Evropské akciové indexy v pátek klesly, v týdenním horizontu ale hlavní trhy zpevnily

V pátek panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,73 % na 515,11 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,42 % na 8 237,72 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,50 % na 18 163,52 bodu a francouzský CAC 40 se svezl o 0,56 % na 7 628,57 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně oslabily akcie společností Carlsberg (-9,32 %), Siemens Energy (-5,18 %) nebo thyssenkrupp (-5,07 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem ITV (+4,69 %), Huhtamaki (+4,55 %) či NKT (+3,52 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 přidal 0,79 %, FTSE 100 posílil o 1,12 %, DAX se zvýšil o 0,90 % a CAC 40 zpevnil o 1,67 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Tempo růstu podnikatelské aktivity v eurozóně se v červnu zmírnilo. Ukázal to předběžný kompozitní index nákupních manažerů. Ukazatel klesl na 50,8 bodu z květných 52,2 bodu. Výsledek je překvapením, čekal se naopak růst ukazatele na 52,5 bodu. Dílčí ukazatel pro zpracovatelský sektor se snížil na 45,6 bodu (odhad: 47,9 bodu) z 47,3 bodu a PMI pro sektor služeb klesl na 52,6 bodu (odhad: 53,5 bodu) z 53,2 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Největší ruská banka Sberbank otevře příští týden 46 poboček v ukrajinských regionech, které Moskva v roce 2022 v rozporu s mezinárodním právem anektovala. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Hlavním akcionářem banky je stát.
• Spojené království: Kompozitní PMI v červnu podle předběžných dat 51,7 bodu (odhad: 53,1 bodu, květen: 53 bodů), výrobní PMI 51,4 bodu (odhad: 51,3 bodu, květen: 51,2 bodu) a PMU pro služby 51,2 bodu (odhad: 53 bodů, květen: 52,9 bodu).
• Spojené království: Index spotřebitelské důvěry od GfK v červnu stoupl na -14 bodů (odhad: -16 bodů, květen: -17 bodů).
• Spojené království: Maloobchodní tržby v květnu meziročně stouply o 1,3 % (odhad: -0,9 %, duben: -2,3 %), meziměsíčně se zvýšily o 2,9 % (odhad: +1,5 %, duben: -1,8 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Globální zbrojařské skupiny nabírají nové zaměstnance nejvyšším tempem od konce studené války. Reagují tak na rekordní objednávky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a rostoucím geopolitickým napětím. Na základě průzkumu mezi 20 největšími obrannými a leteckými koncerny ze Spojených států a z Evropy to napsal britský deník Financial Times. Jen letos chtějí tyto firmy přijmout desítky tisíc lidí.
• Společný podnik čínské automobilky Leapmotor a koncernu Stellantis zahájil výrobu elektromobilů čínské firmy v závodě Stellantisu v polském městě Tychy. Podle agentury Reuters to s odvoláním na vedení automobilky Leapmotor uvedli analytici ze společnosti Jefferies.
• Vedení německého odborového svazu zaměstnanců v kovoprůmyslu a elektrotechnickém průmyslu IG Metall doporučilo svým členům, aby v nadcházejícím kole kolektivního vyjednávání požadovali zvýšení mezd o sedm procent. To je výrazně nad současnou mírou inflace. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. IG Metall je největším odborovým svazem v německém strojírenství, zastupuje 3,9 milionu zaměstnanců. Někteří zaměstnavatelé ale zvyšovat mzdy nechtějí, odvolávají se na špatný stav německé ekonomiky.
• Švédský výrobce elektromobilů Polestar vstoupí příští rok na sedm dalších trhů. Nové zákazníky bude hledat v Česku, na Slovensku, ve Francii, Polsku, Maďarsku, v Thajsku a v Brazílii. Firma to uvedla v pondělním sdělení.
• Hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane mírní obavy z dopadů výprodeje na finančních trzích ve Francii. Podle něj není nutné zemi spěchat na pomoc, protože vývoj tam není chaotický. Lane to v pondělí řekl v rozhovoru s agenturou Reuters. Výprodej zasáhl francouzské finanční trhy minulý týden a byl reakcí na oznámení prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby.
• Ruský oligarcha Ališer Usmanov podal ve Frankfurtu žalobu na banku UBS Europe, která je součástí švýcarské bankovní skupiny UBS. Tvrdí, že nepodloženými zprávami o jeho transakcích zapříčinila vyšetřování jeho osoby. Informoval o tom v pondělí podle agentury Reuters oligarchův právník Peter Gauweiler. Usmanov čelí sankcím ze strany Evropské unie i Spojených států.
• Eurozóna: Náklady na práci v prvním čtvrtletí podle finálních dat meziročně stouply o 5,1 % (flash: +4,9 %, 4Q2023: +3,4 %).
