ECB na říjnovém zasedání podle očekávání přerušila sérii deseti zvýšení úrokových sazeb v řadě

Evropská centrální banka na říjnovém měnověpolitickém jednání v souladu s očekáváním potvrdila nastavení sazeb, základní na 4,50 % a depozitní na 4,00 %. Měnová autorita eurozóny tak přerušila sérii deseti zvýšení sazeb v řadě. Nejnovější údaje nadále ukazují, že inflace se pomalu snižuje k 2% cíli, uvedla ECB v prohlášení. Šéfka centrální banky Christine Lagardeová během tiskové konference předpověděla, že ekonomika eurozóny zůstane ve zbytku roku slabá, v dalších letech by ale podle ní měla ožít.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima 0 %, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak úrok zvýšila vždy o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování sazeb zmírnila na půl procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu, v únoru a v březnu sazbu posunula výše rovněž o půl procentního bodu, v květnu, červnu, červenci a září už sazby posunula výše vždy jen o čtvrt procentního bodu.
Minulý měsíc ECB signalizovala pauzu ve zpřísňování měnové politiky, protože utahování měnových kohoutů konečně začíná mít výsledky. "Dosavadní zvyšování úrokových sazeb radou guvernérů se nadále výrazně promítá do podmínek financování," uvedla banka. "Tento vývoj stále více tlumí poptávku a tím pomáhá snižovat inflaci," dodala.
"Pro zvýšení sazeb podle mého názoru nebyl důvod, a to i vzhledem k tomu, že pokračuje trend dezinflace. Na druhou stranu dochází k oslabování ekonomické aktivity a sazby se začínají propisovat do ekonomiky," uvedl analytik v XTB Tomáš Cverna. "S vysokou pravděpodobností už sazby v eurozóně výše nepůjdou, ECB si však musí nechat manévrovací prostor pro vyhodnocování nových dat. Překvapením by mohl být nárůst inflace v souvislosti s případným růstem cen energetických komodit, toto ovšem bude záviset na vývoji situace na Blízkém východě," dodal.
"Trhy počítaly s pozastavením zvyšování sazeb, protože inflace v eurozóně v posledních měsících poměrně výrazně klesala," doplnil analytik v Portu Marek Malina. "S dalším růstem sazeb se nepočítalo i kvůli tomu, že evropské ekonomice hrozí stagnace," dodal.
Tisková konference Christine Lagardeové
Zářijová prognóza: HDP příští rok stoupne o procento
Podle zářijové makroekonomické prognózy ECB očekává, že HDP eurozóny se letos zvýší jen o 0,7 %, v červnu letošní růst ekonomiky odhadovala na 0,9 %. Pro příští rok počítá s jednoprocentním růstem (červnová prognóza: +1,5 %) a pro rok následující čeká zvýšení HDP o 1,5 % (červnová prognóza: +1,6 %).
Inflace v eurozóně podle zářijové prognózy ECB letos bude činit 5,6 %, v předchozí predikci počítala banka s 5,4 %. Příští rok by růst spotřebitelských cen v evropském měnovém bloku měl zpomalit na 3,2 % (červnová prognóza: 3,0 %) a v roce 2025 by mělo tempo růstu cen klesnout na 2,1 % (červnová prognóza: 2,2 %).
Komentář expertů z XTB
HDP eurozóny v druhém čtvrtletí přidal 0,1 %, inflace v září klesla na 4,3 %
Ekonomika eurozóny v druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům vzrostla o 0,1 %, tedy stejným tempem jako v prvním kvartálu. Meziroční růst HDP pak zpomalil na 0,5 % z 1,1 % v prvním kvartálu. Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 % ze srpnové hodnoty 5,2 %, inflace je tak nejnižší za poslední dva roky. Před rokem byla inflace na deseti procentech.
Zdroj: fxstreet.com, ECB, ČTK
Aktuality
