Přestože u většiny populace ČR přetrvávají obavy z inflace, bezmála třetina lidí uvažuje o vlastní nemovitosti

"Průzkum potvrzuje, že Češi mají nadále rádi vlastnické bydlení a nemají rádi inflaci. Vlastně to o sobě jako Češi víme, je ale dobré si to na číslech čas od času potvrdit," uvedl k výsledkům průzkumu Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Dvacet devět procent Čechů by si v příštích pěti letech chtělo pořídit nemovitost. Sedmnáct procent by chtělo rodinný dům k bydlení, dvě procenta poté na investici. Deset procent potenciálních kupujících by pak zvažovalo koupi bytu k bydlení, šest procent vedle toho na investici. Často jsou zvažovány některé varianty současně. Těmi, kdo plánují koupi, jsou nejčastěji mladí lidé ve věku do 34 let. Nezřídka to jsou svobodní respondenti s vysokoškolským vzděláním, jejichž čistý měsíční příjem domácnosti převyšuje 60 tisíc korun. Ve větší míře jsou to také ti, kteří momentálně žijí v pronájmu, už vlastní rodinný dům nebo žijí ve větších městech čiv Praze. Z výsledků je navíc patrné, že s věkem narůstá počet osob, které v následujících pěti letech své bydlení nehodlají řešit.

Podle průzkumu také většina lidí očekává, že se ceny nemovitostí v roce 2023 budou dále zvyšovat. Nejčastěji očekává, že se letos zvýší nájem bytů i domů. Dvacet jedna procent lidí poté uvedlo, že se podle nich výrazně zvýší cena novostaveb. Největší vliv na nynější cenu nemovitostí má podle dotázaných Čechů současná úroková sazba hypotečních úvěrů, to si myslí osm z deseti Čechů. Téměř stejné množství uvádí jako příčinu růst cen energií a pomalý růst mezd.

"Výše úrokových sazeb je spojena s nemovitostmi, ale ne zcela způsobem, který vyplynul z odpovědí v průzkumu. Cena nemovitostí se odvíjí od nabídky a poptávky. Úrokové sazby přímo ovlivňují poptávku, nabídku vedle toho nepřímo. Vysoké úrokové sazby tedy snižují poptávku po vlastním bydlení a tlačí ceny dolů, zároveň ale zdražují developerskou výstavbu a tím mohou tlačit cenu opět vzhůru. Efekt úrokových sazeb se tak promítá odlišně u různých druhů nemovitostí," říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.

Bezmála pětina Čechů plánujících nové bydlení uvažuje pro následující dva roky o hypotéce

Přibližně pětina lidí, kteří si zamýšlí pořídit či zrekonstruovat nemovitost, si v následujících dvou letech plánuje vzít hypotéku. Dvě třetiny Čechů ale zastávají názor, že jsou pro ně hypotéky momentálně nedostupné. Z těch, kteří plánují hypotéku, je o dostupnosti přesvědčená pouze třetina. Téměř polovina populace je přitom přesvědčená, že úrokové sazby hypoték letos dále porostou.

"Během letoška se dá čekat jisté oživení hypotečního trhu s tím, jak úrokové sazby nových hypoték začnou klesat a vyprchá již efekt poptávky z roku 2021, uspíšené tehdejším očekáváním dalšího růstu sazeb. V horizontu zhruba dvou let by se hypoteční sazby mohly ustálit na úrovni kolem čtyř procent," uvádí k financování koupě nemovitostí Michal Skořepa, ekonom z České spořitelny.

Češi mají stále výrazné obavy z inflace

"Až 80 procent populace má dnes přinejmenším částečné obavy z inflace, i proto lidé hledají další způsoby, jak se chránit proti znehodnocení svých volných prostředků. Jednou z cest mohou být i investice do nemovitostí, které v současné době považuje za výhodné 60 procent Čechů," uvádí Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Více než třetina obyvatel musela přehodnotit záměr investovat do nemovitostí

Kvůli ekonomické situaci v posledních letech více než třetina lidí zrušila či odložila plán na koupi vlastní nemovitosti. S ušetřenými penězi pak naložila různými způsoby. Třetina lidí je uložila na spořicí účet, pětina si nechala prostředky na běžném účtu. Čtrnáct procent investovalo do podílových fondů. Třináct procent respondentů shodně odpovědělo, že uspořené finance směřovalo do rekonstrukce, anebo na zaplacení vyšších výdajů na energie. Kolem pěti procent dotázaných pak uvedlo, že peníze uložilo buď do drahých kovů, nemovitostních fondů, nebo investovalo na rentu.

