Evropské akcie v pátek zlevnily, v minusu skončila většina indexů i v týdenním horizontu

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o rovné procento na 443,31 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,28 % na 7 360,55 bodu, německý DAX oslabil o 0,77 % na 15 234,39 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,96 % na 7 045,04 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zlevnily akcie společností Orpea (-21,04 %), Diageo (-12,17 %) nebo S4 Capital (-8,59 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Sinch (+4,70 %), Leonardo (+4,68 %) či OMV (+1,97 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 0,21 %, FTSE 100 se snížil o 0,77 % a CAC 40 přišel o 0,03 %, zatímco DAX přidal 0,30 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Evropská centrální banka ještě přinejmenším několik čtvrtletí nebude snižovat úrokové sazby. Na konferenci pořádané britským listem Financial Times to v pátek řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Upozornila přitom, že inflace v eurozóně by se v příštích měsících mohla zvýšit. Pokud však úrokové sazby zůstanou na nynější úrovni po dostatečně dlouhou dobu, inflace podle ní nakonec sestoupí zpět na dvouprocentní cíl centrální banky.
• Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni z doby před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.
• Guvernér polské centrální banky (NBP) Adam Glapiński se brání rostoucí kritice svého stylu vedení. Podle něj je záměrem vytvořit chaos a vynutit si vstup země do eurozóny v čase, kdy na něj podle jeho názoru ještě není připravena. Na páteční narychlo svolané tiskové konferenci guvernér uvedl, že je připraven bránit se případnému odvolání soudně.
• Růst britské ekonomiky se v třetím čtvrtletí zastavil. Hrubý domácí produkt zůstal ve srovnání s předchozími třemi měsíci beze změny, zatímco ve druhém čtvrtletí se zvýšil o 0,2 %. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil britský statistický úřad (ONS). Výsledek však překonal očekávání a ekonomice se podařilo dostat na úroveň před pandemií.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v říjnu zpomalil na 9,9 % ze zářijových 12,2 %. Přispěl k tomu výrazný pokles cen energií, oznámil v pátek maďarský statistický úřad. Inflace zvolnila už devátý měsíc za sebou a poprvé od loňského jara se vrátila na jednocifernou hodnotu. Překonala tak cíl, který si maďarská vláda stanovila do konce roku. Analytici v průměru očekávali, že inflace zpomalí na 10,4 %.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR v říjnu zrychlil na 8,5 % ze zářijových 6,9 %. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to v pátek Český statistický úřad. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 %.
• Farmaceutická společnost Novo Nordisk investuje v příštích letech do zvýšení výrobu ve svém závodě v Dánsku více než 42 miliard dánských korun (138,1 miliardy Kč). Cílem je uspokojit rychle rostoucí celosvětovou poptávku po jejím léku na hubnutí Wegovy, oznámila v pátek firma. Podle jejího mluvčího půjde o největší investici soukromé firmy v Dánsku.
• Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank oznámila, že odkoupí zpět 15% podíl ve své dceřiné bance Erste Bank Hungary, kterou vlastní maďarský stát od roku 2016 prostřednictvím společnosti Corvinus International Investments. Transakce má být uzavřena do konce listopadu a podíl oceňuje na 87,55 miliardy maďarských forintů.
• Maďarsko vyzvalo Evropskou komisi, aby vyšetřila, zda má Bulharsko právo zpoplatnit tranzit ruského plynu. Krok, k němuž se Sofia uchýlila v říjnu, považuje Budapešť za nezákonný. Ohrožuje podle ní dodávky energií před zimou, informovala v pátek agentura Bloomberg.
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus plánuje v rámci nově oznámené reorganizace obrané a vesmírné divize zrušit 750 pracovních míst, což odpovídá zhruba dvěma procentům pracovní síly divize. S odvoláním na zdroj z odborů to v pátek uvedla agentura Reuters. Neočekává se ale, že by firma přistoupila k nucenému propouštění. Snížení počtu chce dosáhnout prostřednictvím přirozeného úbytku zaměstnanců a omezením náboru v příštích dvou letech.
• Spojené království: Průmyslová výroba v září meziročně vzrostla o 1,5 % (odhad: +1,1 %, srpen: +1,5 % revidováno z +1,3 %) a meziměsíčně stagnovala (odhad: +0,1 %, srpen: -0,5 % revidováno z -0,7 %).
• Spojené království: Deficit obchodní bilance se v září klesl na 1,574 miliardy liber (odhad: -3,6 miliardy liber, srpen: -2,697 miliardy liber revidováno z -3,415 miliardy liber).