• V kancelářích dánské farmaceutické firmy Novo Nordisk podruhé v krátké době hořelo. Informuje o tom server listu Ekstra Bladet, podle něhož svědci hovoří o hlasitém výbuchu. Agentura Reuters s odvoláním na společnost napsala, že na místě zasahují hasiči i policisté a plameny jsou pod kontrolou. Zprávy o zraněných nejsou.
• Mezinárodní ratingová agentura Fitch v úterý zlepšila výhled polské ekonomiky na letošní i příští rok. Agentura nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt Polska se v letošním roce zvýší o 2,8 procenta, zatímco dosud letošní růst odhadovala na 2,2 procenta. Odhad růstu na příští rok zvýšila na 4,3 procenta z dosavadních 3,2 procenta, informovala agentura PAP.
• Maďarská centrální banka v úterý podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom v tiskové zprávě. Ke snížení základní sazby přikročila už podeváté za sebou. Banka v uvolňování měnové politiky pokračuje, ačkoliv inflace v Maďarsku se v poslední době vrátila k růstu.
• Francouzské akcie čeká v následujících týdnech a měsících zřejmě další propad, myslí si analytici investiční banky Goldman Sachs. Poukazují na politickou nejistotu, kterou v zemi vyvolalo rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné volby, napsal dnes web CNBC. Analytici banky Citigroup kvůli politické nejistotě zhoršili doporučení k evropským akciím a doporučují místo nich akcie ze Spojených států, uvedla agentura Bloomberg.
• Německo se nadále potýká s nejvážnějším propadem v realitním sektoru za poslední desetiletí. Nejnovější údaje spolkového statistického úřadu v úterý ukázaly, že počet stavebních povolení na výstavbu a přestavbu bytů se v dubnu meziročně snížil o 17 %. Ve srovnání s dubnem 2022 pokles činí už téměř 44 %. Počet stavebních povolení je důležitým ukazatelem budoucí výstavby.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červnu zlepšila méně, než se čekalo. O něco hůře než minulý měsíc investoři hodnotí aktuální ekonomickou situaci, uvedl v úterý v tiskové zprávě institut ZEW. Index důvěry meziměsíčně vzrostl o 0,4 bodu na 47,5 bodu, zatímco indikátor hodnocení ekonomické situace o 1,5 bodu klesl a dostal se na 73,8 bodu.
• Míra inflace v Evropské unii v květnu činila 2,7 %, a byla tak o desetinu procentního bodu vyšší než v dubnu. V úterý to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace zvolnila na 2,8 % z 3,1 %, kde byla o měsíc dříve. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu.
• Státy eurozóny čelí významné finanční zátěži, varovala Evropská centrální banka. Mezi tlaky na veřejné finance podle ECB patří zejména stárnutí populace, nutnost vyšších výdajů na obranu v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině, nutnost investic do digitalizace veřejné správy a finanční dopady změn klimatu. Zemím platícím společnou evropskou měnou centrální bankéři doporučují v příštích desetiletích snižovat deficity veřejných financí.
• Americká internetová společnost Amazon investuje do roku 2026 v Německu dalších deset miliard eur. Větší část půjde do cloudových služeb, zbylé peníze pak do rozšíření logistiky a robotiky a do dvou nových sídel společnosti. Německá centrála Amazonu to uvedla ve svém středečním sdělení. Počet zaměstnanců německého Amazonu by se měl do konce roku zvýšit na 40 000 stálých pracovníků z loňských přibližně 36 000, uvedla agentura DPA.
• Americký výrobce polovodičů onsemi rozšíří výrobu ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Firma ve středu rozhodnutí oznámila v tiskové zprávě. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů. Onsemi ještě bude jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek. Společnost původně zvažovala pro rozšíření výroby také své závody ve Spojených státech a v Koreji.
• Evropská komise ve středu navrhla roční rozpočet Evropské unie pro rok 2025 ve výši 199,7 miliardy eur. Nejvíce financí, celkem 53,8 miliardy eur, bude směřovat na společnou zemědělskou politiku, uvedla unijní exekutiva. Dalších 49,2 miliardy eur je podle Evropské komise určeno na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž "na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty unie".
• Evropská komise zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené rozpočtové deficity. V tiskové zprávě ve středu uvedla, že doporučí unijním orgánům zahájit disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem. Nejzazší termíny, do kterých je nutné deficity snížit, ale komise oznámí až v listopadu. V centru pozornosti je zejména Francie.
• Evropská komise ve středu vyzvala státy, aby přijaly politická opatření na podporu konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity. Komise to uvedla ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie. Podle místopředsedy EK Valdise Dombrovskise se EU poslední dobou zotavuje z různých šoků, jako jsou ruská agrese vůči Ukrajině a s tím související rostoucí ceny energií. 