Nejčastějším důvodem vedoucím ke zrušení koupě u respondentů byly vyšší úrokové sazby hypoték a nárůst cen energií. Učinili tak nejvíce lidé ve věku 35 až 44 let. Těch, kdo pouze koupi odložili, byla celkově devítina. Tito lidé nejčastěji uváděli, že se tak rozhodli kvůli pokračujícímu růstu cen nemovitostí.

Přesto šest z deseti Čechů uvedlo, že investování do nemovitostí je výhodné i za současné situace. Nejčastěji to byli lidé s čistým měsíčním příjmem nad 40 tisíc korun.

"U koupě nemovitosti pro další pronájem, tzv. investiční nemovitosti, je zcela klíčové správně počítat. I v současné době vyšších úrokových sazeb může nákup takovéto nemovitosti být zajímavou investiční alternativou. Potenciální investor by ale neměl zapomínat na rizika spojená s podobnou investicí a počítat s ušlým výnosem vlastního kapitálu, což je věc, na kterou často začínající investoři zapomínají," dodává Martin Novák.

Každý desátý má zkušenost s nemovitostními fondy

Zkušenost s nemovitostními fondy má zhruba každý desátý Čech, šest procent z nich do nich poté aktuálně investuje. Většina s nimi ale nemá prozatím zkušenost. O tom, jak fungují, má vedle toho správné povědomí pouze necelá čtvrtina populace. Třicet pět procent lidí se například mylně domnívá, že se jedná o investici do koupě nových nemovitostí a jejich následného prodeje za vyšší cenu.

Dvacet tři procent respondentů v současné době zvažuje tento typ investice. Tři čtvrtiny z nich uvedly, že k tomu nejspíše využijí pomoci finančního konzultanta. K tomu Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE a předseda dozorčí rady Generali Česká pojišťovna, dodává: "Je evidentní, že kvalitní poradenství má v oblasti nemovitostí, ale i investování do realitních fondů velký prostor k uplatnění." Největší výhody spatřují budoucí investoři v ochraně finančních prostředků před inflací a ve stabilitě fondu. Pro pětinu lidí, kteří nechtějí investovat, jsou hlavní bariérou finanční důvody nebo nedostatek informací. Toto zjištění koresponduje s tím, že ti, kdo takovou investici plánují, mají častěji vyšší vzdělání a vyšší příjem.

Češi nejvíce preferují bydlení ve vlastním domě a ve městě do 30 tisíc obyvatel

"Pro více než 90 procent Čechů je stále preferovaným typem bydlení to vlastnické, nejčastěji v podobě rodinného domu. Necelá třetina pak zvažuje, že by si v následujících pěti letech pořídila nějaký typ vlastního bydlení. V tuto chvíli však lidé často vyčkávají na vhodnější podmínky, ať už se týkají snížení úrokových sazeb u hypoték, nebo poklesu cen nemovitostí," uvedl dále Michal Kormaňák.

Respondenti podle průzkumu preferují rodinný dům, zejména kvůli soukromí, svobodě, klidu a prostoru pro život. Vedle toho by nejčastěji lidé chtěli bydlet ve městech do 30 tisíc obyvatel (47 procent). Na vesnici by pak chtěla žít pětina populace a ve větších městech zhruba třetina (32 procent). Důvody, které Češi pro tento výběr uváděli, byly převážně blízkost přírody, klid a čistota vzduchu. Dostupnost občanské vybavenosti a služeb se zařadily až na druhé místo a jsou důležitější pouze pro lidi, kteří preferují život ve větších městech.

"Konzervativní Češi by evidentně nejradši bydleli v rodinných domcích v idylických malých městech. Jenže pak je pracovní příležitosti, poznané obtíže a především kvalitnější zajištění zdravotní péče dostávají do bytů ve velkých městech," dodává Miroslav Singer.

Šetření také zjistilo, že více než polovina lidí s hypotečním úvěrem by při neplánovaném výpadku příjmu čerpala z vlastních úspor domácnosti. Devětačtyřiceti procentům by pomohlo sjednané pojištění a necelá třetina by si vypůjčila od rodiny či přátel. Většina lidí, která je navíc pojištěna pro případ výpadku příjmu, má pojištění pracovní neschopnosti, pro případ smrti anebo pojištění trvalých následků.

Zdroj: Broker Consulting