Výsledková sezóna

• Německé pojišťovně Allianz, která je z hlediska tržní hodnoty největší pojišťovací společností v Evropě, klesl ve třetím čtvrtletí provozní zisk o 14,6 % na 3,47 miliardy eur. Způsobil to nižší výsledek divize pojištění majetku a škod, k němuž vedla mimořádně vysoká úroveň pojistného plnění v důsledku přírodních katastrof. Firma o tom v pátek informovala ve výsledcích hospodaření.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Americká automobilka Tesla plánuje ve svém německém závodě vyrábět elektromobil za 25 000 eur. Uvedl to v pondělí podle agentury Reuters obeznámený zdroj. Nerozvedl ale, kdy firma výrobu vozu zahájí. Tesla se k možnému přelomovému kroku v plánu masového rozšíření svých vozů odmítla vyjádřit, dodává agentura.
• Průmysl v Česku v září zrychlil meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 %. Je to třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 %. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad.
• Německo zcela naplnilo své plynové zásobníky. Podle údajů evropské organizace provozovatelů plynovodní sítě Gas Infrastructure Europe (GIE) jsou některá úložiště zaplněna z více než 100 %. Spolková agentura pro sítě, která má úlohu síťového regulátora, považuje současnou německou energetickou situaci před nacházející zimou za lepší než v loňském roce.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v říjnu podle dat S&P Global vzrostl na 45,6 bodu (odhad: 46 bodů, září: 45 bodů).
• Sentix: Index důvěry investorů v ekonomiku eurozóny v listopadu vzrostl na -18,6 bodu (říjen: -21,9 bodu)
• Eurozóna: Kompozitní PMI v říjnu podle finálních dat klesl v souladu s odhady na 46,5 bodu (září: 47,2 bodu) a PMI ve službách na 47,8 bodu (září: 48,7 bodu).
• Německo: Kompozitní PMI v říjnu podle finálních dat S&P Global klesl na 45,9 bodu (flash: 45,8 bodu, září: 46,4 bodu) a PMI pro sektor služeb na 48,2 bodu (flash: 48 bodů, září: 50,3 bodu).
• Francie: Kompozitní PMI v říjnu podle finálních dat S&P Global vzrostl na 44,6 bodu (flash: 45,3 bodu, září: 44,1 bodu) a PMI pro sektor služeb na 45,2 bodu (flash: 46,1 bodu, září: 44,4 bodu).
• Itálie: Index nákupních manažerů pro sektor služeb v říjnu klesl na 47,7 bodu (odhad: 48,5 bodu, září: 49,9 bodu) a kompozitní PMI na 47 bodů (odhad: 48,4 bodu, září: 49,2 bodu).
• Španělsko: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v říjnu vzrostl na 51,1 bodu (odhad: 49,3 bodu, září: 50,5 bodu) a kompozitní PMI klesl na 50 bodů (odhad: 49,1 bodu, září: 50,1 bodu).
• Německo: Průmyslové zakázky v září meziročně klesly o 4,3 % (srpen: -6,3 % revidováno z -4,2 %) a meziměsíčně vzrostly o 0,2 % (odhad: -1 %, srpen: +3,9 %).
• Pokles průmyslové výroby v Německu v září zrychlil. Ve srovnání s předchozím měsícem se výroba snížila o 1,4 % po srpnovém poklesu o 0,1 %. Výrazněji se snížila výroba spotřebního zboží a produkce energií a pokles zaznamenala většina průmyslových odvětví. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad. Podle analytika Carstena Brzeského z ING údaje zvyšují riziko, že se německá ekonomika dostane do recese.
• Zimní zásobování Německa plynem mohou narušit jen extrémní mrazy, kdy hrozí vyčerpání zásobníků na přelomu ledna a února. Na úterní tiskové konferenci to prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Heinermann. Poukázal zároveň na to, že správcům zásobníků se stejně jako v loňském roce podařilo před zimou úložiště zcela naplnit.
• Francouzská finanční prokuratura zahájila předběžné vyšetřování farmaceutické společnosti Sanofi kvůli podezření na manipulaci s cenou akcií. Informují o tom v úterý agentury Reuters a AFP i další média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax v říjnu meziměsíčně vzrostl o 1,1 % (odhad: +0,2 %, září: -0,3 %, revidováno z -0,4 %) a meziročně klesl o 3,2 % (září: -4,5 % revidováno z -4,7 %).
• Eurozóna: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v říjnu podle dat S&P Global klesl na 42,7 bodu (odhad: 44,4 bodu, září: 43,6 bodu).
• Polská centrální banka ve středu překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 5,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Většina analytiků podle agentury PAP očekávala, že banka sazbu sníží o čtvrt procentního bodu. Polský zlotý na rozhodnutí reagoval růstem.
• Příliš rychlé uvolnění měnové politiky v eurozóně by bylo drahou chybou. V panelové diskusi v Bruselu to řekl náměstek evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu (MMF) Helge Berger. Evropská centrální banka (ECB) v říjnu přerušila nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své historii a základní úrok ponechala na 4,50 procenta. Od základních sazeb se odvíjí cena peněz, a tedy i náklady na úvěry všeho druhu, včetně hypoték.
