Evropské akcie v pátek zpevnily, zisky zaznamenaly indexy také za celý týden i červenec

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 1,28 % na 438,29 boudu, britský FTSE 100 přidal 1,06 % na 7 423,43 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,52 % na 13 484,05 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 1,72 % na 6 448,50 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 v závěru týdne výrazně posílily akcie společností Rockwool (+7,73 %), Hermès International (+7,49 %) nebo Allegro.eu (+6,99 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Vivendi (-7,22 %), British American Tobacco (-4,51 %) či Avast (-4,08 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 zpevnil o 2,96 %, FTSE 100 přidal 2,02 %, DAX posílil o 1,74 % a CAC 40 zaznamenal zisk 3,73 %. Za červenec pak STOXX Europe 600 přidal 7,65 %, FTSE 100 zpevnil o 3,55 %, DAX se zvýšil o 5,24 % a CAC 40 posílil o 8,72 %.

Od začátku letošního roku STOXX Europe 600 ztrácí 10,15 %, FTSE 100 posiluje o 0,53 %, DAX oslabuje o 15,11 % a CAC 40 odepisuje 9,85 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 % a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,2 %. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
• Hospodářský růst v Německu se v druhém čtvrtletí zastavil. V rychlém odhadu to v pátek oznámil spolkový statistický úřad. V prvním čtvrtletí největší ekonomika v Evropě vykázala proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 %, po zpřesnění údajů a po úpravě o nestejný počet pracovních dnů růst činil 0,8 %. Ekonomiku podpořila zejména spotřeba domácností a vlády. Naopak obchodní bilance růst brzdila.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v červenci vystoupila na 5,4 % z červnových 5,2 %. Vyplývá to z předběžných a sezónně očištěných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový úřad práce. Nárůst je větší, než se čekalo. Statistiky nyní zahrnují také ukrajinské uprchlíky, kteří v Německu hledají práci.
• Hrubý domácí produkt zemí Evropské unie se v druhém čtvrtletí zvýšil mezikvartálně o 0,6 %, což je stejné tempo jako v předchozím čtvrtletí. V rychlém odhadu to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. Meziroční růst pak zpomalil na 4 % z 5,5 % v období od ledna do března. V zemích eurozóny mezičtvrtletní růst zrychlil na 0,7 % z 0,5 % v prvním kvartálu, meziroční tempo růstu v zemích platících eurem ovšem kleslo na 4 % z 5,4 %. Dále Eurostat oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 % z červnové hodnoty 8,6 %. Inflace tak vystoupila na další rekord. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Červencový nárůst inflace byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni.
• Španělští piloti britské nízkonákladové letecké společnosti easyJet hodlají v srpnu devět dnů stávkovat za zlepšení pracovních podmínek. Oznámil to v pátek španělský odborový svaz SEPLA zastupující piloty. Odboráři požadují vrácení pracovních podmínek pilotů na úroveň z doby před pandemií covidu-19 a uzavření nové kolektivní smlouvy.
• Dodávka turbíny pro plynovod Nord Stream 1 neodpovídá smlouvě, tvrdí náměstek šéfa ruské plynárenské společnosti Gazprom Vitalij Markelov. V televizním rozhovoru v pátek zesílil kritiku na adresu německé společnosti Siemens Energy. Problémy s turbínami používá Rusko jako argument při vysvětlování, proč od středy snížilo dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 na pouhých 20 % kapacity potrubí. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie a Západ vnímá omezování těchto dodávek jako reakci Moskvy na protiruské sankce vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.
• Německo: Index dovozních cen v červnu meziročně vyskočil o 29,9 % (v souladu s odhady, květen: +30,6 %), meziměsíčně se zvýšil o procento (odhad: +0,8 %, květen: +0,9 %).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ruský plynárenský gigant Gazprom 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, oznámila ruská společnost. V současnosti je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity a dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových denně.
• Řada průmyslových podniků v Německu v reakci na silný růst cen energií omezuje výrobu. Vyplývá to z výsledků průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory, kterého se zúčastnilo asi 3 500 podniků. K omezování produkce nebo k částečnému přerušení obchodní činnosti podle průzkumu přikročilo 16 procent respondentů.
