Evropské akcie v pátek převážně zlevňovaly, investoři vyhodnocovali PMI

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,31 % na 453,26 bodu, německý DAX se snížil o 0,09 % na 15 557,29 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,40 % na 7 184,82 bodu, zatímco britský index FTSE 100 se zvýšil o 0,07 % na 7 683,91 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 spadly ceny akcií ING Bank (-6,35 %), ABN AMRO Bank (-4,47 %), nebo Delivery Hero (-3,51 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Ocado Group (+6,70 %), Ubisoft Entertainment (+4,47 %) či Deliveroo (+3,03 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 klesl o 1,88 %, FTSE 100 se snížil o 0,36 %, DAX přišel o 2,12 % a CAC 40 odepsal 2,63 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Britský Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy (CMA) signalizoval že schválí upravený plán softwarové společnosti Microsoft na převzetí videoherní firmy Activision Blizzard. Uvedl to v pátek v tiskové zprávě. Úřad v dubnu akvizici v hodnotě 69 miliard dolarů zablokoval kvůli obavám z negativních dopadů na hospodářskou soutěž v oblasti cloudových herních služeb.
• Rusko se chystá na příští rok zvýšit rozpočtové výdaje o 25,8 % na 36,6 bilionu rublů (8,7 bilionu Kč). V pátek to podle agentury Reuters uvedl ruský premiér Michail Mišustin. Moskva potřebuje peníze na válku na Ukrajině a na organizaci prezidentských voleb, které chystá na březen.
• Evropská komise vyměřila americkému výrobci čipů Intel pokutu 376,36 milionu eur. Oznámila to v pátek v tiskové zprávě. Jde o nově vyměřenou pokutu, protože tu původní, z roku 2009 a v rekordní výši 1,06 miliardy eur, loni částečně anuloval Tribunál Soudního dvora Evropské unie.
• Britská společnost Zegona jedná s britským telekomunikačním operátorem Vodafone Group o možném převzetí jeho aktivit ve Španělsku. Zegona to v pátek oznámila v tiskové zprávě v reakci na spekulace v médiích. Španělský list Expansión krátce předtím uvedl, že Zegona se snaží zajistit si finance, aby mohla předložit nabídku na španělské aktivity Vodafonu.
• Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny v září pokračovala v poklesu, jeho tempo je ale mírnější než v srpnu. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky v pátek zveřejnila společnost S&P Global. Vývoj podle ekonomů naznačuje, že ekonomika eurozóny v třetím čtvrtletí patrně vykáže pokles a k růstu se nějaký čas nevrátí.
• Evropská unie poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Na poledním briefingu to v pátek oznámila mluvčí Evropská komise. Komise uvolnila už celkem osmou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz.
• Německo: Kompozitní PMI v září podle předběžných dat S&P Global 46,2 bodu (odhad: 44,8 bodu, srpen: 44,6 bodu), PMI pro sektor služeb 49,8 bodu (odhad: 47,2 bodu, srpen: 47,3 bodu), výrobní PMI 39,8 bodu (odhad: 39,5 bodu, srpen: 39,1 bodu).
• Francie: Kompozitní PMI v září podle předběžných dat S&P Global 43,5 bodu (odhad: 46 bodů, srpen: 46 bodů), PMI pro sektor služeb 43,9 bodu (odhad: 46 bodů, srpen: 46 bodů), výrobní PMI 43,6 bodu (odhad: 46 bodů, srpen: 46 bodů),
• Spojené království: Kompozitní PMI v září podle předběžných dat S&P Global 46,8 bodu (odhad: 48,7 bodu, srpen: 48,6 bodu), PMI pro sektor služeb 47,2 bodu (odhad: 49,2 bodu, srpen: 49,5 bodu), výrobní PMI 44,2 bodu (odhad: 43 bodů, srpen: 43 bodů).