• Hrubý domácí produkt Německa letos klesne o 0,4 procenta, zatímco v příštím roce vykáže růst o 0,7 procenta. V prognóze zveřejněné ve středu, která je pro nadcházející rok pesimističtější než odhad spolkové vlády, to uvedla expertní komise známá jako rada moudrých. Komise, která je poradním orgánem vlády, na letošní rok počítá s inflací 6,1 procenta, v roce příštím pak s jejím zmírněním na 2,6 procenta.
• Kryptoměny jsou čím dál rozšířenější, po celém světě už je vyzkoušelo asi 420 milionů lidí, tedy přibližně 5 % populace. Možnost přijímat platbu za zboží nebo službu v kryptoměnách tak umožňuje čím dál více firem. Nově tak plánuje přijímat Bitcoin, Ether a stablecoin USDC výrobce luxusních sportovních automobilů Ferrari.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v září meziročně klesly o 2,9 % (odhad: -3,1 %, srpen: -1,8 % revidováno z -2,1 %) a meziměsíčně se snížily o 0,3 % (odhad: -0,2 %, srpen: -0,7 % revidováno z -1,2 %)
• Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, a byla tak o 0,1 procentního bodu nižší než v září a srpnu. Místo si prostřednictvím úřadů práce ke konci října hledalo 260 641 lidí, o 2 379 méně než předchozí měsíc. Ubylo ale i volných pozic, a to o 1 499 na 280 496. Vyplývá to z údajů zveřejněných Úřadem práce ČR, podle kterého je nezaměstnanost v Česku nejnižší v celé Evropské unii.
• Německo: Meziroční inflace klesla v říjnu podle finálních údajů na 3,8 % ze zářijových 4,5 %.
• Inflace v Polsku se bude nadále snižovat, tempo jejího poklesu však bude mírnější než doposud. Uvedl to ve čtvrtek podle agentury PAP guvernér polské centrální banky Adam Glapiński. Předpověděl, že na cílovou úroveň centrální banky, tedy do rozmezí od 1,5 do 3,5 %, sestoupí inflace nejdříve koncem roku 2025.
• Kreml letos na svou vojenskou kampaň na Ukrajině získal téměř miliardu eur navíc prodejem svých ropných produktů, a to i navzdory unijním sankcím. Napsal to s odkazem na své zdroje a shromážděné analýzy a vyšetřování server Politico, podle kterého to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech zavedených v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu.
• Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky, dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur, informovala agentura Reuters. Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, uvedl ministr financí Christian Lindner.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair Holdings zvýšila za první pololetí svého finančního roku zisk po zdanění o 59 % na rekordních 2,18 miliardy eur. Firma o tom v pondělí informovala ve výsledcích hospodaření. Letecká společnost zároveň poprvé přislíbila vyplácet investorům pravidelnou dividendu.
• Největší švýcarská banka UBS vykázala za třetí čtvrtletí ztrátu 785 milionů dolarů. Mohou za to náklady 2,1 miliardy dolarů spojené s převzetím konkurenční Credit Suisse, které banka zaúčtovala. Firma o tom v úterý informovala ve výsledcích hospodaření. Analytici očekávali ztrátu 444 milionů dolarů. Bez zahrnutí dopadu spojeného s převzetím vykázala UBS základní zisk 844 milionů dolarů.
• Společnost Fraport, která provozuje mimo jiné největší německé letiště ve Frankfurtu, v třetím čtvrtletí zvýšila zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) o 14 % na rekordních 478,1 milionu eur. Přispěl k tomu nárůst počtu cestujících během klíčového letního období.
• Výsledky Engie v 3Q: Zisk EBITDA 11,9 miliardy EUR (loni: 10,67 miliardy EUR), tržby 61,8 miliardy EUR (meziročně -10,2 %).
• Commerzbank uvedla, že její čistý zisk ve třetím čtvrtletí vyskočil na 684 milionů eur, což je více než trojnásobek čistého zisku ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Číslo je vyšší než odhadovali analytici, kteří předpokládali zisk ve výši 611 milionů eur.
• Německý výrobce sportovní obuvi a oblečení Adidas hospodařil ve třetím čtvrtletí s čistým ziskem 280 milionů eur (6,9 miliardy Kč), meziročně je to pokles o 20,4 procenta. Firma, která se potýká s vysokými zásobami neprodaného zboží, o tom ve středu informovala ve své výsledkové zprávě. Čisté tržby se meziročně snížily o 6,4 procenta na šest miliard eur.