• Podnikatelská nálada v Německu v červenci klesla na nejslabší úroveň za dva roky, hospodářskou aktivitu podkopávají vysoké ceny energií a hrozící nedostatek zemního plynu. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Podle prezidenta Ifo Clemense Fuesta stojí německá ekonomika na prahu recese.
• Německá společnost Siemens Energy předala ruskému plynárenskému podniku Gazprom dokumentaci k opravené turbíně, která je nutná k provozu plynovodu Nord Stream 1. Plynovod Nord Stream 1 je hlavní trasou pro vývoz ruského zemního plynu do Evropské unie, od června ale funguje pouze na 40 procent kapacity, což Gazprom zdůvodňuje opožděným návratem turbíny z opravy v Kanadě.
• Evropská centrální banka bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi hospodářství eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout.
• Francouzský provozovatel telekomunikačních satelitů Eutelsat jedná o případném spojení s britským konkurentem OneWeb. Spojení by podnikům pomohlo v konkurenčním boji se satelitní sítí Starlink společnosti SpaceX amerického podnikatele Elona Muska nebo sítí Kuiper firmy Amazon dalšího amerického miliardáře Jeffa Bezose.
• Německé aerolinky Condor si objednaly u evropského výrobce letadel Airbus 13 strojů pro lety na střední vzdálenost A320neo a dalších 28 strojů A321neo. Na jiné typy letadel si společnost ponechala opci. Podle agentury DPA to firma v pondělí uvedla po zasedání dozorčí rady.
• Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu. Snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. Pesimismus spotřebitelů sílí pět měsíců a v prvním prázdninovém měsíci se jejich důvěra propadla na nejnižší hodnotu od ledna 2003, tedy od začátku zjišťování důvěry. Důvěra v hospodářství Česka se snížila i v meziročním srovnání.
• Odbory vyzvaly pozemní personál německých aerolinek Lufthansa k jednodenní stávce. Uskuteční se od této středy 27. července od 3.45 do čtvrtečních 6.00 SELČ. Očekává se, že mnoho letů bude zrušeno a že nastanou zpoždění.
• Francouzský provozovatel telekomunikačních satelitů Eutelsat podepsal předběžnou dohodu o spojení s britským konkurentem OneWeb. Spojení by podnikům mohlo pomoci v konkurenčním boji se satelitní sítí Starlink společnosti SpaceX amerického podnikatele Elona Muska nebo sítí Kuiper firmy Amazon dalšího amerického miliardáře Jeffa Bezose.
• Měnový výbor maďarské centrální banky (NBH) zvýšil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 10,75 procenta. Je to poprvé od konce roku 2008, kdy se základní sazba dostala nad deset procent. Banka tak pokračuje v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu. Vyplývá to z prohlášení zveřejněného po zasedání měnového výboru.
• Lufthansa ve středu kvůli stávce zruší téměř všechny lety z Frankfurtu nad Mohanem a z Mnichova, celkem přes 1000 spojů. Stávkovat se chystá na 20 000 členů pozemního personálu.
• Evropská unie v úterý o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. 
• Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok, slabší růst ale čeká i v roce příštím. Fond v aktualizaci svého jarního výhledu v úterý uvedl, že na letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu o 3,2 procenta, což je o 0,4 procentního bodu méně, než předpokládal v dubnové prognóze. Na příští rok počítá se zpomalením tempa na 2,9 procenta, proti jarnímu výhledu je to o sedm desetin procentního bodu méně.
• Nálada německých spotřebitelů je na novém rekordním minimu. Vyplývá to z průzkumu mezi přibližně 2 000 německými spotřebiteli, jehož výsledky ve středu ráno zveřejnil výzkumný institut GfK. Index na srpen se v porovnání s předchozím měsícem snížil o 2,9 bodu na -30,6 bodu. Německé spotřebitele již delší dobu znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích, válka na Ukrajině a růst cen energií a potravin. Nyní se k těmto obávám připojil strach z nedostatečných dodávek plynu v zimních měsících.
