Evropské akcie zažily nejhorší týden za tři měsíce, v pátek hlavní index odepsal přes procento a půl

Hlavní index frankfurtské burzy DAX v pátek klesl o 1,66 % na 12 741,26 bodu, index francouzských akcií CAC 40 se snížil o 1,31 % na 6 077,30 bodu a index londýnské akciové burzy FTSE 100 ztratil 0,62 % na 7 236,68 bodu. Za celý uplynulý týden se pak FTSE 100 snížil o 1,56 %, DAX odepsal 2,65 % a CAC 40 přišel o 2,17 %.

Mezinárodní měnový fond ve čtvrtek uvedl, že výhled globální ekonomiky zůstává pesimistický a některé země se v příštím roce nevyhnou recesi. Zatím je ale podle něj příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda recese může zasáhnout podstatnou část světa. Měnový fond v červenci zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,2 % a na příští rok na 2,9 %. Podzimní prognózu vydá v říjnu.

Světová banka varovala, že svět se v příštím roce může dostat do hospodářské recese. Zdůvodňuje to postupem mnoha centrálních bank, které ve snaze potlačit vysokou inflaci zvyšují úrokové sazby. Růst ve třech největších světových ekonomikách - tedy ve Spojených státech, Číně a v eurozóně - prudce zpomaluje. Světová banka se domnívá, že do recese může globální ekonomiku posunout už i jen relativně málo závažný problém.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Ruská ekonomika se na úroveň z doby před zahájením útoku na Ukrajinu pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2030. Předpovídá to podle agentury Reuters zpráva evropské ratingové agentury Scope Ratings.
• Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. V pátek to oznámilo spolkové ministerstvo financí, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Správu vláda svěřila Spolkové agentuře pro sítě, která je v Německu síťovým regulátorem. Agentura převzetím německé části ruského podniku Rosněfť získává kontrolu nad jeho podíly v rafineriích PCK ve Schwedtu, MiRo v Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu.
• Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 %, zatímco v červenci činila 9,8 %. V konečné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 % je ale pátá nejvyšší v unii.
• Ruská centrální banka v pátek podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,5 %. Rozhodnutí zdůvodnila zejména slábnoucí inflací. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová ale zároveň řekla, že prostor k dalšímu snižování sazeb už se vyčerpává.
• Velká Británie: Maloobchodní tržby v srpnu klesly meziročně o 5,4 % (odhad: -4,2 %, červenec: -3,2 %) a meziměsíčně o 1,6 % (odhad: -0,5 %, červenec: +0,4 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Ruská vláda se tento měsíc chystá nabídnout investorům státní dluhopisy za 40 miliard rublů (zhruba 16 miliard Kč). Oznámilo to v pondělí ruské ministerstvo financí. Náměstek ministra financí Timur Maksimov už minulý týden avizoval, že vláda si v září po sedmiměsíční přestávce ve vydávání státních dluhopisů plánuje vypůjčit peníze na domácím dluhopisovém trhu.
• Růst hrubého domácího produktu Německa v letošním roce kvůli energetické krizi prudce zpomalí, ekonomika stoupne zhruba o 1,6 %. V příštím roce ji ale čeká recese, HDP se sníží o 0,3 %. V pondělí to v ekonomickém výhledu uvedl německý institut Ifo, který přitom ještě letos v červnu počítal s růstem HDP na letošní rok o 2,5 %.
• Největší evropský výrobce domácích spotřebičů Electrolux zahájil program snižování nákladů a varoval před poklesem zisku. Vysoká inflace a nízká důvěra spotřebitelů se totiž odrážejí v citelném poklesu poptávky po domácích spotřebičích. Na snižování nákladů se firma zaměří hlavně v Evropě a Severní Americe, pozitivní vliv na zisk z programu očekává v příštím roce. Electrolux to v pondělí uvedl v tiskové zprávě.
• Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 17,2 %, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 %. Tempo růstu tak po 13 měsících kleslo. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 %.
• Spojené království: Obchodní bilance v červenci skončila deficitem 7,793 miliardy liber (červen: -11,387 miliardy liber).
• Spojené království: HDP v červenci meziměsíčně stoupl o 0,2 % (odhad: +0,5 %, červen: -0,6 %), průmyslová výroba meziročně stoupla o 1,1 % (odhad: +2 %, červen: +2,4 %).
• Míra nezaměstnanosti ve Velké Británii se za tři měsíce do konce července snížila na 3,6 %, a byla tak nejníže od roku 1974. Za jejím poklesem je prudký růst počtu ekonomicky neaktivních osob, tedy těch lidí, kteří si přestali hledat práci.
• Německá ekonomika se ve druhém pololetí může dostat do stagnace a případně i do recese. Uvádí to zpráva spolkového ministerstva hospodářství. Zpráva také zmiňuje rostoucí počet insolvencí.
• Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) neuspěla s klimatickou žalobou proti automobilce Mercedes-Benz, po které mimo jiné požadovala, aby od listopadu 2030 zastavila prodej aut s konvenčním spalovacím motorem. Podle rozhodnutí zemského soudu ve Stuttgartu leží odpovědnost na zákonodárcích, nikoli na soudcích. Ekologové z DUH k verdiktu řekli, že zákonodárci nekonají, proto musí zakročit soud. Proti rozsudku se tak chtějí odvolat.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v září kvůli obavám z nedostatku energií a jejich cen opět zhoršila. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil německý hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady na září klesl proti srpnu o 6,6 bodu na -61,9 bodu. To je nejnižší hodnota od října 2008. Pokles indexu byl výraznější, než čekali analytici. Ti podle agentury DPA očekávali snížení indexu na -59,5 bodu.
• Největší německý dovozce ruského plynu Uniper zvažuje, že bude u švédského arbitrážního soudu požadovat po ruské plynárenské společnosti Gazprom odškodné ve výši miliard eur za údajně neoprávněné omezování dodávek. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Uniper podle Reuters potvrdil, že by odškodné mohl žádat.
• Německo: Harmonizovaný index spotřebitelských cen byl v srpnu potvrzen meziročně na 8,8 % a meziměsíčně na 0,4 %.
• Část klientů ruské společnosti Rusal nakupuje od této firmy výrobky z hliníku se slevou. S odvoláním za své zdroje to ve středu uvedla agentura Reuters. Zákazníci se tak jistí pro případ, že riziko zavedení sankcí sníží poptávku.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii se v srpnu snížilo na 9,9 %procenta ze 40letého maxima 10,1 % v červenci. Inflace klesla poprvé od září 2021 a je nižší, než čekali analytici. Pokles inflace způsobily nižší ceny pohonných hmot. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil britský statistický úřad.
• Evropská unie bude dál solidárně pomáhat Ukrajině v jejím obraně proti ruskému agresorovi a nepoleví v sankcích vůči Rusku. V tradičním poselství o stavu EU to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která si jako čestného hosta do Štrasburku pozvala ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou. S ní ještě dnes vyrazí do Kyjeva, aby o návrzích další evropské pomoci diskutovala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
• Průmyslová výroba v Evropské unii v červenci klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 1,6 % po červnovém zvýšení o procento. Hlavní podíl na poklesu měla produkce kapitálového zboží, které se používá k výrobě finálních produktů a je odrazem podnikových investic. V meziročním srovnání výroba klesla o 0,8 %. Uvedl to ve středeční zprávě evropský statistický úřad Eurostat.
• Německá vláda by mohla získat většinový podíl ve společnosti Uniper, což je největší německý dovozce ruského plynu. Firma to ve středu uvedla v prohlášení jako jednu z možných cest další stabilizace společnosti, která se kvůli omezení dodávek ruského plynu a zdražení této energetické suroviny dostala do existenčních problémů. Zda spolková vláda navýší svůj nynější 30% podíl v Uniperu, ale ještě nebylo rozhodnuto.
• Ukrajina počítá na příští rok s rozpočtovým deficitem v přepočtu kolem 38 miliard dolarů, což je důsledek obrany proti invazi ruských vojsk. Řekl to ve středu ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Kyjev hodlá schodek pokrýt hlavně penězi od Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské unie a Spojených států.
• Ukrajina se domnívá, že na obnovu válkou zničené země bude potřebovat asi 350 miliard dolarů. Před jednáním zástupců skupiny vyspělých zemí G7 to dnes řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Dodal, že jde o odhad vlády v Kyjevě. Ministr také řekl, že na Ukrajině vidí možnost vítězství demokracie.
• Německá vláda by mohla převzít kontrolu nad rafinerií v braniborském Schwedtu, kde drží většinu ruská společnost Rosněfť. S odvoláním na své zdroje o tom ve čtvrtek informoval magazín Der Spiegel. Německý ministr hospodářství Robert Habeck zprávu odmítl komentovat. Rafinerie je klíčová pro zásobování východního Německa ropnými produkty, z hlediska energetické bezpečnosti je ale slabým článkem, neboť zpracovává ropu z Ruska, která do zařízení proudí ropovodem Družba.
• Náklady na práci v Evropské unii se v druhém čtvrtletí meziročně zvýšily o 4,4 % po nárůstu o 4,5 % v prvním čtvrtletí. Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. V České republice růst nákladů na práci zpomalil na 6,9 % z 9,1 % v druhém kvartálu.
• Německo už není ve vztahu k Číně naivní a společně s Evropskou unií zaujme vůči Pekingu tvrdší postoj v otázce obchodních vztahů. Ve čtvrtek to po jednání s kolegy ze skupiny vyspělých zemí G7 řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
• Eurozóna: Obchodní bilance v červenci skončila deficitem 34 miliard eur (odhad: -16,4 miliardy eur, červen: -24,6 miliardy eur).
• Německo: Index velkoobchodních cen v srpnu meziročně vzrostl o 18,9 % proti předchozím +19,5 % (odhad: +21 %) a meziměsíčně se zvýšil o 0,1 % (odhad: -0,6 %, červenec: -0,4 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší ruská ropná společnost Rosněfť v prvním pololetí zvýšila čistý zisk meziročně o 13 % na 432 miliard rublů (177 miliard korun). Rosněfť se zároveň snaží snižovat náklady a s nimi i dluh. Tržby vzrostly o 32,5 % na 5,17 bilionu rublů (2,1 bilionu korun).

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026