Růst spotřebitelských cen v ČR v květnu zpomalil na 2,6 procenta, pomohly ceny potravin

Mezi potravinami proti loňskému květnu významně zlevnila například mouka nebo vejce, v obou případech klesly ceny o 23,5 procenta. Za ovoce se platilo o 6,7 procenta méně, maso bylo o 5,8 procenta levnější. Nealkoholické nápoje zmírnily svůj cenový růst na čtyři procenta. Celkově potraviny a nealkoholické nápoje zlevnily o 3,7 procenta.

Ceny zboží v květnu úhrnem vzrostly o 0,9 procenta, ceny služeb o 5,3 procenta. "Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu největší vliv ceny v oddíle bydlení," uvedli statistici. Nájemné se zvýšilo o 7,2 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu byly dražší o 4,6 procenta, vodné o 10,9 procenta, stočné o 10,5 procenta, elektřina zdražila o 11,1 procenta a teplo a teplá voda o 3,6 procenta. Ceny zemního plynu naopak meziročně klesly o 6,6 procenta, tuhá paliva pak zlevnila o 3,9 procenta.

Více se platilo také za pohonné hmoty, dražší byly téměř o 11 procent. Zdražil rovněž alkohol a tabák. Ceny stravovacích služeb pak byly vyšší o 7,5 procenta, v případě ubytovacích služeb to bylo o 10,2 procenta.

Meziměsíčně ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,2 procenta vzrostly. "Květnová cenová hladina se oproti minulému měsíci nezměnila. Ve většině oddílů spotřebního koše byly zaznamenány pouze nevýznamné cenové pohyby, které se vzájemně vykompenzovaly," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Pohonné hmoty ve srovnání s dubnem zlevnily o 1,8 procenta, domácí spotřebiče o 1,6 procenta a ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti klesly o 1,1 procenta. "Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn poklesem cen dovolených s komplexními službami o 1,7 procenta," podotkli statistici. Mezi potravinami zlevnilo v meziměsíčním srovnání například drůbeží a vepřové maso nebo vejce. Zdražily naopak brambory či máslo. Vyšší byly i ceny stravovacích a ubytovacích služeb.

Analytici: Inflace zvolnila výrazněji, než se čekalo, pomohly ceny potravin

Inflace v květnu zpomalila výrazněji, než očekával finanční trh. Za jejím zvolněním na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta stálo zejména meziroční zlevnění potravin, shodují se analytici oslovení ČTK. Upozorňují, že růst cen služeb zůstává stále rychlý, což podle nich povede Českou národní banku (ČNB) ke zpomalení tempa poklesu úrokových sazeb. V příštích měsících analytici očekávají, že se meziroční inflace bude pohybovat kolem 2,5 procenta.

"Dubnové zrychlení inflace se novými čísly mírně korigovalo a inflace se tak dostala jen nepatrně nad původní odhad ČNB z květnové prognózy ve výši 2,5 procenta. Pozitivní zprávou také je, že ceny potravin mírně poklesly, a stále tak působí protiinflačně. Bez vlivu cen potravin by meziroční inflace činila 3,9 procenta," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Upozornil ale, že protiinflační působení potravin bude v příštích měsících postupně vyprchávat.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila se ale pozitivně vyvíjejí i další kategorie spotřebitelských cen. "Oděvy a obuv, vybavení domácnosti, rekreace a konečně i stravovací a ubytovací služby se měrou inflace dostaly na, či dokonce pod, dlouhodobý normál a o pokračování inflační mánie zde již tedy nelze hovořit. To vše v prostředí obnoveného růstu reálných mezd a ožívající spotřebitelské poptávky. Přičíst to patrně lze jak příznivému vývoji nákladů v podnikatelské sféře, tak i poklesu ziskových marží, které si vynutila znovunalezená citlivost spotřebitelů na cenu," sdělil.

Analytik ČSOB Dominik Rusinko upozornil na rozdílný vývoj cen zboží a služeb. Zboží meziročně zdražilo o 0,9 procenta, služby o 5,3 procenta. Zvýšeného růstu cen služeb si všímá i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Stále svižně rostou třeba ceny v hotelech a restauracích, které se letos těší vyššímu zájmu ze strany domácích i zahraničních návštěvníků. Představa, že inflace v těch službách navzdory silné poptávce zkrotne, se zdá hodně odvážná. Přitom jen za poslední tři roky se ceny ubytování a stravování zvýšily už o více než 50 procent," uvedl.

"Setrvalost inflace u cen služeb a zároveň volatilita některých položek spotřebního koše budou ČNB utvrzovat v potřebě opatrného snižování sazeb. I přes silnější kurz koruny tak ČNB na příštím jednání koncem června zvolí pokles sazeb jen o čtvrt procentního bodu a na některých měnových jednáních v druhé polovině roku mohou zůstat sazby bez změny," soudí Seidler. Základní úroková sazba ČNB je nyní 5,25 procenta.

