Analýza ČS: Životní úroveň Čechů se přiblížila úrovni západní Evropy
Životní úroveň Čechů se během posledních dvou dekád přiblížila úrovni západní Evropy. Loni dosáhl hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly 91 % evropského průměru, zatímco při vstupu do Evropské unie to bylo 80 %. Vyplývá to z analýzy, kterou ve středu Česká spořitelna představila novinářům. Autoři nicméně upozornili, že některé regiony jako Karlovarský a Ústecký kraj se spíše vzdalují. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v kraji Jihomoravském. Některé země, které stejně jako Česko vstoupily do EU v roce 2004, rostly rychleji. Polsko se z životní úrovně 50 % dostalo na 80 % a Litva dokonce z 43 % na 90 % průměru EU.
Reálný hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele v ČR od vstupu do Evropské unie vzrostl o 40 procent z 249 000 korun v roce 2004 na 675 000 korun v roce 2023. Spotřeba domácností stoupla v tomto období ze 150 000 korun na 302 000 korun, uvádí analýza. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se podle analýzy zemi ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by byl o pětinu nižší, o 130 000 korun. Spotřeba domácností by se snížila o třetinu, tedy o 100 000 korun.
"Celkově se Česko sice přibližuje k průměrné životní úrovni EU, nicméně některé regiony se spíše vzdalují. Konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji životní úroveň od vstupu do EU rostla pomaleji než ve zbývajících krajích i vůči průměru EU. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji," uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Z rozpočtu EU získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard korun. Každý rok tak má Česko díky rozpočtu EU k dispozici přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny našich ministerstev.
"Od roku 2004 jsme celkem z evropských peněz získali přes bilion korun. Dvě třetiny těchto peněz byly využity pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů. Přibližně čtvrtina rozpočtu je směřována na společnou zemědělskou politiky a zbytek tvoří peníze na centrálně řízené programy, například program pro vědu a inovace," popsal analytik z České spořitelny Petr Zahradník.
Česko má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Ta se od vstupu do EU snížila z šesti procent pod tři procenta a od roku 2016 je dokonce nejnižší v celé EU.
Vlivem rychlého růstu v posledních letech cenová hladina v letech 2004 až 2022 vzrostla z 55 na 81 procent průměru EU. Úroveň mezd však stále dosahuje 60 procent průměru EU.
Vstupem do EU se v Česku téměř o polovinu snížila míra chudoby, a to z dvaceti na úroveň okolo 11 procent. Jde asi o 750 000 osob. K tomuto pozitivnímu vývoji přispělo čerpání evropských fondů, zejména díky projektům zaměřeným na koordinaci práce v sociálně vyloučených lokalitách, podpoře sociálního podnikání a zvyšování kapacity služeb a sociální práce, uvedla analýza České spořitelny.
Zdroj: ČTK
