Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, v týdenním horizontu hlavní indexy zpevnily (1. 9. 2023)

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,01 % na 458,13 bodu, německý DAX se snížil o 0,67 % na 15 840,34 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,27 % a uzavřel seanci na 7 296,77 bodu, zatímco britský FTSE 100 se zvýšil o 0,34 % na 7 464,54 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností DocMorris (-10,94 %), Renault (-6,25 %) nebo Volkswagen (-4,18 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Idorsia (+8,03 %), Orron Energy (+4,53 %) či thyssenkrupp (+3,74 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o 1,49 %, FTSE 100 se zvýšil o 1,72 %, DAX přidal 1,33 % a CAC 40 zpevnil o 0,93 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk během pátečního obchodování načas sesadila francouzského výrobce luxusního zboží LVMH z pozice nejhodnotnější evropské společnosti na burze. Francouzský podnik první příčku, kterou převzal po Nestlé, nepřetržitě držel dva a půl roku. Poslední dobou se ale na jeho akciích negativně odráží obavy ohledně zpomalení růstu čínské ekonomiky. Akcie dánské společnosti naopak těží z poptávky po jejích vysoce účinných lécích na cukrovku a hubnutí. Na počátku srpna hodnota firmy překročila velikost dánské ekonomiky.
• Kybernetická kriminalita, tedy krádeže dat a IT zařízení, digitální a průmyslová špionáž či sabotáže, letos německou ekonomiku přijdou na 206 miliard eur. Uvedlo to v pátek sdružení pro informatiku a telekomunikace Bitkom. Podle průzkumu sdružení mezi více než 1 000 společnostmi překročí škody hranici 200 miliard eur už třetí rok po sobě.
• Podíl Ruska na zahraničním obchodu Evropské unie v druhém čtvrtletí sestoupil pod dvě procenta. Informoval o tom v pátek evropský statistický úřad Eurostat. Dodal, že schodek EU v obchodování se zbožím s Ruskem se v druhém čtvrtletí propadl na 1,6 miliardy eur z 45 miliard eur před rokem, zejména kvůli poklesu dovozu energií z Ruska.
• Počet obyvatel Polska v produktivním věku se do roku 2060 sníží téměř o třetinu, pokud země více neotevře hranice migrantům i z jiných než východoevropských zemí. Vyplývá to ze studie polského statického úřadu. Prognóza ilustruje klesající porodnost a poukazuje na politické boje o otevření šesté největší ekonomiky Evropské unie vyšší míře migrace, uvedla agentura Bloomberg.
• Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť zvažuje, že své akcie obchodované na burze rozštěpí v poměru 100 ku jedné. Správní rada by o návrhu mohla jednat už tento měsíc, řekl agentuře Interfax člen správní rady Gennadij Šmal. Firmy se štěpením snaží akcie zpřístupnit více investorům a tím zvýšit likviditu. Akcie Transněfti patří v Rusku k nejdražším.
• Kvůli přetrvávající vysoké inflaci zpomalí růst globální ekonomiky, předpovídá agentura Moody's Investors Service. Zpomalení lze podle ní přičíst třem faktorům, a to vyšším úrokovým sazbám, zpomalujícímu růstu čínské ekonomiky a napětí ve finančním systému. Agentura nicméně upozornila, že některé odolnější oblasti, například Indie nebo Indonésie, se mohou celosvětovému trendu vyhnout.
• Spojené království: Výrobní PMI podle finálních údajů v srpnu klesl na 43 bodů (flash: 42,5 bodu, červenec: 45,3 bodu).
• Eurozóna: Výrobní PMI podle finálních údajů v srpnu vzrostl na 43,5 bodu (flash: 43,7 bodu, červenec: 42,7 bodu).
• Německo: Výrobní PMI podle finálních údajů v srpnu vzrostl v souladu s flash údajem na 39,1 bodu (červenec: 38,8 bodu).
• Francie: Výrobní PMI podle finálních údajů v srpnu klesl na 46 bodů (flash: 46,4 bodu, červenec: 45,1 bodu).
• Itálie: Výrobní PMI v srpnu vzrostl na 45,4 bodu (flash: 46 bodů, červenec: 44,5 bodu).