V nadcházejících měsících analytici očekávají kolísání inflace kolem 2,5 procenta. "V červnu zřejmě dojde k dalšímu mírnému ústupu inflace. Pohonné hmoty aktuálně dále zlevňují, což by se mělo promítnout i do oslabení jejich meziročního růstu. S největší pravděpodobností by se měl dále zmírňovat i růst cen energií. Pro další měsíce nepředpokládáme pro inflaci jednoznačný směr, ale spíš pohyb v úzkém pásmu kolem 2,5 procenta. Až v prosinci by nízká báze mohla vytlačit inflaci ke třem procentům," uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

ČSÚ zveřejnil také informace o dubnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. "V dubnu byly ceny vývozu a dovozu významně ovlivněny výrazným meziročním oslabením koruny vůči euru a dolaru. Meziročně se ceny ve vývozu zvýšily o 4,9 procenta a v dovozu o 3,5 procenta," sdělil vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně byly ceny vyváženého zboží vyšší o 0,8 procenta a dováženého o 0,4 procenta.

Česko si v žebříčku inflace mírně polepšilo, v Evropě ji mělo 23. nejvyšší

Česko si v květnu v evropském žebříčku inflace mírně polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 23. nejvyšší, zatímco v dubnu byla 21. nejvyšší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Podle v úterý zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřebitelské ceny v květnu v Česku meziročně vzrostly o 2,6 procenta, v dubnu byla meziroční inflace 2,9 procenta.

Nejvyšší inflaci v Evropě mělo v květnu Rusko, kde dosáhla 7,9 procenta. S vysokou inflací se potýkaly i Island, kde byla 6,2 procenta, Bělorusko, kde dosáhla 5,7 procenta, a Černá Hora, kde byla 5,5 procenta. Nejpomalejší meziroční růst spotřebitelských cen zaznamenali v květnu v Lotyšsku, kde činil 0,1 procenta, následovala Litva s inflací 0,5 procenta a Itálie s 0,8 procenta.

Ze sousedních zemí byla inflace vyšší než v Česku pouze v Rakousku, kde dosáhla 3,3 procenta. V Polsku se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,5 procenta, v Německu o 2,4 procenta a na Slovensku o 2,3 procenta. Eurozóna jako celek zaznamenala stejně jako Česko meziroční inflaci 2,6 procenta, proti dubnu tam tempo růstu spotřebitelských cen vzrostlo o 0,2 procentního bodu.

Inflace ve Spojených státech byla v květnu 3,4 procenta, proti dubnu se nezměnila. "Data o vývoji spotřebitelských cen v USA tak ukazují, že ještě není vyhráno. Fedu se inflaci nedaří snížit k dvouprocentnímu cíli, přestože základní úroková sazba ve Spojených státech je v pásmu 5,25 až 5,5 procenta už od července 2023 a na nejvyšší hodnotě za posledních 22 let," uvedl analytik Portu Lukáš Raška. V Číně byla v květnu inflace 0,4 procenta, podle Rašky se tak země zřejmě už vymanila z deflační epizody.

Inflace byla mírně nad prognózou ČNB, potraviny zlevnily méně, než čekala

Květnová meziroční inflace 2,6 procenta byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala jarní prognóza České národní banky (ČNB). Důvodem bylo především to, že potraviny nezlevnily v takové míře, jak centrální banka očekávala. Naopak jádrová inflace, kterou může ČNB svou politikou nejlépe ovlivnit, byla pod úrovní prognózy. Po zbytek roku očekává centrální banka inflaci na dohled svého dvouprocentního cíle, uvedl dnes v komentáři k inflačnímu vývoji ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

"Ceny potravin se dostaly po předchozím jednorázovém zvýšení do opětovného mírného poklesu v důsledku zlevňování světových agrárních komodit i domácí zemědělské výroby," uvedl Král. Ceny potravin, nápojů a tabáku se meziročně snížily o 0,1 procenta, zatímco ČNB čekala jejich pokles o jedno procento. V dubnu potraviny meziročně o jedno procento zdražily.

Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, v květnu zvolnila na 2,5 procenta z dubnových 2,6 procenta. ČNB ji přitom v květnu očekávala na 2,7 procenta. "V pokračujícím odeznívání jádrové inflace, které trvá již druhým rokem, se projevuje nejen nízký růst cen zahraničních vstupů, ale také předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný i přísnou měnovou politikou ČNB. Dochází přitom k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům. S přispěním toho došlo v květnu k zastavení růstu cen zboží. Naopak tempo růstu cen služeb nepatrně zrychlilo, a nadále se tak nachází na zvýšené úrovni," uvedl Král.

Nižší než očekávaný byl růst cen pohonných hmot. Zatímco ČNB předpokládala 14,3 procenta, ve skutečnosti zdražily o 9,8 procenta. Král upozornil, že proti předchozímu měsíci pohonné hmoty zlevnily díky poklesu cen ropy na světových trzích a díky posílení koruny.

"Meziroční růst regulovaných cen v květnu dle očekávání lehce zpomalil, což souviselo se zlevňováním energií spojených s bydlením," uvedl Král. Regulované ceny se v květnu meziročně zvýšily o 5,9 procenta, v dubnu byl jejich meziroční růst 6,3 procenta.

"Květnová meziroční inflace byla prakticky ve shodě s jarní prognózou ČNB. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled dvouprocentního cíle," uzavřel Král.

Zdroj: ČSÚ, ČTK