ČNB na listopadovém zasedání v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

Podle guvernéra ČNB Aleše Michla v bankovní radě převládla snaha zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku, přestože základní scénář makroekonomické prognózy předpokládal zvýšení sazeb. "Podle makroekonomického modelu bychom teď měli výrazně zvýšit úrokové sazby a za pár čtvrtletí je výrazně snižovat. Většina rady se rozhodla vyslat jasné poselství a být kotvou stabilizující podmínky v ekonomice," řekl guvernér.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek zachování sazeb při prognóze, která předpokládá jejich zvýšení, kritizuje. Podle něj by makroekonomický model směřoval k zvýšení sazeb na 8 až 8,5 %. "ČNB přesto nic nedělá. Tento postup jí na důvěryhodnosti nejspíše nepřidá, možná i toto přispívá k tomu, že inflační očekávání nadále stoupají," uvedl. Centrální banka se podle něj zaměřuje více na stabilizaci měnového kurzu prostřednictvím devizových operací než na cílování inflace.

Na příštím zasedání bankovní rady se podle Michla rozhodne, zda sazby zůstanou zachovány, nebo se zvýší. Guvernér očekává, že v příštím roce se budou úrokové sazby postupně snižovat. Analytici nyní ponechání sazeb na dosavadních úrovních očekávali, podle nich tomu nahrával i vývoj inflace, která sice v září vzrostla na 18 % ze srpnových 17,2 %, zůstala ale o 2,4 procentního bodu pod odhadem ČNB.

Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech hlasovalo na listopadovém jednání ČNB pět členů bankovní rady, dva žádali její zvýšení na 7,75 %. Podle Michla čelí česká ekonomika vnějším nákladovým inflačním tlakům, spotřebu domácností už tlumí vysoké ceny energií a potravin a vyšší úrokové sazby. Působení fiskální politiky na hospodářskou aktivitu je podle guvernéra ČNB zatím neutrální, ale s inflačním rizikem do budoucna. Pro dlouhodobou cenovou stabilitu je podle něj třeba zodpovědná rozpočtová politika a umírněné požadavky při mzdových vyjednáváních.

Bankovní rada naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka na konci června, tehdy to bylo o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Nynější úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 1999.

Ekonomové předpokládají stabilitu úrokových sazeb i do budoucna, ve střednědobém horizontu podle nich budou klesat jen pomalu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává snížení základní sazby v příštím roce na pět procent, v roce 2024 by se podle něj mohla dostat na tři procenta.

ČNB - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

"Základní úroková sazba potřetí v řadě setrvává na sedmi procentech, nic se nemění ani ve vztahu k závazku ČNB bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilita byla analytiky jednomyslně očekávána a v její prospěch vyznívaly i komentáře jednotlivých členů rady," uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

ČNB potvrdila, že nyní preferuje především stabilitu sazeb, doplnil obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Trhy toto rozhodnutí očekávaly, na druhé straně ovšem podle něj rostou obavy z toho, že dlouhodobá stabilita tuzemských sazeb může výhledově posilovat tlak na oslabení koruny. ČNB dlouhodobě intervenuje v její prospěch, čímž ji v prostředí rostoucích sazeb v eurozóně brání před výraznějším oslabením.

"Větu, že 'ČNB bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny', lze v žargonu centrální banky chápat jako vůli nadále držet korunu uměle silnější, než by odpovídalo názoru devizového trhu," doplnil analytik společnosti CYRRUS Vít Hradil. Právě koruna na tuto informaci reagovala posílením. Zřejmě to odráží skutečnost, že část trhu spekulovala na ukončení režimu intervencí, což se nepotvrdilo, podotkl.

Nová prognóza: Inflace za letošek bude 15,8 %, HDP stoupne o 2,2 %

V nové prognóze ČNB zhoršila odhad vývoje tuzemské ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu o 2,2 % a příští rok jeho pokles o 0,7 %. V předchozí prognóze ze srpna počítala pro letošek s hospodářským růstem o 2,3 % a pro příští rok s růstem o 1,1 %. Loni ekonomika České republiky stoupla o 3,3 %.

"Čekáme, že se sníží domácí poptávka, spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů," řekl Michl ke zhoršení výhledu růstu ekonomiky. Jako nejistoty prognózy uvedl další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnost energií a jejich ceny a budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

ČNB - prognóza vývoje HDP, zdroj: ČNB

Centrální banka současně snížila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 15,8 %. V srpnu odhadovala její úroveň na 16,5 %. Pro příští rok ČNB počítá s růstem spotřebitelských cen o 9,1 %, v srpnu odhadovala 9,5 %. Prognóza předpokládá, že inflace dosáhne vrcholu v posledním čtvrtletí letošního roku a následně se bude snižovat. K 2% cíli by se měla podle ní dostat v polovině roku 2024.

"Podle nové prognózy inflace v příštích měsících vzroste, do konce roku bude kolem dvaceti procent. Celoroční průměr inflace 15,8 % je mírně níže, než jsme čekali v předchozí prognóze. Do roka a půl čekáme její pokles ke dvěma procentům," uvedl Michl.

ČNB - prognóza vývoje inflace, zdroj: ČNB

Se základním scénářem nové prognózy je podle Aleše Michla konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich postupným poklesem v průběhu příštího roku.

ČNB - prognóza vývoje sazby 3M PRIBOR, zdroj: ČNB

Kurz koruny v nové prognóze ČNB očekává pro letošní rok na úrovni 24,60 EUR/CZK. Příští rok by měl kurz být 24,80 EUR/CZK. V srpnu odhadovala ČNB letošní kurz na 24,80 EUR/CZK a pro příští rok 25,70 EUR/CZK.

ČNB - prognóza vývoje kurzu EUR/CZK, zdroj: ČNB

V souhrnu téměř všechny výstupy nové prognózy vyznívají podle Víta Hradila proti té předchozí dezinflačně. "Nižší aktuální inflace, nižší HDP, silnější koruna, nižší HDP v eurozóně, levnější ropa. Patrně jediným důvodem, proč naopak výhled na české sazby doznal úpravy směrem nahoru, je předpoklad vyšší spotřebitelské i výrobní inflace v zahraničí a následné silnější reakce Evropské centrální banky," poznamenal.

Ministerstvo financí v posledním odhadu ze srpna počítá s růstem ekonomiky v letošním roce o 2,2 %. V dubnu resort předpokládal zlepšení o 1,2 %. Zároveň úřad předpokládá proti dubnovým odhadům vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a sice 16,2 %.

Zdroj: ČTK, ČNB