Evropské akcie v pátek i za celý uplynulý týden zlevnily. Trendu se vzepřela jen burza v Londýně

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek oslabil o 0,77 % na 437,36 bodu (za týden -0,80 %), německý DAX pozbyl 1,12 % na 13 544,52 bodu (za týden -1,82 %), britskému FTSE 100 se podařilo posílit o 0,11 % na 7 550,37 bodu (za týden +0,66 %) a francouzský CAC 40 odepsal 0,94 % na 6 495,83 bodu (za týden -0,89 %).

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Britská společnost Cineworld Group, která je druhým největším provozovatelem kin na světě, se chystá v příštích týdnech vyhlásit bankrot. Informoval o tom v pátek list The Wall Street Journal, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Cineworld prostřednictvím divize Cinema City působí také v Česku.
• Výrobní ceny v Německu v červenci meziročně vzrostly o rekordních 37,2 %. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou vyšší náklady a slábnoucí ekonomický růst kvůli válce na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
• Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství (IW), o kterém v pátek informovala agentura Reuters. Růst německého vývozu do Číny zároveň výrazně oslabil, uvedl institut s odvoláním na ekonomy, kteří poukazují na trend směřující k větší lokální produkci na čínském trhu.
• Britský index spotřebitelské důvěry v srpnu klesl na -44 bodů (odhad: -42 bodů, červenec: -41 bodů).
• Britské maloobchodní tržby v červenci meziročně klesly o 3,4 % (odhad: -3,3 %, červen: -6,1 %).