• Spojené království: Maloobchodní tržby v srpnu meziročně klesly o 1,4 % (odhad: -1,2 %, červenec: -3,1 %, revidováno z -3,2 %), meziměsíčně vzrostly o 0,4 % (odhad: +0,5 %, červenec: -1,1 %, revidováno z -1,2 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Západní firmy, které podnikají v Rusku i po invazi jeho vojsk na Ukrajinu, mají v zemi miliardové zisky. Kreml ale brání zemím, které nepovažuje za přátelské, v přístupu k těmto penězům. Firmy ze zahraničí loni vykázaly v Rusku zisk asi 20 miliard USD, z toho 18 miliard USD vydělaly firmy ze zemí, které nejsou považované za přátelské. S odvoláním na údaje Kyjevské ekonomické školy (KSE) to napsal britský list Financial Times.
• Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami.
• Španělská letecká společnost Volotea uvažuje o vstupu na madridskou akciovou burzu. Firma si najala banky Morgan Stanley a Barclays, aby připravily případnou primární veřejnou nabídku (IPO) jejích akcií. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informoval španělský list Expansión.
• Vzhledem ke křehkému stavu ekonomiky se Evropské centrální bance může podařit vrátit inflaci v eurozóně na dvouprocentní cíl dříve, než se nyní předpokládá. Uvedla to viceguvernérka portugalské centrální banky Clara Raposová. Dodala, že není pesimistka, pokud se týká výhledu ekonomiky, ale má obavy, že pokles poptávky po vývozu by mohl ještě více zatížit ekonomiku, která už teď bojuje s tím, aby si udržela růst.
• Německá ekonomika v aktuálním čtvrtletí zřejmě klesne, očekává německá centrální banka. Průmysl je v recesi a soukromá spotřeba na růst hospodářství podle ní nestačí. Deutsche Bundesbank, jak se oficiálně centrální banka v Německu nazývá, to v pondělí uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě. Největší evropská ekonomika zaznamenala na přelomu roku krátkou recesi a ve druhém čtvrtletí stagnaci růstu. Pokles v aktuálním čtvrtletí by tak znamenal čtyři čtvrtletí v řadě s poklesem nebo stagnujícím růstem.
• Francouzská vláda ve snaze omezit inflaci plánuje povolit čerpacím stanicím prodávat pohonné hmoty se ztrátou, načas pozastaví platnost zákona z roku 1963. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg, podle níž se Paříž snaží najít cesty, jak zmírnit růst spotřebitelských cen, aniž by zvyšovala už tak obrovské vynaložené veřejné prostředky.
• Čínská firma Alibaba plánuje v Turecku investovat dvě miliardy dolarů. S odvoláním na pondělní oznámení turecké divize internetového prodejce o tom informovala agentura Reuters. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan požádal šéfa Tesly Elona Muska, aby v Turecku postavil závod automobilky, uvedlo ředitelství prezidentského úřadu pro komunikaci. Erdoğan je ve Spojených státech na zasedání Valného shromáždění OSN.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Rightmove v září meziročně klesl o 0,4 % (srpen: -0,1 %) a meziměsíčně vzrostl o 0,4 % (srpen: -1,9 %).
• Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 % z červencové hodnoty 6,1 %. V úterý to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší nezaměstnanost mělo s hodnotou 14,2 % Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 %. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok a očekává, že se hrubý domácí produkt zvýší o tři procenta. V předchozí prognóze, která je z června, OECD růst odhadovala na 2,7 procenta. Výhled na příští rok ale OECD zhoršila, uvádí se v její úterní zprávě.
• Britská energetická společnost Shell v Číně otevřela svou největší dobíjecí stanici pro elektromobily na světě. Stanice, která se nachází v blízkosti letiště u města Šen-čen, má 258 dobíjecích bodů a solární panely s roční výrobní kapacitou 300 000 kilowatthodin. Firma o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Cars do začátku příštího roku ukončí výrobu všech zbývajících modelů s dieselovými motory. Dál bude vyrábět už jen plně elektrická auta, jak avizovala dříve. Firma o tom v úterý informovala na svém webu u příležitosti jednání Climate Week, které se od roku 2009 každoročně koná v New Yorku souběžně se zasedáním Valného shromáždění OSN. Automobilka už před dvěma lety oznámila, že do roku 2030 přejde na plně elektrický pohon.
• Švýcarsko: Obchodní bilance v srpnu vykázala přebytek 4,054 miliardy CHF (odhad: 4,23 miliardy CHF, červenec: 3,132 miliardy CHF, revidováno z 3,129 miliardy CHF).
