Evropské akcie v pondělí výrazně posílily. Těžily z nadějí, že energetická krize poleví
Evropské akcie se v pondělí vyšplhaly na dvoutýdenní maximum. Podporovaly je naděje, že se podaří dostat pod kontrolu ceny energií. Akcie bankovních společností navíc těží z vyhlídek na další zvyšování úrokových sazeb.
Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se zvýšil o 1,76 % na 427,75 bodu, hlavní index frankfurtské akciové burzy DAX vzrostl o 2,40 % na 13 402,27 bodu, index francouzských akcií CAC 40 stoupl o 1,95 % na 6 333,59 bodu a index londýnské akciové burzy FTSE 100 si připsal 1,66 % na 7 473,03 bodu.
Pozornost investorů se soustředí na snahy o odvrácení negativních dopadů vysokých cen energií na domácnosti a podniky. "Stále vidíme pokračování pozitivní nálady, která se objevila minulý týden, kdy byla v Evropě přijata opatření k omezení cen energií," uvedl analytik Stuart Cole ze společnosti Equiti Capital. "Vyvolalo to naděje, že inflace by mohla dosáhnout vrcholu dříve, než se původně předpokládalo," dodal.
K nadějím na polevení energetické krize v Evropě přispěly rovněž zprávy o úspěších ukrajinské armády v boji proti ruským okupačním silám.
Válka na Ukrajině vedla v Evropě k výraznému zdražení plynu, v jehož důsledku prudce stouply také ceny elektřiny. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí sice klesla, zůstává však mnohonásobně vyšší než před rokem. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku se v pondělí snížila o téměř osm procent a uzavřela na 191,03 eura za megawatthodinu. Před rokem se pohybovala nad 30 eury za MWh.
Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích
- Ruská vláda se tento měsíc chystá nabídnout investorům státní dluhopisy za 40 miliard rublů (zhruba 16 miliard Kč). Oznámilo to v pondělí ruské ministerstvo financí. Náměstek ministra financí Timur Maksimov už minulý týden avizoval, že vláda si v září po sedmiměsíční přestávce ve vydávání státních dluhopisů plánuje vypůjčit peníze na domácím dluhopisovém trhu.
- Růst hrubého domácího produktu Německa v letošním roce kvůli energetické krizi prudce zpomalí, ekonomika stoupne zhruba o 1,6 %. V příštím roce ji ale čeká recese, HDP se sníží o 0,3 %. V pondělí to v ekonomickém výhledu uvedl německý institut Ifo, který přitom ještě letos v červnu počítal s růstem HDP na letošní rok o 2,5 %.
- Největší evropský výrobce domácích spotřebičů Electrolux zahájil program snižování nákladů a varoval před poklesem zisku. Vysoká inflace a nízká důvěra spotřebitelů se totiž odrážejí v citelném poklesu poptávky po domácích spotřebičích. Na snižování nákladů se firma zaměří hlavně v Evropě a Severní Americe, pozitivní vliv na zisk z programu očekává v příštím roce. Electrolux to v pondělí uvedl v tiskové zprávě.
- Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 17,2 %, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 %. Tempo růstu tak po 13 měsících kleslo. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 %.
- Spojené království: Obchodní bilance v červenci skončila deficitem 7,793 miliardy liber (červen: -11,387 miliardy liber).
- Spojené království: HDP v červenci meziměsíčně stoupl o 0,2 % (odhad: +0,5 %, červen: -0,6 %), průmyslová výroba meziročně stoupla o 1,1 % (odhad: +2 %, červen: +2,4 %).
Zdroj: CNBC, ČTK