• Pozemní personál německé letecké společnosti Lufthansa stávkuje, už v úterý se kvůli tomu rušily lety. Nabídka vedení na zvýšení mezd je podle odborové organizace Verdi nedostatečná. Se zrušenými lety musejí počítat i cestující z České republiky.
• Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 ve středu klesly. Napsala to agentura DPA s odkazem na předběžné údaje o síti ze dvou spojovacích bodů v Lubminu v západním Pomořansku. Podle nich tam mezi 8.00 a 9.00 SELČ přiteklo 17 milionů kilowatthodin (kWh/h). Mezi 6.00 a 7.00 SELČ to ještě bylo více než 27 milionů. Podle DPA může množství dodávaného plynu dále klesat. Rusko ale podle ní a týdeníku Der Spiegel možná pošle více plynu přes Slovensko.
• Palubní personál irských nízkonákladových aerolinek Ryanair ve Španělsku plánuje až do ledna každý týden pořádat čtyřdenní stávky, aby prosadil požadavky na zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Informovaly o tom ve středu odbory. Stávky by se podle jejich sdělení měly konat vždy od pondělí do čtvrtka, a to v období od 8. srpna do 7. ledna.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom si na čtvrtek pro tranzit plynu přes Ukrajinu zarezervovala méně než čtvrtinovou kapacitu ve srovnání se středou. Provozovatel ukrajinského tranzitního systému uvedl, že Gazprom si zarezervoval kapacitu pro přepravu deseti milionů krychlových metrů, zatímco na středu to bylo 42,2 milionu.
• Ruská ekonomika klesla v druhém čtvrtletí v meziročním srovnání o čtyři procenta. Oznámilo to ve středu ruské ministerstvo hospodářství. V prvních třech měsících letošního roku hrubý domácí produkt vzrostl o 3,5 %.
• Automobilový koncern Volkswagen chce prodat svůj montážní závod v ruské Kaluze. Potenciálním kupcem by mohl být kazašský výrobce automobilů. Uvedl to ruský list Vedomosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se záměry společnosti. V Kaluze se montovaly rovněž vozy české automobilky Škoda Auto. Podle listu by Volkswagen měl rozhodnout o závodu do konce letošního roku.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v červenci kleslo na 7,5 % z červnových 7,6 %. Informoval o tom ve čtvrtek v předběžné zprávě německý statistický úřad. Inflace klesla už druhý měsíc za sebou. Zpomalení růstu cen však bylo mírnější, než očekávali analytici. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie se inflace navíc překvapivě zvýšila, a to na 8,5 % z červnových 8,2 %.
• Index ekonomické nálady v eurozóně v červenci klesl na 99 bodů ze 103,5 bodu v červnu (revidováno ze 104 bodů), čekal se pokles jen na 102 bodů. Index spotřebitelské důvěry podle dat Evropské komise spadl v souladu s očekáváním na -27 bodů z -23,8 bodu (revidováno z -27 bodů).
• Německo plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 % jejich nákladů. Podle tiskových agentur to uvádějí zdroje z německého ministerstva hospodářství.
• Švýcarský potravinářský gigant Nestlé kvůli nejvyššímu růstu nákladů za 40 let v prvním pololetí zdražil své výrobky v průměru o 6,5 %. Výrobce čokoládové tyčinky KitKat nebo cereálií Nesquik to spolu s výsledky hospodaření ve čtvrtek uvedl ve svém oznámení. Růst cen tento týden v reakci na dražší pohonné hmoty, růst mezd a dražší ingredience oznámila například i nápojová společnost Coca-Cola nebo řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald's.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Globální telekomunikační společnost Vodafone Group zvýšila v prvním čtvrtletí svého finančního roku tržby za poskytnuté služby o 2,5 procenta na 9,51 miliardy eur. K růstu přispěla vysoká inflace v Turecku, naopak na klíčovém trhu v Německu firmě tržby o půl procenta klesly.
• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair vykázala v období od dubna do června zisk po zdanění 170 milionů eur. Je to její první zisk po třech letech, zaostal ale za čísly z dob před koronavirovou pandemií.
• Zisk největší švýcarské banky UBS se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o pět procent na 2,1 miliardy dolarů. Zaostal však za očekáváním analytiků, kteří počítali s jeho nárůstem na 2,4 miliardy dolarů. Aktivity UBS v oblasti investičního bankovnictví a správy majetku se totiž potýkaly s obtížnými podmínkami na trzích.
• Ruské internetové společnosti Yandex ve druhém čtvrtletí prudce vzrostl zisk i tržby, protože úsporná opatření jí pomohla překonat vnější problémy. V příštích čtvrtletích by pak podle svého prohlášení mohla výrazně zvýšit investice. Očištěný zisk před úroky, zdaněním a odpisy ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 345 procent na 25,7 miliardy rublů (10,3 miliardy Kč).
• Německá automobilka Mercedes-Benz v druhém čtvrtletí navzdory nedostatku čipů a koronavirovým uzávěrám v Číně zvýšila tržby i provozní zisk. Firma ve středu oznámila, že zisk před úroky a zdaněním bez zahrnutí mimořádných položek meziročně zvýšila o osm procent na 4,9 miliardy eur. Zlepšila i výhled na celý letošní rok.
• Evropskému výrobci letadel Airbus v druhém čtvrtletí spadl očištěný provozní zisk o 31 % na 1,38 miliardy eur, k poklesu přispěly potíže v globálním dodavatelském řetězci. Firma současně ve středečním sdělení zhoršila roční odhad dodávek letadel a zpomalila plánované zvyšování výroby.
• Německý automobilový koncern Volkswagen v prvním pololetí zvýšil zisk po zdanění meziročně o více než čtvrtinu na 10,6 miliardy eur. Nezabránily mu v tom ani problémy s čipy a koronavirové uzávěry v Číně. Firma o výsledcích informovala ve čtvrtečním sdělení.
• Automobilka Stellantis v prvním pololetí zvýšila meziročně zisk před úroky a zdaněním (EBIT) o 44 % na 12,4 miliardy eur. Čtvrtý největší výrobce automobilů na světě to uvedl ve čtvrtečním sdělení. Navzdory růstu nákladů a nedostatku čipů tak má firma za sebou rekordní pololetí.
• Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev (AB InBev) zvýšil v druhém čtvrtletí zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) o pět procent na 5,1 miliardy USD. Výsledek překonal očekávání analytiků, přispěly k němu vyšší ceny a poptávka v Latinské Americe, uvedla firma ve čtvrtečním sdělení. Tržby vzrostly o devět procent na 14,8 miliardy USD.
• Britská ropná společnost Shell v druhém čtvrtletí meziročně zdvojnásobila upravený čistý zisk na rekordních 11,47 miliardy dolarů. Firma to uvedla ve čtvrteční výsledkové zprávě. K růstu přispěly vysoké ceny ropy, marže rafinerií a solidní výsledky v obchodování s plynem. Podnik ale zároveň v Británii čelí kritice za to, že zatímco má rekordní zisky, domácnosti jsou nuceny platit rekordní účty za energie.
• Francouzská energetická společnost EdF se v první polovině roku propadla do ztráty 5,29 miliardy eur ve srovnání s čistým ziskem 4,17 miliardy eur ve stejném období roku předchozího. Tržby sice vzrostly, firma ale zaznamenala propad výroby elektřiny z jádra. Ve čtvrtečním sdělení EdF současně varovala před dalším vývojem hospodaření. Francouzská vláda nyní připravuje opětovné zestátnění firmy, ve které vlastní 84% podíl.
• Francouzská energetická společnost TotalEnergies díky vysokým cenám ropy a plynu na světových trzích v druhém čtvrtletí meziročně téměř ztrojnásobila čistý zisk na 5,7 miliardy USD. Informovala o tom ve čtvrtek ve své výsledkové zprávě. Management navrhl zvýšit dividendu o pět procent, další peníze firma akcionářům vrátí formou odkupu svých akcií.

Zdroj: CNBC