Kovanda: Pokud by Česko platilo eurem, inflace mohla vylétnout až ke 30 %
Pokud by Česko platilo eurem, inflace mohla vylétnout až ke 30 %. Estonsko je jedním z příkladů, že ECB inflaci podcenila více než ČNB.
Malý exkurs do nedávné historie: Jak bojovala Evropská centrální banka s inflací v Estonsku (horní polovina obrázku) a jak Česká národní banka s inflací v Česku (spodní polovina).
ECB držela svoji sazbu v záporu ještě ve chvíli, když už inflace v Estonsku převyšovala 20 % (srovnání modré a bílé křivky). ECB totiž dlouho mylně považovala inflaci za přechodný důsledek covidu, jenž v podstatě sám odezní.
ČNB začala úrokovou míru zvedat o zhruba rok dříve než ECB (srovnání fialové a modré křivky). ČNB tedy lépe a dříve než ECB vyhodnotila, že inflace není přechodný jev, jenž odezní sám, a že je třeba s ním důsledně bojovat.
I právě díky včasnému zásahu se česká inflace zastavila pod úrovní 20 %, zatímco ta estonská vystřelila na 25 % (srovnání zelené a bílé křivky). Pokud by s českou inflací bojovala ECB, a ne ČNB, lze se důvodně domnívat, že inflace v ČR bude kulminovat v pásmu 25 až 30 %.
Také berme na zřetel, že inflace v Estonsku vylétla na 25 % z převážně záporných úrovní roku 2020. Mezi rokem 2020 a polovinou roku 2022 ji tak ECB nechala zdolat rozsah 26 až 27 procentních bodů. Inflace v Česku se dostala nejvýše na 18 %, a to z úrovní kolem tří procent. Zatímco tedy ECB nechala v tomto kritickém období vystoupat inflaci v Estonsku až o bezmála 27 procentních bodů, ČNB tu tuzemskou pouze o 15 procentních bodů. Tedy ČNB dovolila inflaci v Česku vyrůst jen skoro o polovinu rozsahu, v jakém umožnila ECB vyrůst inflaci v Estonsku.
Nad úrovní 20 % byla estonská inflace sedm měsíců v řadě (bílá křivka), česká tam nebyla ani jeden (zelená křivka). Ano, inflace v Česku nebyla nic hezkého. Ale s eurem - a tedy s bojem s českou inflací v podání ECB - by byla ještě o dost ošklivější.
Zdroj: TRINITY BANK