Výsledková sezóna

• Zisk rakouské pojišťovací skupiny Uniqa v prvním pololetí klesl o téměř 12 procent na 151 milionů eur. Na vině bylo snížení hodnoty ruských dluhopisů, ale i zátěž způsobená plněním vysokých škod po přírodních katastrofách. Celoroční výhled podnik nezveřejnil.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Moskevská burza se v pondělí částečně otevřela zahraničním investorům, kvůli válce na Ukrajině pro ně byla téměř šest měsíců uzavřena. Zatím je možné obchodovat jen s dluhopisy, a to pouze investorům ze zemí, které Moskva nepovažuje za nepřátelské. To znamená, že na moskevskou burzu stále nesmějí investoři ze zemí, které zatěžují ruskou ekonomiku sankcemi, informoval server BBC.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom zvýšila dodávky plynu do Maďarska nad objem stanovený v dlouhodobé smlouvě. Zvýšené dodávky byly zahájeny v pátek ráno, uvedla agentura MTI. Odvolává se přitom na sdělení tajemníka ministerstva zahraničních věcí a obchodu Tamáse Menczera.
• Počet občanů Evropské unie, kteří se stěhují do Británie, po brexitu prudce klesl. Odchod Británie z EU totiž omezil přístup do země především málo placené pracovní síle, uvádí výzkum, na který se odvolává britský list The Guardian. Dramatický pokles migrace ze států Evropské unie tvrdě zasáhl především britské pohostinství.
• Podmínky na evropském trhu s kancelářskými prostory jsou teď nejhorší od finanční krize. Hrozí přitom, že rostoucí úrokové sazby a růst nákladů na výstavbu zastaví jeho zotavení z pandemického propadu. Vyšší úrokové sazby a širší zpřísnění finančních podmínek podle analýzy Bank of America (BoA) majitelům kanceláří poprvé od roku 2007 zvýšily náklady na obsluhu jejich dluhu nad příjmy z pronájmu, upozornil server listu Financial Times (FT).
• Saúdskoarabská investiční společnost Kingdom Holding, kterou kontroluje saúdský princ Valíd bin Talál, v únoru a v březnu v tichosti investovala přes půl miliardy dolarů do předních ruských energetických firem Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zpráv pro regulační úřady. Investice se uskutečnily v době, kdy řada západních zemí na ruské energetické podniky a jejich vedoucí představitele uvalovala sankce v reakci na ruský útok na Ukrajinu.
• Německo: Index velkoobchodních cen v červenci meziročně vyskočil o 19,5 % (v souladu s odhadem, červen: +21,2 %), meziměsíčně se snížil o 0,4 % (červen: +0,1 %).
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v srpnu mírně klesla. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil německý hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady na srpen klesl proti červenci o 1,5 bodu na -55,3 bodu. Na vině jsou obavy z rostoucích životních nákladů, které se mohou negativně promítnout do soukromé spotřeby. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že se hodnota indexu v porovnáním s červencem nezmění.
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 % na více než 4 000 dolarů za tisíc metrů krychlových. Vývoz a produkce samotného Gazpromu klesá vinou západních sankcí uvalených na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu.
• Eurozóna: Obchodní bilance v červnu skončila deficitem 24,6 miliardy eur (odhad: -20 miliard eur, květen: -28,4 miliardy eur).
• Míra inflace v Británii v červenci vystoupila na 10,1 %, maximum od února 1982. Přispěly k tomu zejména ceny energií, pohonných hmot, potravin a nealkoholických nápojů, uvedl ve středu britský statistický úřad. V červnu spotřebitelské ceny vykázaly meziroční nárůst o 9,4 %.
• Mezikvartální růst ekonomiky Evropské unie v druhém čtvrtletí zůstal na 0,6 %, meziroční tempo růstu však kleslo na 4 %. Ve zpřesněné zprávě to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil první odhad zveřejněný koncem července. V období od ledna do března hrubý domácí produkt vykázal meziroční růst o 5,5 %.
• Německo se od ruského vpádu na Ukrajinu snaží rychle snižovat závislost na ruském plynu, jeho úsilí ale ohrožuje nejen dostupnost náhradních zdrojů, ale i nízká hladina Rýna a dalších řek. Dlouhotrvající sucho totiž komplikuje dodávky uhlí a dalších energetických surovin, neboť lodě nemohou plout plně vytížené.
• Palubní personál španělských nízkonákladových aerolinek Iberia Express plánuje od 28. srpna do 6. září stávkovat. Požaduje lepší pracovní podmínky a zvýšení mezd, které by kompenzovalo inflaci. S odkazem na středeční oznámení odborů o tom informovala agentura Reuters. Iberia Express provozuje lety na krátkou a střední vzdálenost z Madridu do více než 40 evropských měst.
• Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo odhad letošního vývoje ruské ekonomiky. Nové prognózy, ke kterým získala přístup agentura Reuters, předpokládají, že hrubý domácí produkt Ruska se v letošním roce sníží o 4,2 %. Před třemi měsíci ministerstvo předpovídalo, že HDP se letos propadne o 7,8 %.
• Meziroční růst polské ekonomiky v druhém čtvrtletí podle sezónně přepočtených údajů zpomalil na 4,5 % z 9,2 % v prvním kvartálu. Uvedl to ve středečním rychlém odhadu polský statistický úřad. Podle analytiků bude zpomalování hospodářského růstu pokračovat také v druhé polovině roku, píše agentura PAP. V mezičtvrtletním srovnání se polský hrubý domácí produkt snížil o 2,3 % po nárůstu 2,5 % v prvním kvartálu.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od DCLG v červenci meziročně stoupl o 7,8 % (odhad: +12,5 %, červen: +12,8 %).
• Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 % z červnové hodnoty 8,6 %. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 % z červnových 9,6 %, uvádí evropský statistický úřad.
• Německo dočasně sníží daň z přidané hodnoty u zemního plynu z běžné 19% sazby na 7 %, aby spotřebitelům ulevilo od vysokých cen energií. Ve čtvrtek to v mimořádném prohlášení po jednání vlády oznámil kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že vláda prověří, zda dodavatelé snížení daně ve vyúčtování zákazníkům plně zohlední.
• Turecká centrální banka ve čtvrtek šokovala finanční trhy snížením základní úrokové sazby o procentní bod na 13 %. Banka přikročila ke snížení úroku v době, kdy inflace v Turecku dosahuje téměř 80 % a kdy je celosvětovým trendem zpřísňování měnové politiky.
• Norská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 %. Banka zároveň uvedla, že s ohledem na růst inflace, který překonal odhady, pravděpodobně úrokovou sazbu opět zvýší v září.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Grou v prvním pololetí stoupl čistý zisk o 8,6 % na 202,3 milionu eur. Zisk před zdaněním dosáhl 277,3 milionu eur, a byl tak meziročně vyšší o 10,3 %.
• Polská státní plynárenská společnost PGNiG v prvním pololetí téměř zdvojnásobila čistý zisk na 4,84 miliardy zlotých (více než 25 miliard Kč). Výsledky jejích těžařských aktivit podpořily rekordně vysoké ceny plynu, které jsou částečně důsledkem invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026