• Španělsko: Výrobní PMI v srpnu klesl na 46,5 bodu (odhad: 48,8 bodu, červenec: 47,8 bodu).
• Švýcarsko: Index spotřebitelských cen v srpnu vzrostl meziročně o 1,6 % (odhad: +1,5 %, červenec: +1,6 %) a meziměsíčně o 0,2 % (odhad: +0,2 %, červenec: -0,1 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide v srpnu klesl meziročně o 5,3 % (odhad: -3,9 %, červenec: -3,8 %) a meziměsíčně o 0,8 % (odhad: -0,3 %, červenec: -0,3 % revidováno z -0,2 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Nálada v sektoru německého vývozu se v srpnu dále zhoršila. V oslabeném chemickém odvětví se projevily známky zlepšení. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v pondělí zveřejnil mnichovský výzkumný institut Ifo. Index hodnotící očekávání exportérů se v srpnu snížil na -6,3 bodu z červencové hodnoty -6 bodů.
• Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom v pondělí informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal. "Na stole jsou všechny možnosti, včetně úplného odchodu," řekl mluvčí.
• Francouzská automobilka Renault plánuje avizovanou primární veřejnou nabídku (IPO) akcií své divize elektromobilů Ampere na jaře příštího roku. V rozhovoru s televizní stanicí BFM to prohlásil generální ředitel Renaultu Luca de Meo. V rámci tohoto plánu chce automobilka do 1. listopadu oddělit divizi elektromobilů do samostatné firmy.
• Logistická firma Dachser většinově převezme část služeb mezinárodní firmy Fercam, v Itálii vznikne nezávislá společnost rozšiřující evropskou logistickou síť. Smlouvu mezi oběma společnostmi ještě budou posuzovat orgány pro hospodářskou soutěž, nově vzniklá Dachser & Fercam Italia má působit od roku 2024, uvedla v pondělí tiskové zprávě za Dachser Andrea Pitronová.
• Německé firmy vidí v energetické transformaci více rizik než příležitostí pro svou konkurenceschopnost. Zjistil to výzkum Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Polovina z více než 3 500 společností, které DIHK oslovila, uvedla, že bude mít přechod na obnovitelné zdroje energie a odklon od ruského plynu velmi negativní nebo negativní dopad na jejich podnikání. Roste také podíl firem, které kvůli němu zvažují odchod ze země. Jako velmi pozitivní nebo pozitivní vnímá důsledky energetické transformace 13 % oslovených podniků.
• Jak nastartovat německé hospodářství, je hlavním tématem dvoudenního výjezdního zasedání vlády spolkového kancléře Olafa Scholze, které v úterý začalo na braniborském zámku Meseberg. Scholz novinářům na úvod setkání řekl, že je potřeba pokročit v digitalizaci a odbourávání byrokracie. Ministři budou mít na zámku také příležitost k urovnání vzájemných sporů, které se k nelibosti kancléře dostávají s podrobnostmi na veřejnost. Scholz k tomu řekl, že komunikační strategii je rovněž třeba zlepšit.
• Německo: Index spotřebitelské důvěry od GfK pro září klesl na -25,5 bodu (odhad: -24,3 bodu, srpen: -24,6 bodu, revidováno z -24,4 bodu).
• Společnosti po celém světě by mohly za letošní rok vyplatit na dividendách rekordních 1,64 bilionu USD, když v samotném druhém čtvrtletí objem vyplacených dividend stoupl o více než šest procent. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu investiční firmy Janus Henderson, podle které v druhém čtvrtletí 88 % firem buď zvýšilo dividendu, nebo ji ponechalo na stejné úrovni.
• Německá vláda ve středu schválila čtyřletý balíček daňových úlev pro firmy za 32 miliard eur, který má znovu nastartovat růst tamní slábnoucí ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters. Balíček zahrnuje dotace na pokrytí 15 % nákladů na ekologické investice společností. Kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že vláda si musí dát pozor, aby její stimulační opatření nepodnítila inflaci.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v srpnu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie kleslo na 6,4 % z červencových 6,5 %. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který ve středu zveřejnil spolkový statistický úřad Destatis. Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali pokles inflace až na 6,3 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,4 %. Podle domácího způsobu výpočtu míra inflace v srpnu klesla na 6,1 % z červencových 6,2 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,3 %.
