila Bělorusku hodnocení dlouhodobých dluhových závazků v zahraniční měně na stupeň "omezené selhání" z dosavadní známky C. Ta vyjadřovala velmi vysokou pravděpodobnost selhání při splácení závazků. Snížení ratingu přichází po vypršení 14denní lhůty pro odklad splátek běloruských eurobondů v původní měně, kterou byly americké dolary.
• Německý výrobce luxusních automobilů Mercedes-Benz plánuje do svého závodu na severu Španělska investovat 1,2 miliardy eur. S odvoláním na úterní oznámení odborových svazů UGT a CCOO o tom informovala agentura Reuters. Zaměstnanci předtím podpořili novou pracovní dohodu.
• Národní íránská ropná společnost (NIOC) a ruský plynárenský gigant Gazprom podepsaly memorandum o porozumění v hodnotě 40 miliard dolarů. S odvoláním na íránská média o tom informovala Reuters.
• Mezinárodní měnový fond varoval před vážnou recesí ve východní Evropě včetně České republiky v případě, že Rusko zavede embargo na dodávky plynu a ostatní země se s nimi nepodělí o své zásoby. Na svém webu o tom píše list Financial Times. Recese by podle fondu dolehla i na Itálii.
• Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou ve středu zveřejnila ukrajinská vláda. Žádost Ukrajiny o odklad splátek už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.
• Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 %. Navrhla to ve středu Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy. Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země, které přitom zatím dávaly najevo rozdílné postoje.
• Index cen výrobců v ČR v červnu vzrostl meziročně o 28,5 % (odhad: +28,8 %) a meziměsíčně přidal 1,4 % (odhad: +1,6 %). Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně zvýšily o 4,4 % a meziročně stouply o 42,5 %. Ceny průmyslových výrobců vzrostly meziměsíčně o 1,4 % a meziročně přidaly 28,5 %, nejvíce vzrostly ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny elektřiny, plynu a páry se zvýšily o 44,6 %.
• Míra inflace v Británii v červnu vystoupila na další maximum za 40 let. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen stouplo na 9,4 % z 9,1 % v květnu. To je nejvyšší hodnota od začátku roku 1982. Přispěly k tomu zejména ceny energií a pohonných hmot, uvedl britský statistický úřad.
• Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom je připravena dostát svým závazkům ve vývozu plynu. Šéf Kremlu zároveň varoval, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se mohla dále snížit kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) ve středu zhoršil výhled německé ekonomiky na letošní i příští rok, hospodářský růst podle něj brzdí negativní dopady války na Ukrajině. MMF nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt Německa se v letošním roce zvýší o 1,2 %, zatímco v květnové prognóze počítal s růstem 2 %.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v červenci podle předběžných dat klesl na -27 bodů (odhad: -24,9 bodu, červen: -23,8 bodu).
• Německý index výrobních cen v červnu meziročně vzrostl o 32,7 % (odhad: +33,7 %).
• Evropská centrální banka na červencovém zasedání podle očekávání zahájila cyklus zvyšování úrokových sazeb. Překvapila ovšem razance, s jakou ECB měnovou politiku utáhla. Analytici nejčastěji počítali se zvýšením sazeb o 25 bazických bodů, měnová autorita eurozóny je ovšem posunula výše rovnou o půl procentního bodu. Jde o první zvýšení sazeb ECB od roku 2011. V tiskové zprávě banka uvedla, že na nadcházejících zasedáních bude vhodné pokračovat v navracení úrokových sazeb k normálu.
• Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka ve čtvrtek oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
• Ukrajinská centrální banka ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent. Dosud počítala s inflací kolem 20 procent.
• Zrychlení růstu spotřebitelských cen způsobilo, že úroky z britského vládního dluhu vystoupily v červnu na rekord. Vláda minulý měsíc zaplatila na úrocích 19,4 miliardy liber, což je více než dvojnásobek předchozího rekordu. 
• Britská banka HSBC prodá své aktivity v Rusku místní bance Expobank. Dohodu podepsala těsně před tím, než Moskva oznámila záměr takové transakce blokovat jako odvetu za sankce uvalené Západem na její bankovní domy.
• Akcionáři největší polské petrochemické společnosti PKN Orlen na čtvrteční mimořádné valné hromadě schválili plán na převzetí domácího konkurenta Lotos. Akcionáři Lotosu transakci odsouhlasili již ve středu.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026