• Eurozóna: Běžný účet v červenci skončil přebytkem 20,9 miliardy EUR (červen: +35,84 miliardy EUR).
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v srpnu nečekaně kleslo, míra inflace zvolnila o desetinu procentního bodu na 6,7 %. Uvedl to ve středu britský statistický úřad ONS. Podle analytiků to vyvolává otázku, jaký postoj zaujme britská centrální banka k dalšímu zpřísňování měnové politiky.
• Přímé investice Německa v Číně se v první polovině letošního roku snížily na 10,31 miliardy eur z loňských 12 miliard eur, což byl rekord. Jejich podíl na celkových investicích Německa v zahraničí se však zvýšil, protože celkové přímé investice klesly na 63 miliard eur z loňských 104 miliard eur. Vyplývá to z analýzy, kterou od institutu IW získala agentura Reuters.
• Německé ministerstvo vnitra plánuje donutit telekomunikační operátory, aby omezili používání zařízení od společností Huawei a ZTE ve svých sítích páté generace (5G). Revize totiž zjistila přílišnou závislost na těchto čínských dodavatelích. S odvoláním za zdroj z německé vlády to uvedla agentura Reuters. Huawei v tom vidí politizaci kybernetické bezpečnosti.
• Daňové úlevy, které Belgie před lety poskytla nadnárodním firmám, představují nedovolenou státní pomoc. V tiskové zprávě to ve středu uvedl Tribunál Soudního dvora EU, tedy druhý nejvyšší soud Evropské unie. Dal tak za pravdu Evropské komisi, která už v roce 2016 Belgii vyzvala, aby daňové nedoplatky od firem vymohla. Šlo zhruba o 700 milionů eur. Případ se kvůli sporům o výklad některých nařízení zkomplikoval.
• Výrobní ceny v Německu v srpnu klesly nejvýrazněji od začátku záznamů v roce 1949. Meziročně se snížily o 12,6 %, uvedl ve středu německý statistický úřad. Analytici s takovým vývojem cen počítali. Zpráva podnítila naděje na další zmírnění inflace v největší evropské ekonomice vzhledem k tomu, že ceny výrobců se později zpravidla promítají do cen pro spotřebitele.
• Eurozóna: Stavební výroba v červenci meziročně stoupla o procento (červen: -0,8 %), meziměsíčně se zvýšila o 0,8 % (červen: -1,2 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od DCLG v červenci meziročně stoupl o 0,6 % (červen: +1,9 %).
• Britská centrální banka ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25 %. Pozastavila tak zvyšování úroků, které zahájila v prosinci 2021. Nevyloučila ovšem, že jej ještě obnoví. Přerušením dosavadního zpřísňování měnové politiky banka reaguje na zmírnění inflace a na zpomalující růst domácí ekonomiky. Základní sazba je nejvýše za 15 let.
• Švýcarská centrální banka ve čtvrtek překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu na 1,75 %. Krok zdůvodnila efektem zpřísňování měnové politiky v minulých čtvrtletích, který se projevil ve zmírnění inflace. Banka se rozhodla základní úrok ponechat beze změny poprvé od loňského března.
• Pololetní hospodářské výsledky německé společnosti Flix, která vlastní autobusové dopravce Greyhound v Severní Americe a FlixBus v Evropě, firmě usnadní vstup na burzu, píše německý deník Handelsblatt. Služeb Flixu v tomto období využilo 36 milionů lidí, meziročně přes 50 % více. Počet cestujících se jen v Evropě zvýšil o tři čtvrtiny na více než 24 milionů.
• Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 30 %. Oznámila to ve čtvrtek v tiskové zprávě. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která po přechodném zmírnění opět zrychluje a v srpnu se dostala na 59 %. Základní úrok je teď v Turecku nejvýše za 20 let.
• Vietnamský výrobce elektromobilů VinFast chce ještě v letošním roce zahájit dodávky svých vozů do Evropy. Firma už obdržela povolení od regulačního úřadu, řekla agentuře Reuters ředitelka automobilky Le Thi Thu Thuy.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v září podle předběžných dat klesl na -17,8 bodu (odhad: -16,5 bodu, srpen: -16 bodů).

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026