Ruská centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní sazbu na 13 %
Ruská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 13 %. Oznámila to v pátek v tiskové zprávě. Krok zdůvodnila inflačními tlaky, k nimž přispívá růst domácí poptávky, se kterou zatím růst výrobních kapacit nedrží krok. Značný vliv má také oslabení rublu v letních měsících.
Ruská měnová autorita přistoupila ke zvýšení základní sazby už potřetí v řadě. V polovině srpna tak učinila zcela nečekaně a mimo své řádné zasedání. Tehdy základní úrok zvýšila o masivních 350 bazických bodů.
"Bank Rossiji zváží nezbytnost dalšího zvýšení základní sazby na příštích zasedáních," stojí v pátečním sdělení centrální banky.
Centrální banka zároveň zvýšila odhad míry inflace ke konci letošního roku na 6,0 až 7,0 %, zatímco dosud počítala s inflací 5,0 až 6,5 %. K 11. září se spotřebitelské ceny v Rusku zvyšovaly ročním tempem 5,33 %, zatímco centrální banka má inflační cíl na 4 %.
V srpnu centrální banka mimořádně zvýšila sazby v reakci na rychlé oslabování rublu. Dolar se tehdy k ruské měně dostal nad hranici 100 rublů a hlasy ke zpřísnění měnové politiky v té době zazněly i z Kremlu.
Páteční zvýšení základní sazby je v souladu s odhady analytiků v anketě agentury Reuters.
"Sazbu jsme zvýšili v důsledku výskytu inflačních rizik a budeme ji na vysokých úrovních držet poměrně dlouho, dokud se nepřesvědčíme o udržitelném charakteru poklesu inflace," uvedla guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Zmínila mimo jiné, že se v bance diskutuje o možném znovuzavedení povinné výměny zisků v zahraničních měnách na rubly.
"Uvolnění měnové politiky bude možné až ve chvíli, kdy se současný růst cen postupně sníží a s ním úměrně klesnou také inflační očekávání," dodal zástupce Nabiullinové, viceguvernér Alexej Zabotkin.
Směnný kurz rublu po zvýšení sazeb mírně zpevnil, zůstal však v blízkosti 95 rublů za dolar, což je výrazně slabší hodnota než před rokem. Tehdy se za dolar platilo kolem 60 rublů.
Loni na konci února centrální banka v nouzovém opatření zvýšila základní úrok z 9,50 % na 20 %. Tímto zcela výjimečným krokem byla nucena reagovat na zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu, po kterém se Ruská federace ocitla pod silným mezinárodní tlakem. Zemi tehdy začal opouštět zahraniční kapitál, zhroutil se akciový trh v Moskvě a rubl výrazně oslabil. Centrální banka tak musela tlumit negativní dopady takového vývoje.
Po zklidnění situace mohla centrální banka začít měnovou politiku postupně uvolňovat. Už loni na podzim byla základní úroková sazba na 7,50 %, kde vydržela až do letošního léta. Když ale citelný pokles kurzu rublu kvůli napjatému trhu práce, silné spotřebitelské poptávce a vysokým rozpočtovým deficitům zhoršil inflaci, byla centrální banka nucena začít měnovou politiku znovu zpřísňovat.
Zdroj: ČTK