• Italský výrobce luxusních tenisek Golden Goose odkládá vstup na burzu. Firma v úterý uvedla, že kvůli politickým nejistotám v Evropě zatím od primární veřejné nabídky akcií (IPO) odstupuje. Právě nejistota spojená s výsledkem voleb do Evropského parlamentu (EP) a situací ve Francii značně rozkolísala evropské trhy, uvedl server CNBC.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v květnu kleslo na 2 % z dubnových 2,3 %, oznámil ve středu britský statistický úřad. Inflace se tak poprvé za tři roky vrátila na cíl centrální banky. Ke zpomalení růstu cen přispělo zmírnění dopadů, které měly na ekonomiku pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu. Údaj je v souladu s očekáváním ekonomů z ankety agentury Reuters a znamená citelný pokles inflace z 41letého maxima 11,1 % z října 2022.
• Eurozóna: Stavební výroba v dubnu meziročně klesla o 1,1 % (březen: -0,7 %), meziměsíčně se snížila o 0,2 % (březen: -0,5 %).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí DCLG v dubnu meziročně stoupl o 1,1 % (březen: +0,9 %).
• Eurozóna: Běžný účet v dubnu skončil po sezónním očištění přebytkem 38,6 miliardy eur (odhad: 35,2 miliardy eur, březen: 35,8 miliardy eur).
• Britská centrální banka podle očekávání na červnovém měnověpolitickém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25 %, což je maximum za 16 let. Banka zatím sazby nezměnila, přestože středeční zpráva ukázala, že inflace v Británii poprvé za téměř tři roky klesla na cílovou úroveň dvou procent. Někteří členové měnového výboru však uvedli, že jejich rozhodnutí nesnižovat sazby je nyní "jemně vyvážené".
• Švýcarská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 %, letos je to už druhé snížení. Banka ve čtvrteční tiskové zprávě uvedla, že inflační tlaky dále polevují a že míra inflace se bude v příštích dvou letech snižovat. Švýcarská centrální banka se v březnu stala z velkých měnových autorit první, která zahájila cyklus snižování sazeb.
• Zástupci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než 100 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy, podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku.
• Americká vláda žádá Evropskou komisi o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování. Ve čtvrtek to napsal britský deník Financial Times. Odvolává se přitom na dopis amerického ministra zemědělství a ministryně obchodu, který z Washingtonu do Bruselu odešel 30. května. Zákaz dovozu podle administrativy prezidenta Joea Bidena poškodí americké výrobce. Ministryně obchodu Gina Raimondová a ministr zemědělství Tom Vilsack tvrdí, že nová legislativa pro americké producenty představuje "kritické výzvy".
• Zahraniční držitelé ukrajinských dluhopisů by při dohodě o restrukturalizaci dluhu mohli přijít o 30 až 42 % jeho hodnoty. Kyjev by se tím ale pravděpodobně vyhnul tvrdému selhání při splácení dluhů. Uvedla to americká banka JPMorgan Chase.
• Německé ekonomice se daří překonávat krizi, v letošním roce tak vykáže růst hrubého domácího produktu o 0,4 % a v příštím roce o 1,5 %. V aktualizované prognóze to ve čtvrtek uvedl německý hospodářský institut Ifo, který tak o 0,2 procentního bodu zlepšil svůj březnový odhad růstu na letošní rok. Podle hlavního prognostika institutu Ifo Tima Wollmershäusera vypadá vývoj nadějně a v druhé polovině roku lze očekávat výrazně lepší výsledky než v prvních šesti měsících.
• Přechod k takzvané zelené energii a odklon od fosilních paliv bude ve Francii ohrožen, pokud v nadcházejících parlamentních volbách zvítězí krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. Napsala to ve čtvrtek agentura Bloomberg. Strana Le Penové už totiž avizovala, že by zastavila mimo jiné i rozvoj projektů na produkci elektřiny ze solárních a větrných zdrojů.
• Německý zbrojní koncern Rheinmetall dostal největší zakázku za dobu své existence. Německá armáda s ním uzavřela rámcovou smlouvu na dělostřeleckou munici až za 8,5 miliardy eur. Firma, která vyrábí mimo jiné tanky Leopard, to uvedla ve čtvrtečním sdělení.
• Největší ruská banka Sberbank by v letošním roce mohla opět vykázat rekordní zisk, protože západní sankce snižují konkurenci na ruském bankovním trhu. Z loňského zisku letos banka pošle do ruského federálního rozpočtu na daních a dividendách nejméně 11,6 miliardy USD. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl viceprezident a finanční ředitel banky Taras Skvorcov.
• Německo: Index výrobních cen v květnu meziročně klesl o 2,2 % (odhad: -2 %, duben: -3,3 %), meziměsíčně se nezměnil (odhad: +0,3 %, duben: +0,2 %).
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v červnu podle předběžných dat stoupl na -14 bodů (odhad: -13,6 bodu, květen: -14,3 bodu).

Zdroj: CNBC