• Index ekonomické nálady v eurozóně sestavovaný Evropskou komisí v srpnu klesl na 93,3 bodu z červencových 94,5 bodu, čekal se výsledek 93,7 bodu. Index důvěry v průmyslu se snížil na -10,3 bodu (odhad: -9,9 bodu, červenec: -9,3 bodu, revidováno z -9,4 bodu) a index důvěry ve službách klesl na 3,9 bodu (odhad: 4,2 bodu, červenec: 5,4 bodu, revidováno z 5,7 bodu). Index spotřebitelské důvěry se podle finálních údajů snížil na -16 bodů (flash: -16 bodů, červenec: -15,1 bodu).
• Německo: Index dovozních cen v červenci klesl meziročně o 13,2 % (odhad: -12,9 %, červen: -11,4 %) a meziměsíčně o 0,6 % (odhad: stagnace, červen: -1,6 %).
• Počet lidí bez práce v Německu se v srpnu podle sezónně přepočtených údajů zvýšil o 18 000 na 2,63 milionu. Ve čtvrtek to v předběžné statistice oznámil Spolkový úřad práce, podle kterého míra nezaměstnanosti zůstala na 5,7 %. Za růstem nezaměstnanosti vidí šéfka úřadu práce Andrea Nahlesová vliv slabého výkonu německé ekonomiky.
• Míra inflace v eurozóně se v srpnu nezměnila, zůstala na 5,3 %, uvedl ve čtvrtek v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Analytici přitom čekali další zmírnění tempa růstu spotřebitelských cen na 5,1 %. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 5,3 % z červencové hodnoty 5,5 %. Nejvyšší inflaci v eurozóně má Slovensko.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červenci zůstala na 5,9 %, kde se nachází od května. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. V České republice byla nezaměstnanost druhá nejnižší a stejně jako v červnu činila 2,7 %. Ani v eurozóně se míra nezaměstnanosti ve srovnání s předchozím měsícem nezměnila, zůstala na 6,4 %. V meziročním srovnání ale v eurozóně i v EU míra nezaměstnanosti klesla. V zemích platících eurem loni v červenci činila 6,7 % a v celé unii 6,1 %.
• Německo: Maloobchodní tržby v červenci meziročně klesly o 2,2 % (odhad: -1 %, červen: -1,6 %), meziměsíčně se snížily o 0,8 % (odhad: +0,3 %, červen: -0,8 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Výsledky NN Group v 1H: Čistý zisk 586 milionů EUR (loni: 1,74 miliardy EUR), provozní zisk 1,4 miliardy EUR (loni: 1,12 miliardy EUR). Společnost oznámila v souladu s očekáváním prozatímní dividendu ve výši 1,12 EUR na akcii.
• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group (VIG) v prvním pololetí meziročně vzrostl zisk z pojišťovacích aktivit o 5,7 % na 550,8 milionu eur. Na úrovni zisku před zdaněním společnost vykázala výsledek 462,9 milionu eur po 212 milionech eur za první polovinu loňského roku. Čistý zisk společnosti pak v období od ledna do června vyskočil na 343,4 milionu eur ze 147,4 milionu eur.
• Největší ruské ropné firmě Rosněfť klesl za leden až červen hrubý provozní zisk (EBITDA) o 5,1 % na 1,4 bilionu rublů (324,3 miliardy Kč). Tržby se kvůli nižším cenám propadly o čtvrtinu na 3,9 bilionu rublů.
• Největší švýcarská banka UBS vykázala za druhé čtvrtletí rekordní zisk 28,88 miliardy dolarů. K výsledku přispělo převzetí konkurenční banky Credit Suisse, protože kupní cena za bývalou druhou největší banku v zemi byla výrazně nižší než cena účetní. UBS v čtvrtečním sdělení zároveň uvedla, že chce plně integrovat švýcarské bankovní aktivity Credit Suisse do své skupiny. Název Credit Suisse má v příštích letech zaniknout.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026