• Nizozemské maloobchodní skupině Ahold Delhaize, která v České republice provozuje obchody Albert, ve třetím čtvrtletí klesl provozní zisk o 29,5 procenta na 625 milionů eur (15,4 miliardy Kč). Způsobil to odpis 153 milionů eur související s prodejem amerického řetězce FreshDirect a náklady 61 milionů eur na restrukturalizaci v Belgii. Firma o tom ve středu informovala ve výsledcích hospodaření. Skupina zároveň snížila výhled zisku na letošní rok a upozornila na slabé marže ve Spojených státech, které jsou jejím hlavním trhem.
• Výsledky Bayer v 3Q: Čistá ztráta 4,57 miliardy EUR (odhad: čistý zisk 33 milionů EUR, loni: +546 milionů EUR), EBITDA 1,69 miliardy EUR (odhad: 1,73 miliardy EUR, meziročně -31 %), tržby 10,34 miliardy EUR (odhad: 10,44 miliardy EUR, meziročně -8,3 %).
• Výsledky Credit Agricole v 3Q: Čistý zisk 1,75 miliardy EUR (odhad: 1,34 miliardy EUR, loni: 1,32 miliardy EUR), tržby 6,34 miliardy EUR (odhad: 5,98 miliardy EUR, meziročně +19 %).
• Výsledky Marks & Spencer Group v 1HFY2024: Upravený zisk před zdaněním 360,2 milionu GBP (loni: 205,5 milionu GBP), tržby 6,13 miliardy GBP (loni: 5,54 miliardy GBP). Společnost obnovila výplatu prozatímní dividendy ve výši 1 pence na akcii.
• Výsledky Continental v 3Q: Čistý zisk 298,6 milionu EUR (loni: -210,8 milionu EUR), EBIT 460,7 milionu EUR (loni: 12,2 milionu EUR), tržby 10,24 miliardy EUR (meziročně: -1,5 %).
• Výsledky ABN AMRO Bank v 3Q: Čistý zisk 759 milionů EUR (odhad: 583 milionů EUR, loni: 743 milionů EUR), čisté úrokové výnosy 1,53 miliardy EUR (odhad: 1,63 miliardy EUR), provozní výnosy 2,21 miliardy EUR (odhad: 2,18 miliardy EUR).
• Výsledky E.ON v 3Q: Čistý zisk 81 milionů EUR (loni: 1,56 miliardy EUR), zisk EBITDA 2,12 miliardy EUR (loni: 2,05 miliardy EUR), tržby 16,88 miliardy EUR (loni: 28,75 miliardy EUR).
• Společnost Wizz Air Holdings, která provozuje největší leteckou společnost v Maďarsku a která patří k hlavním nízkonákladovým leteckým dopravcům v Evropě, hospodařila v prvním pololetí svého finančního roku s rekordním čistým ziskem 400,7 milionu eur. Ve stejném období loni byla ve ztrátě. Kvůli nejistotě vyvolané makroekonomickými vlivy ale podnik ve čtvrteční výsledkové zprávě snížil celoroční výhled zisku.
• Výsledky Deutsche Telekom v 3Q: Čistý zisk 1,92 miliardy EUR (loni: 1,58 miliardy EUR), upravený zisk EBITDA 10,49 miliardy EUR (odhad: 10,37 miliardy EUR), tržby 27,56 miliardy EUR (odhad: 27,56 miliardy EUR, loni: 28,98 miliardy EUR).
• Výsledky Merck KGaA v 3Q: Zisk po zdanění 740 milionů EUR (loni: 926 milionů EUR), EBITDA 1,45 miliardy EUR (odhad: 1,39 miliardy EUR), tržby 5,17 miliardy EUR (odhad: 5,19 miliardy EUR).
• Výsledky Veolia Environnement za 3Q: EBITDA 4,79 miliardy EUR (loni: 4,53 miliardy EUR), tržby 33,16 miliardy EUR (meziročně +11 %).
• Výsledky AstraZeneca v 3Q: Čistý zisk 1,37 miliardy USD (odhad: 1,58 miliardy USD, loni: 1,64 miliardy USD), zisk na akcii 1,73 USD (odhad: 1,69 USD), tržby 11,49 miliardy USD (odhad: 11,55 miliardy USD).
• Výsledky ArcelorMittal v 3Q: Čistý zisk 929 milionů USD (odhad: 909 milionů USD, loni: 993 milionů USD), tržby 16,62 miliardy USD (meziročně -12 %), EBITDA 1,86 miliardy USD (odhad: 1,81 miliardy USD, meziročně -30 %).
• Výsledky KBC Group v 3Q: Čistý zisk 877 milionů EUR (odhad: 827 milionů EUR, loni: 752 milionů EUR). Společnost očekává čistý úrokový výnos pro rok 2023 ve výši 5,6 miliardy EUR proti původním 5,4 miliardy EUR. Akcie společnosti klesly o 3,7 % na 49,9 EUR.

Zdroj: CNBC