Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 0,6 procenta

Komise další zhoršení výhledu zdůvodňuje více faktory, zejména pak vysokými životními náklady, slabou zahraniční poptávkou a dopady přísné měnové politiky centrálních bank. Odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) na příští rok unijní exekutiva zhoršila na 1,3 procenta, zatímco v létě počítala s růstem o 1,4 procenta a na jaře o 1,7 procenta.

"Očekáváme, že ekonomická aktivita bude postupně nabírat na síle, jak se díky stabilně příznivé situaci na trhu práce, růstu mezd a pokračujícímu snižování inflace zotavuje spotřeba," uvedla komise.

Mírnější bude proti jarní prognóze míra inflace, kterou komise na letošní rok pro celou unii odhaduje na 6,5 procenta. To je o dvě desetiny procentního bodu méně, než komise předpokládala v květnu. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím na 2,4 procenta.

Výhled růstu ekonomiky eurozóny komise na letošní rok zhoršila také na 0,6 procenta, zatímco v létě počítala s růstem o 0,8 procenta a na jaře o 1,1 procenta. Odhad růstu na příští rok snížila na 1,2 procenta z jarního odhadu 1,6 procenta, na rok 2025 komise odhad růstu stanovila na 1,6 procenta, tedy nepatrně méně než v celé EU.

"Navzdory přísnější měnové politice se očekává, že investice budou nadále růst, a to za podpory celkově solidní rozvahy firem a Nástroje pro oživení a odolnost," uvedla komise. Zmíněný nástroj je ústředním prvkem iniciativy NextGenerationEU, jejímž cílem je zajistit, aby EU vyšla ze současné krize silnější a odolnější.

Souhrnný rozpočtový schodek eurozóny příští rok podle prognózy klesne na 2,8 procenta HDP z letošních 3,2 procenta. Pokles pak bude pokračovat, až se deficit v roce 2025 dostane na 2,7 procenta HDP. Byl by tak pod tříprocentním stropem, jak vyžadují unijní pravidla. "Hlavní příčinou tohoto poklesu bude výrazné zmírnění opatření v energetice v příštím roce a jejich postupné ukončení v roce 2025," uvedla komise.

Francie, Itálie, Slovensko, Malta a Belgie však budou mít rozpočtové schodky výrazně nad čtyřmi procenty HDP jak v příštím roce, tak v roce 2025, uvádí prognóza. To pravděpodobně vyvolá ze strany evropské exekutivy disciplinární kroky vůči těmto zemím, poznamenala komise.

Poprvé jsou v prognóze uvedeny i kandidátské země na členství v EU, a sice Bosna a Hercegovina, Ukrajina a Moldavsko. Například Ukrajině komise na letošní rok předpovídá růst HDP o 4,8 procenta, v roce příštím se tempo růstu zmírní na 3,7 procenta, ale v roce 2025 komise očekává zrychlení tempa na 6,1 procenta.

Prognóza se zabývá i výhledem ekonomiky Ruské federace a dochází k závěru, že ruská ekonomika se díky silnější domácí poptávce a fiskálním stimulům zotavuje. Na letošní rok jí předpovídá růst o dvě procenta, v roce příštím ale očekává zhoršení. To zdůvodňuje mimo jiné přísnou měnovou politikou centrální banky.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026